Některé příběhy nezačínají narozením, ale smrtí. A některé světy nejsou bránou k novému životu, ale zrcadlem toho, co nechceme ztratit. Kroniky Edenu: Průvodce patří k těm knihám, které se neptají, co si představujeme pod pojmem ráj, ale co jsme ochotni udělat pro domov, který jsme nechali za sebou, a jestli to, co nás drží při životě, dokážeme udržet také tehdy, když už nejsme naživu.
Autor:
Vydavatel:
Distributor:
Počet stran:
Žánr:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Nicole Karráová
Laser
Euromedia Group
496
fantasy
černobílý
brožovaná s ořízkou
říjen 2025
978-80-284-0938-8
9788028409388
první
Zdroj: Euromedia
Když domov znamená všechno
Hlavní hrdinkou knihy je Claire, dívka, která by udělala cokoliv pro svou mladší sestru, která se po smrti matky ocitá v rukou násilnického otce. Naděje je na dosah, má vypovídat u soudu, ale k výpovědi už se nikdy nedostane — před soudní budovou dojde k nehodě a Claire umírá. Probouzí se v Edenu, místě, které se jmenuje jako ráj, ale má k němu daleko. Připomíná spíše mocenskou mapu plnou intrik, skrytých zákonů a nepsaných pravidel. V čele totiž stojí královna Tristen, která připomíná spíše figurku na šachovnici, než skutečnou panovnici, protože ještě nezískala sílu Matky, bohyně a stvořitelky všeho.
Součástí Edenu je také cyklus nehpesh — duší, které se vracejí znovu a znovu na Erecii (Zemi), aby tam prožily další život. Claire se tak dozví i to, co si nikdy nepředstavovala: smrt nebyla koncem. Očekává se od ní, že zapomene na všechno, co bylo — na bolest, na strach, na domov i na svou sestru a začne znovu. Jenže Claire zapomenout nedokáže a ani nechce. Její jediný cíl zůstává stejný jako před smrtí: vrátit se k sestře. A čím víc se snaží najít cestu zpět, tím víc je vtahována do událostí, které s ní původně neměly mít nic společného, ale během nichž se stává někým, s kým svět Edenu bude muset počítat.
„Matka stvořila svět, který může některým připadat nespravedlivý,“ začala Aniel. „Stvořila nehpesh jako cyklické bytosti, které jsou nuceny opakovat své životy, dokud se jejich kruh neuzavře. Je to v mnoha ohledech nesmírně náročná existence, ale nehpesh nemají jinou možnost. Musí ji snášet. Opouštět své životy, začínat nové. A to vše jim zůstává v hlavě jako opar, méně než vzpomínka.“
Zdroj: Euromedia
Mozaika pohledů, která skládá příběh
Velkou výhodou knihy je to, že není vyprávěna jen z jednoho pohledu, střídají se perspektivy Claire, Rafaela a Tristen, takže čtenář sleduje stejný svět ze tří naprosto rozdílných úhlů — a každý z nich odhaluje jinou pravdu a jinou část Edenu.
Claire je outsider, který má pocit, že se do Edenu dostal omylem. Nemá znalosti, moc ani jistoty, a proto se zoufale snaží držet všeho, co znala na Erecii: své sestry, svého života, svého lidství. Claire neustále balancuje na hranici strachu, vzteku a odhodlání. Rafael představuje úplně jiný pohled. Jako serafin celý život zná jediný cíl — chránit Eden za jakoukoliv cenu. Jenže Claire do jeho života vnese rozpor, který neumí pojmenovat. Setkání s ní narušuje všechno, co doposud považoval za neměnné. V jeho kapitolách je cítit vnitřní napětí: střet povinností a výčitek, touhy a odpovědnosti. A pak je tu Tristen, královna Edenu, která nosí korunu bez skutečné moci. Má vládnout, ale dokud nezíská moc Matky, tak není považována za plnohodnotnou panovnici. V jejích kapitolách cítíme neustálý tlak, nutnost jednat správně a zároveň vědomí, že bez Matčiny síly je každý krok risk, který svět Edenu přibližuje k válce.
Díky střídání těchto tří perspektiv se příběh skládá jako mozaika. Některé pravdy se odhalují jen tehdy, když kapitoly zasazujeme do kontextu všech tří pohledů. Atmosféra tak vzniká nejen tím, co se děje, ale také tím, kdo o tom vypráví. A právě to dělá knihu výjimečnou – čtenář nepřihlíží příběhu, ale skládá si ho sám, kousek po kousku.
Skvěle fungují také vedlejší postavy, které nejsou jen doplňky, ale mají výrazný vliv na vývoj hlavních hrdinů. Jednou z nejvýznamnějších postav je Jane — průvodkyně, která má Claire pomoci zvládnout přechod ze starého cyklu do nového a připravit ji na „život po smrti“. Jane je první člověk, kterému Claire v Edenu skutečně důvěřuje. Právě díky Jane si Claire dovolí na chvíli uvěřit, že všechno nemusí být jen boj, a stejně rychle zjišťuje, že i důvěra může být zbraní.
Svět, který se neukazuje, ale odhaluje
Styl Nicole Karráové je čtivý, poutavý a přesně ten typ psaní, který dokáže fantasy příběh přiblížit i čtenáři, který žánr běžně nevyhledává. Autorka umí napsat scény plné akce stejně dobře jako pasáže, ve kterých postavy jen přemýšlejí nebo reagují na to, co se kolem nich zrovna odehrává. Příběh drží tempo od začátku do konce, není tu hluché místo ani zbytečná vata. A střídání tří vypravěčských perspektiv v tom funguje skvěle, každá kapitola posouvá příběh, přidává novou informaci a otevírá nové dilema.
A pak je tu svět Edenu. Nepůsobí jako umělá kulisa kolem příběhu, ale jako místo, které má vlastní pravidla, hierarchii a historii, i když se o něm čtenář nikdy nedozví úplně všechno. Kniha je však zaměřená především na postavy, takže místo dlouhých pasáží o historii Edenu dostává čtenář jen tolik informací, kolik postavy samy vnímají, chápou nebo řeší. Některé věci tak zůstávají nevyřčené a člověk si je sám skládá mezi řádky. Pro někoho to může být náročnější, pro někoho naopak ještě poutavější. A čím déle čtenář s postavami zůstává, tím víc mu jednotlivé detaily začnou dávat smysl.
Kroniky Edenu: Průvodce jsou příběhem, který staví na postavách, emocích a vnitřních konfliktech. Nejde o lehké fantasy na odreagování, ale o knihu, která zkoumá, jak daleko člověk dokáže zajít, když bojuje za to, co je pro něj nejdůležitější. Je pomalejší, hlubší a soustředěná především na psychologii postav. Doporučila bych ji všem, kteří mají rádi fantasy, kde nejde o zachraňování světa, ale o velké příběhy uvnitř lidí. Pro čtenáře, kteří umí ocenit atmosféru, vztahy, napětí mezi povinností a touhou a konečně svět, který se odhaluje nenápadně, mezi řádky. Pokud vás baví knihy, které se nečtou jen očima, ale i hlavou a srdcem, Kroniky Edenu vás pohltí.
