Marie Curie-Skłodowská. Žena, jejíž jméno zná (nebo by alespoň měl znát) celý svět. Rodilá Polka a první žena, která získala Nobelovu cenu. Neskončila ale jen u jedné a o pár let později se stala jedinou osobou, která kdy získala dvě Nobelovy ceny a každou z nich v jiném oboru (fyzice a chemii). Zkrátka osobnost, která inspirovala obrovské množství lidí k životu vědce. A inspirovala také tvůrčí tým studia Sorry We Are French, aby okolo jejího života vytvořil deskovou hru. V roli mladých vědců se tak můžete vydat Po stopách Marie Curie.
Ve šlépějích velikánů
Titul Po stopách Marie Curie (v angličtině jako In the Footsteps of Marie Curie) je duchovním nástupcem skvělého Po stopách Darwina. Stejně jako v případě Darwina, také u Marie Curie se o českou lokalizaci postaralo vydavatelství Dino. Zatímco ale Darwin doputoval na pulty obchodů zničehonic, na Marie Curie jsme se mohli pár měsíců těšit. Nakonec si svoji premiéru odbyla na pardubickém GameConu 2025. A premiéra to byla rozhodně úspěšná.
Autorem Po stopách Marie Curie je Florian Fay, který vytvořil také skvělou dětskou únikovku Unlock! Kids: Stories from the Past nebo zábavnou karetní skládačku Misty. O ilustrace se postarali debutující Vaiana Hinault a dvorní ilustrátor Sorry We Are French David Sitbon. Hra je určena pro 2–5 hráčů od 10 let a jedna partie jim zabere 20–40 minut.
Darwin 2? Ale kdeže!
Pokud jste četli moji recenzi na Po stopách Darwina, víte, že mě nadchl svojí neuvěřitelnou jednoduchostí, rychlou herní dobou (ve dvou jej zahrajeme za 7 minut včetně přípravy), úchvatným zpracováním a naučným přesahem. Název a ilustrace na krabici Po stopách Marie Curie by ve vás mohly vzbudit dojem, že jde jen o reskin se ženskou hrdinkou a fyzikálním tématem. Není to ale tak.
Marie Curie sice s Darwinem sdílí mnoho společného, její autor se ale nevydal cestou té stejné hry, kdy jen namísto zvířátek sbíráte radioaktivní prvky. Vytvořil hru o něco komplexnější, ale stále přístupnou a o něco delší, ale stále do 40 minut dohratelnou. Zachoval ale naučný přesah a precizní produkční kvalitu.
Potíž každého chemika: nedostatek materiálu
Vaším cílem v této deskové hře bude dokázat, že právě vy jste tím nejlepším učedníkem Marie Curie. Budete jí tak muset pomáhat v jejím výzkumu, publikovat vědecké teze, provádět experimenty a další vědecké aktivity a plnit své dlouhodobé vědecké cíle. Za to všechno budete sbírat vítězné body a až Marie Curie dojde na konec své životní cesty, zhodnotíte, kdo z vás byl tím nejlepším.
Středobodem hry je kostková věž, vysoký tubus s nejrůznějšími plošinami a zákruty navržený tak, aby zachytával některé z kostek, které do něj vsypete. Na začátku každého kola vám ukazatel zdrojů na desce skladu určí, kolik kostek smolince, uranu nebo polonia vhodíte do kostkové věže. Co z ní vypadne, je z většiny určeno náhodou, a vám se tak může stát, že všechny vhozené kostky zůstanou uvíznuté vevnitř… nebo že ulovíte i polonium, které tam zůstalo soupeři.
Prvek kostkové věže neslouží jen jako hlavní zdroj náhody ve hře, což mu mnozí budou vyčítat, tematicky představuje opakující se nedostatek surovin, s nimiž se Marie Curie-Skłodowska a Pierre Curie museli potýkat. Téma se cení a určitá míra náhody a nejistoty je v rodinných hrách vítána, zavilé stratégy ovšem nepotěší. Neznamená to ale, že když vám z věže nevypadne ani ten mrzký smolinec, nemáte ve svém tahu co dělat.
Radost každého vědce: publikování svých tezí
Pokud vám přijde, že sběr zdrojů, které vypadly z kostkové věže, je pro vás v nějakém kole nevýhodný, můžete namísto toho tzv. publikovat tezi. V řeči mechanismů to znamená, že si vezmete destičku s nějakým bonusem. Destičky mají čtyři úrovně, přičemž postupovat musíte popořadě a samozřejmě platí, že ty s nejnižší úrovní nejsou nic moc a ty s nejvyšší vám dají třeba rovnou vítězný bod nebo cenné suroviny.
Na žetonech tezí nikdy není nic negativního, a tak jsou příjemnou alternativou ke sběru surovin. Navíc je hra hodná na hráče v tom, že během jedné partie mohou získat jen jednu tezi od každé úrovně. Nelezou si díky tomu navzájem do zelí a na každého se dostane.
Neúprosné plynutí času
Ono tedy obecně ve hře není téměř žádná interakce, což řada rodin ocení. Každý si hraje na svém písečku, sbírá suroviny nebo teze a plní další aktivity. Protihráči vás budou zajímat jen ve chvíli, kdy vám vyfouknou kartu aktivit, na kterou jste si pomýšleli, nebo když posunou žetonem času.
Druhým středobodem hry je totiž časová osa reprezentující důležité milníky v životě legendární vědkyně. Hra začíná narozením Marie Skłodowské a končí, jak jinak, jejím úmrtím v důsledku dlouhodobého působení radioaktivity. Jelikož finální skórování proběhne hned poté, časová osa neomylně ukazuje, v jaké fázi hry se právě nacházíte. Je to krásně přehledné a zvyšuje to přístupnost hry pro občasné hráče.
Automaticky ale čas postupuje jen někdy, častěji za pohyb žetonu času mohou hráči. Na každé pozici, kde se žeton zastaví, je nějaký možný bonus nebo výměna surovin. Velká část vašeho zábavného taktického rozhodování tak bude spočívat v tom, že budete muset správně načasovat posun žetonu a být tím jediným, kdo může výměnu surovin využít.
Zlepšíme se tady, zlepšíme se támhle
Po stopách Marie Curie umně kombinuje hned několik mechanismů, které se často nacházejí v mnohem komplexnějších hrách. Třeba takový engine building. Ne, nebudete si budovat složitá funkční komba jako v Soumraku nebo Podivuhodných stvořeních. I přesto vás ale čeká několik míst, která poskytnou ten radostný pocit zlepšování.
Prováděním experimentů můžete zvýšit, kolik surovin vypadnutých z kostkové věže si můžete na začátku kola vzít nebo kolik si jich na konci můžete nechat do kol příštích. Nejvíc si ale užijete nákup karet aktivit, které vám dávají tím lepší odměny, čím více karet stejného typu už máte. A víte, jak je uspokojivé, když se vám v jednom tahu podaří splnit experiment, za to dostat suroviny, které použijete na nákup karty, za to dostat bonus, který vám dovolí splnit další experiment, a za to posunout čas, což vás nechá proměnit si suroviny a splnit další experiment…? Odpověď je moc. Je to fakt moc uspokojivé.
Každý bod, který dokážete v Po stopách Marie Curie získat, je extrémně důležitý, protože během celé partie jich bude jen velmi málo. Díky tomu musíte své tahy opravdu promýšlet a na konci nemáte moc počítání. Na druhou stranu máte někdy pocit, že vykřesat ten jeden bod je fakt fuška, což pro občasné hráče moc příjemné není.
Po čích stopách?
Hra klade ještě větší důraz na naučný přesah, než tomu bylo u Darwina. Stejně jako u něj, i tady máte kromě sešitu pravidel ještě druhý sešit, který vás toho naučí o životě inspirující vědkyně opravdu hodně. Pokud byste jej ale přesto nikdy nečetli, spoustu věcí se „jen tak mimochodem“ dozvíte během hraní, obzvlášť díky povedenému propojení tématu s mechanismy. A učení „omylem“ je ta nejlepší forma.
Co se ale moc nepovedlo, je samotný název hry. Chápu, že jde o chytlavější variantu jejího jména, a i já ji zde v recenzi pro zkrácení používám. Ale sama Marie Curie-Skłodowská si zakládala na svém polsko-francouzském příjmení, a dokonce i Nobelovy ceny, které získala, jsou vystaveny na její celé jméno. Přijde mi škoda, že tvůrci hry jej takto zkrátili.
Vymazlená produkce
Francouzská studia jsou často známá tím, že jejich hry mají precizní produkční kvalitu. To je typické i pro Sorry We Are French. Po stopách Marie Curie je hrou nejen s krásnými ilustracemi, ale především skvěle funkčním grafickým designem, díky kterému nikdy nebudete přemýšlet, co ta která ikonka znamená.
Každá komponenta má v krabici i na vaší hráčské desce své místo. Deska samotná slouží jako povedená lama karta a hra je celkově navržena tak, aby se v ní občasní hráči dokázali jednoduše zorientovat. Kostková věž funguje jako skvělý randomizér.
Jedinou vadou na kráse jsou tak suroviny, jejichž barevné provedení mi nesedlo. Nejběžnější smolinec má černou barvu, středně vzácný uran zlatou a nejvzácnější polonium stříbrnou. Chápu, že to víc odpovídá reálným barvám prvků, ale bohužel jsme my hráči zvyklí na to, že nejvzácnější je zlatá a stříbrná je méně vzácná.
Po stopách Marie Curie je deskovou hrou, v níž se stanete pomocníky legendární vědkyně. Budete sbírat suroviny, plnit experimenty a publikovat vědecké teze. To vše ve hře, kterou vysvětlíte i zahrajete do hodiny a je dostatečně přístupná pro občasné hráče. Zároveň ale díky mnoha taktickým rozhodnutím zabaví i hráče zkušené, pokud hledají něco lehčího mezi většími tituly. Povedené propojení mechanismů a tématu navíc zajišťuje, že se „omylem“ naučíte spoustu věcí o životě Marie Curie-Skłodowské.
