Kona – mrazivé tajemství sněhu

Share on facebook
Sdilet
Share on twitter
Sdílet
Share on linkedin
Sdílet
Zdroj: igdb.com

Kríové, dříve velmi početná, nyní však prakticky vyhynulá komunita kanadských domorodců. Tito domorodci chtě nechtě přijali postupem času rostoucí příliv nových přistěhovalců na jejich území. Někteří se úspěšně asimilovali do nového světa a někteří zůstali věrní svému způsobu života, svému přesvědčení, a stáhli se co nejdále od civilizace. Kona je název pro sníh domorodých lidí Krí. Tento „sníh“ však skrývá i svá děsivá tajemství, o kterém Kríové neradi veřejně mluví

Detektiv, který odhalí víc, než čekal

Děj hry se odehrává v říjnu roku 1970 v malém izolovaném městečku Nord-du-Québec, které prochází procesem modernizace a přílivem turistů, kteří se chtějí pokochat takto „zastaralým“ místem.

Vy se ujímáte role Carla Fobera, soukromého detektiva, který byl povolán k vyšetření zdánlivě banálního případu, tedy ke zdemolování domu bohatého podnikatele Hamiltona. Váš úkol je tak setkat se s Hamiltonem v jeho obchodě a pak pokračovat ve své detektivní činnosti. Jak to však obvykle bývá, něco se stane a Carl tak bude muset projít postupně celým rozsáhlým regionem při hledání odpovědi na stále větší a záhadnější otázky, než původně myslel.

Kona intro

Zdroj: igdb.com

Simulátor s prvky přežití

Kona je dobrodružná hra, která byla vyvinuta kanadským studiem Parabole a vydaná společností Ravenscourt. Hra kombinuje chodicí simulátor s dobrodružným detektivním příběhem a nyní tak velmi oblíbeným survivalem.

Vzhledem k neotřelé kombinaci žánrů se jedná o poměrně zajímavý počin. Klasický chodicí simulátor se stal oblíbený zejména díky své jednoduchosti a soustředění se na příběh, případně i kochání se hezkou grafikou a různými scenériemi. Nejlépe by se to dalo vystihnout u hry Vanishing of Ethan Carter, která mě ihned napadla. I ta totiž kombinuje prvky chodicího simulátoru s prací úspěšného detektiva.

V tomto ohledu je ve hře zakomponován point and click gameplay, tedy prostřednictvím klikání na interaktivní předměty získáváte různé indicie ke splnění daného cíle – může se jednat o různé nápovědy, užitečné předměty nebo prostě jen mapku, kam jít dál a na co se zaměřit.

Dalším prvkem, který hra Kona přináší a úspěšně kombinuje, je i survival, tedy prvek přežití, chcete-li. Survival patří k posledních letech mezi obzvláště oblíbené subžánry. Dává totiž hráči větší pocit vcítění se do postavy, což je samozřejmě nejlepší v kombinaci s RPG prvky. Ty však v Kona nejsou. Nicméně k samotnému survivalu se sluší říct, že je zpracován velmi elegantně a nejedná se o jeho poněkud brutálnější formu jako ve hrách SCUM nebo This Land Is My Land. Tam musíte řešit zranění, krvácení, infekce, ale i skladbu vašeho jídelníčku nebo zda jste nebyli moc dlouho na slunci apod.

Zima, kam se podíváš

V Kona se musíte zaměřit hlavně na to, že se vše odehrává ve sněhu, a tedy i zimě. Krom prozkoumávání budov, které mohou obsahovat i určitou kořist v podobě užitečného nářadí a jiných věcí a mohou sloužit i jako úkryty, musíte dbát také na to, abyste vůbec přežili. Mezi hrozby patří tedy jednoznačně zima, která se dá vyřešit rozděláním ohně. Dalším nebezpečím jsou vlci, kteří představují stejně smrtelné nebezpečí jako již zmíněná zima. Vlky můžete zastřelit nebo odlákat pryč syrovým masem.

Všechny tyto činnosti plus vaše práce samozřejmě představují i určitý stres, který se zvyšuje při zažíváním nepříjemných událostí, řešení těžkých situací nebo i když vám bude zima. Může se také stát, že utečete do budovy ve snaze se ohřát, ale uvnitř najdete děsivá „překvapení“, která vás ještě více vystresují. Tyto situace dokáží kolikrát pěkně pocuchat nervy a v kombinaci s hudbou přivodit opravdu skvělou atmosféru.

Čím více jste ve stresu, tím horší máte přesnost střelby, pomaleji utíkáte a celkově se to projevuje na hratelnosti a smyslech. Tlukot srdce a zvýšený dech dodává tomuto faktu na větší intenzitě a zároveň více prohlubuje atmosféru.

Naštěstí si Carl může zapálit cigaretku na uklidnění nebo si dát jedno ledové pivo. Tím se uklidní a dostane celkem elegantně ze stresu, z čehož by zástupci různých asociací proti kouření a pití alkoholu rozhodně radost neměli.

Kona bar

Hádanky, které pobaví, ale i potrápí

Nebyl by to však detektivní příběh, kdyby zde nebyly i různé puzzly, nebo spíše tedy hádanky. Ty se týkají jak postupu příběhem, tak i vedlejších aktivit. Namátkou jde třeba o zprovoznění sněžného skútru, díky kterému se pak budete moci po mapě pohybovat značně rychleji (když seženete benzín). Může se jednat i o opravu elektrického zařízení, které vám pomůže v daném domě udržet lépe světlo (proti stresu) a teplo.

Tyto hádanky nejsou nelogické, ale jsou zcela přirozeným pokračováním, nebo spíše vyústěním dalších událostí, které se předtím odehrály.

Některé hádanky spočívají spíše v nalezení určitých součástek, jiné vyžadují už zapojení mozkových závitů k dosažení správného řešení. Každopádně se jedná o příjemné zpestření oproti chodicímu simulátoru, kde nikdo není.

Kona grafika

Zdroj: igdb.com

Grafika zasněženého místa

Po grafické stránce Kona rozhodně nepatří mezi díla, ze kterých byste si sedli na zadek s otevřenou pusou. Grafika se ani zdaleka nedá srovnávat s již zmíněným titulem Vanishing of Ethan Carter (zvláště pak v Redux edici). Nicméně také neurazí, některé efekty a práce se světlem a stíny jsou povedené. Ostatně grafika zde není až takovým tahounem.

Ozvučení je na dobré úrovni, hrou vás provází příjemný komentář, který reaguje na vaše činy a na dané události. Někdy budete mít pocit, jako byste vlastně hráli knihu, kterou vám někdo vypráví. Efekty prostředí, jako nahození generátoru, zvuk automobilu, případně skútru, šlápoty ve sněhu nebo střelba, jsou průměrný standard.

Ve hře je však příjemný soundtrack, který lehce připomíná určitý folklór a kombinuje hudbu k pohodovému brouzdání po krajině, řešení hádanek a svižnému tempu v určitých situacích. Jednoznačně dodává určitou atmosféru i tam, kde by jinak nebyla.

Atmosféru a celkový tajemný nádech, je pak možné nejlépe vycítit v noci. Obzvláště v určité pasáži hry, když navíc stoupá stres, se jedná opravdu o příjemné hraní na nervy. Kona však rozhodně není hororová nebo lekací hra ve stylu Outlast. Oproti celkovému průběhu hry ale její poslední část působí velmi dynamicky, rychle a opravdu s nábojem. Nicméně ono kouzlo a celkově až děsivá atmosféra, jakou vyvolala třeba hra Kholat, která se také odehrává v zasněžené krajině, zde prostě chybí

GP uvozovky

Kona je vkusný chodicí simulátor, který se snaží kombinovat survival prvky s detektivní point and click hratelností. Vzhledem k tomu, že se hra odehrává prakticky během jednoho dne a jedné noci, vám však budou určité prvky v některých chvílích připadat spíše svazující. Po stránce hratelnosti ale jedná o velmi příjemné dílo s možnostmi řešit hádanky. Poslední část hry, která měla opravdu náboj a atmosféru, nicméně utekla velmi rychle.

Klady

dějové zasazení hry
v určitých okamžicích skvělá atmosféra
soundtrack

Zápory

nevyužitý potenciál
audiovizuálně slabší
poslední část hry se odehrává velmi rychle
0

Doporučujeme

Share on facebook
Sdilet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na LinkedIn