GRID (2019) – restart závodní série neobstál zrovna nejlépe

Share on facebook
Sdilet
Share on twitter
Sdílet
Share on linkedin
Sdílet
Zdroj: Codemasters
Spíše arkádová závodní série GRID od vývojářského studia Codemasters je tu s námi již několik let. První díl pod názvem Race Driver GRID vyšel před třinácti lety v roce 2008 a od fanoušků i profesionálních recenzentů si odnesl nadprůměrně kladná hodnocení. Druhý díl GRID 2 vyšel o pět let později, a i když se opět jednalo o docela slušný počin, jeho kvality nedosahovaly takové úrovně jako u první hry. O další dva roky později vyšlo v pořadí již třetí pokračování s názvem GRID: Autosport, jež svými kvalitami nijak nenadchlo, ale ani neurazilo, a v podstatě se jednalo o to samé s minimem novinek. Na poslední hru ze série jsme si museli počkat do roku 2019, kdy se v Codemasters rozhodli pro její úplný restart. slibující několik vylepšení. Nejvýraznější z nich je revoluční Nemesis systém, jehož implementování GRID (2019) výrazně odlišuje od jiných závodních her. Jak se restart série GRID povedl, nám ukáže dnešní recenze.

Nemesis systém je největší inovací série GRID

Když už jsem o Nemesis systému začal mluvit, rovnou si řekneme, o co se vlastně jedná. V případě, že se k některému z vašich závodních soupeřů budete chovat agresivně, hra aktivuje tzv. Nemesis systém, kdy vám dotčený protivník bude chtít vaše nesportovní chování jednoduše oplatit. Po zbytek závodů se tedy k vaší osobě bude chovat o něco agresivněji než ke zbytku pole, a pokud do něj například narazíte, počítejte s podobným nárazem i vy. Velmi vítaným faktem je, že můžete naštvat hned několik soupeřů naráz, včetně týmového kolegy, který kvůli tomu nemusí uposlechnout váš tým a pomoci vám třeba k vysněnému vítězství. Nemesis systém funguje v GRID (2019) opravdu dobře a musím uznat, že tento nápad se vývojářům z Codemasters skutečně povedl. Pevně věřím, že se v budoucnosti dočkáme podobného systému i u jiných titulů. Bohužel zmíněný Nemesis je jen jednou z mála zásadních novinek nového GRIDU. Vše ostatní už tak nějak známe z předchozích her.

Zdroj: Codemasters

Stále skvělý jízdní model

Velkou chloubou předchozích dílů byl skvělý jízdní model. To samé můžeme říci i o novém GRID (2019). Titul sice stále spoléhá na spíše arkádové řízení, i přesto se každé auto různé kategorie ovládá jinak. Chvíli tak potrvá, než jízdní model každého auta dostanete do rukou, nehledě na fakt, že vozový park čítá přes 60 kousků. Pravda, takové číslo není nijak závratně vysoké, ale najdeme zde vozy různých kategorií, od běžných GT až po různé upravené prototypy. Dostalo se však i na formule nebo celou řadu historických unikátů. Každá kategorie se na okruhu chová trochu jinak a určité odlišnosti mezi nimi samozřejmě najdeme. Velký vliv na hratelnost mají i různí asistenti řízení, jež si zde můžete libovolně vypnout s cílem mít ovládání o něco složitější, nebo naopak pro jednodušší řízení zapnout. I přes tento fakt je ale GRID (2019), jak už bylo řečeno, spíše arkádovou záležitostí. Palec nahoru pak také zaslouží i samotné ozvučení jednotlivých závodních aut.
Malou výtku mám snad jen k destrukčnímu modelu. Auto sice můžete neopatrnou jízdou různě pomačkat, rozbít, a při opravdu velké ráně dokonce i vyřadit ze závodu, vizuálně vám však většinou odpadne jen kapota a trošku se pomačkají některé plechy. O nic významného a realistického ovšem nejde, což je trochu škoda. Umělá inteligence je i díky výše zmíněnému systému Nemesis na velmi dobré úrovni, a krom zabijáckých očí dokážou i oni svoje snažení občas přepísknout a vylétnout mimo trať. Soupeři vám také nedarují nic zadarmo, a pokud se budete prodírat z posledních příček na ty první, trocha toho potu z vás opadne.

Zdroj: Codemasters

Chudá a zbytečně dlouhá kariéra bez hlubšího smyslu

Hlavním režimem pro jednoho hráče je i zde kariéra, jež se skládá z několika závodních eventů o jednom až čtyřech závodech. Celkový počet se vyšplhal na více než sto, což může na první pohled znít jako naprostá bomba, ve skutečnosti je však zdejší kariéra spíše utrpením. V první řadě zde najdeme pouze tři typy režimů, kterými jsou klasické závodění na určitý počet kol, sprintové závodění a tzv. time attack, kdy je nutné zajet co nejlepší čas. Tím výčet bohužel končí, což je pro bezmála sto závodních eventů zatraceně málo. Oproti předchozímu dílu z nějakého neznámého důvodu zmizel Drag Race či driftování, které bylo pro sérii skvělým oživením.
Samotnou zábavnost sráží také velmi omezený počet tratí, jež bychom zřejmě dokázali spočítat i na prstech obou rukou. Okruhy se dělí na ty klasické, jako například britský Silverstone, Sepang International Circuit v Malajsii nebo americký Indianapolis, a také městské, které nalezneme ve Španělsku, San Franciscu nebo Havaně. Každá trať sice nabízí více variant, ale v žádném případě to nedokáže kompenzovat nízký počet okruhů. Počítejte tedy s tím, že se závody, byť v odlišné závodní třídě, budou hodně často opakovat, až vám zdejší kariéra začne lézt spíše na nervy.
Když už tedy měli v Codemasters nápad kariéru takovým způsobem okleštit, měl GRID (2019) obsahovat raději jen 30 až 40 % současných závodních eventů. Sice bychom pravděpodobně kritizovali krátkou herní dobu, ale bylo by to o něco snesitelnější než za současné situace. Pokud jste zvyklí na opravdu nabitý obsah z Grand Turisma, Assetto Corsy či série Project Cars, budete z kariéry v GRIDU více než zklamáni. Nepočítejte ani s žádným výraznějším tuningem. Nalezneme zde jen základní nastavení parametrů vašeho auta a vizuální úpravu, v níž si jednoduše můžete zvolit váš vzhled. Malým zpestřením je možnost najmout si vašeho týmového kolegu. Čím dražšího parťáka si najmete, tím větší máte šanci, že vám při závodech nějakým způsobem pomůže. Osobně jsem ale této funkce nijak nevyužil a vždy si závody vyhrál jen sám za sebe.

Zdroj: Codemasters

Čistá vizuální krása, ale jen někde

Vizuální stránku hry bych rozdělil na dvě části. Tou první jsou doslova skvěle zpracované vozy. Jde vidět, že v Codemasters již mají mnoho zkušeností se závodními hrami, a to se celkem znatelně projevilo na exteriérech i interiérech jednotlivých aut. Nechybí zde ani sebemenší detaily a při jízdě si skutečně budete připadat, jako byste v nějakém tom sporťáku seděli.
Druhá část je pak grafické zpracování tratí a okolí. V tomto případě bych GRID (2019) označil za takový průměr s poznámkou, že bych od hry takového formátu čekal ještě něco víc. Ano, některé závody, zvláště ty noční při ohňostroji a různých efektech, vypadají skvěle, avšak za slunného dne mi vizuální stránka přišla mázlá a značně plochá. Codemasters mají rozhodně na víc, což dokazují například jejich licencované F1ky. Nějaké ty vrásky na čele zanechají i poměrně časté a dlouhé loadingy, jež se objevují nejen přesunu z kvalifikace do závodu na té samé trati, ale také při běžném ukončení závodu s cílem přesunout se do hlavního menu. Je to otravné, přitom k samotné optimalizaci nemám moc co říci. Titul mi i na vysoké detaily běžel plynule, a pokud vlastníte průměrný herní stroj, nebudete mít s GRID (2019) žádný velký problém.

Zdroj: Codemasters

GP uvozovky

GRID (2019) bohužel nenaplnil to, co se od něj jakožto od restartu série očekávalo. Skvělou závodní sérií nový díl zabijí především nudnou a zdlouhavou kariérou s minimem obsahu, kde je okleštění závodních režimů spíše značným krokem zpět. Ani revoluční Nemesis systém a skvělý jízdní model nedokáží kompenzovat nedostatky, které restart série GRID přinesl.

Klady

Nemesis systém, který umělou inteligenci posouvá na novou úroveň
skvělý arkádový jízdní model
kvalitně zpracované exteriéry a interiéry aut
obtížnost protivníků

Zápory

nudná a zdlouhavá kariéra
málo obsahu
minimum novinek oproti předchozímu dílu
horší destrukční model
0

Doporučujeme

Share on facebook
Sdilet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na LinkedIn