Celá série Serious Sam je zajímavý případ. Není nijak zvlášť slavná nebo probíraná, prostě si jen posledních dvacet let existuje, s obměnami nabízí pořád jednu a tu samou šablonu, a navzdory tomuto faktu nepůsobí ani nijak zvlášť repetitivně. Stejně jako Wolfenstein, Duke Nukem nebo DOOM se i tato klasická střílečka musela přizpůsobit době, ale neprobíhalo to tak dramaticky jako u předchozích jmenovaných. Autoři se zkrátka drží toho, co umí, a jejich zkušenosti s designem hry i úrovní vynahrazují občasné drobné nedostatky ve vyváženosti či grafice.
Croteam však nemá problém ani s půjčováním své IP nezávislým studiím, aby si mohla pomocí zavedené značky získat nové fanoušky pro své hry. Tam je to lehčí, až na výjimky to tíhne spíš k těm špatným… anebo? Mohl by Serious Sam: Tormental, nezávislá výprava do žánru rogue-lite od vývojáře Gungrounds, tento trend zvrátit? (Spoiler: NE. Seberte se a utíkejte, dokud můžete.)
Cesta do hlubin Mentalovy duše
Zavřete oči, než o ně přijdete
Serious Sam vždy oplýval prudce originálním bestiářem, a i když lehce netypický druhý díl nechal hráče střílet například ježibaby nebo roboty na klíček, pořád se jednalo o zapamatovatelné protivníky. Nebojte se, zde vývojáři ve své nekonečné moudrosti vymysleli vlastní originální nepřátele, kteří jsou z větší části pestrobarevné variace na téma „cupitající/poletující krychle“.
Soundtrack a zvukové efekty není třeba příliš rozebírat – pokud je nebudete srovnávat s původním Serious Samem, nejsou úplně špatné. Damjan Mravunac, dvorní skladatel Croteamu, se snažil a jeho hudební doprovod je slušný, i když o dost méně metalový. Sveďme to na volbu žánru.
Déjà vu na úrovni celé hry
Co se týče hratelnosti, stránka na Steamu tvrdí, že tvůrci jsou fanoušky titulů Geometry Wars, Nuclear Throne, The Binding of Isaac (ani to jméno tam nedokázali napsat správně), Enter the Gungeon a Serious Sam. Zatímco o posledním jmenovaném by se kvůli celkové stylizaci a přístupu k předloze dalo úspěšně pochybovat, inspirace ostatními je nepochybná. Jinými slovy, z pohledu 2D rogue-lite zde nenajdete nic nového.
Je pravda, že tyto prvky jsou již léty prověřené, tak proč jich nevyužít. Coby rogue-lite střílečka je tedy Tormental docela snesitelný, předměty i systém jejich získávání jsou vyvážené a zejména bossové si hrají s přiměřeně těžkou verzí žánru bullet hell. Pokud se ovšem v této oblasti pohybujete déle, žádnou inovaci nečekejte. Dostanete klasický centrální hub s přibývajícími NPC, zvolna rostoucí počet permanentních vylepšení, průběžné bonusové úkoly a další výzvy. Po úspěšném průchodu hrou také máte možnost si ji celou zopakovat, se vším nasbíraným vybavením a těžšími nepřáteli.
Opravdový konec si ale odemknete až ve chvíli, kdy nasbíráte čtyřicet klíčů, povětšinou za splnění různých úkolů. Nebude přílišné zevšeobecnění říct, že získání každého klíče zabere minimálně hodinu… takže ano, užijte si svou uměle nataženou herní dobu. Po prvních dvou klíčích možná ještě stihnete zažádat o vrácení peněz. Pokud také chcete svou bolest přenést na reálné osoby, můžete využít možnosti kooperativního režimu.
Postavy, zbraně, bonusy
K útoku máte jednu svou vlastní zbraň, jednu na blízko a pak několik těžkých; základní zbraň je slabá, ale má průběžná vylepšení a neomezené náboje, těžké zbraně mají pevně dané statistiky a svou vlastní munici. Zbraň na blízko je pak věc docela nadbytečná. Nic, co byste neviděli jinde.
Za každého poraženého bosse si můžete vybrat jeden mod, který si můžete namontovat na primární zbraň. Po několika úrovních tak máte například mršku s mrazivými, elektrickými či zápalnými náboji, navíc střílející v naváděných dávkách. Tato mechanika je poměrně dobře provedená a postupné směřování ke kýženému buildu je milá jiskřička naděje v opakujících se úrovních.
Kromě zbraní si můžete v obchodech nakoupit i různé pasivní bonusy, které fungují dle očekávání a opět se nijak nevymykají standardu.
A co jinak závěrem…
