Sifu je projekt francouzského studia Sloclap inspirovaný čínskou kulturou. Tento skvost jsme pro vás již dříve otestovali. Dnešní článek tedy není o hře samotné, ale o nových funkcích, jež do ní byly přidány společně s příchodem na Steam. Představíme vám nový režim Aréna, povíme si o dalších úrovních obtížnosti a DLC, které získáte v rámci Deluxe edice. Pro ty, kteří hru ještě neznají, doporučuji naši recenzi.
Amulet, jenž život zachrání
Myslím, že dnes už není nikdo, kdo by neznal Sifua. Pokud ano, uvedu zde stručný přehled děje. Vklouznete do role studenta – pohlaví si můžete zvolit sami –, který přežil masakr v dódžu. Bohužel byl v dětství svědkem krvavé vraždy svého otce a následujících dvacet let tvrdě trénoval, aby se pomstil. K tomu mu pomáhá kouzelný amulet, díky němuž může přežít svou vlastní smrt… má to ovšem háček. Jakmile totiž zemře, zestárne o počet celkových úmrtí.
Na PC se stanete skutečnými bojovníky
Vždycky jsem zastával názor, že bojové hry se nejlépe hrají s ovladačem, ať už jde o Mortal Kombat, nebo Street Fighter. Ovladač mnohem lépe padne do ruky a tlačítka jsou co nejblíže u sebe pro lepší integraci. Na klávesnici je většina konfigurací tlačítek trochu matoucí a někdy nemožná. V některých případech nelze klávesy ani přizpůsobit, jako například ve hře Fight Angel. Kvůli tomu je titul tak trochu nehratelný… pokud si tedy nechcete zlámat všechny prsty na rukou. Proto mě docela překvapilo, že Sifu je jiný. Na rozdíl od konkurenčních bojových her se mnohem lépe ovládá pomocí klávesnice. Je to zřejmě způsobeno tím, že si klávesy můžete libovolně přenastavit. Osobně jsem tuto možnost nevyužil a nechal vše ve výchozím režimu.
Od začátku loňského roku, kdy byl Sifu uveden na trh, získal od hráčů mnoho negativních recenzí. Důvody špatných ohlasů se netýkaly přímo hry, ale její obtížnosti. Někteří hráči dokonce Sifu přirovnávali k soulovým hrám. Uživatelé, kteří měli problém s náročností, mohou být rádi, že tvůrci ze studia Sloclap nejsou jako lidé z FromSoftware. Jejich populární série Dark Souls se dlouho potýkala s obviněními, že je příliš těžká. Vývojáři na taková obvinění kdysi reagovali větou „tak to nehrajte“.
Žák, učeň, nebo mistr?
V původní verzi bylo možné zvolit pouze základní nastavení, jako jsou titulky, jas a hlasitost hudby. Nebylo však možné zvolit úroveň obtížnosti hry. Nejtěžší úroveň byla vybrána automaticky a vy jste se museli co nejrychleji přizpůsobit. Bylo potřeba osvojit si kombinace útoků a obrany a využít k tomu okolní prostředí. Podle mého názoru to byl dobrý přístup, protože jste se opravdu museli naučit a pochopit různé mechanismy.
Pokud jste chtěli porazit bosse nebo normální nepřátele, museli jste pečlivě sledovat jejich pohyby a zapamatovat si je. Ani se nechci zmiňovat o tom, jakou jste měli radost, když jste je konečně všechny porazili. Z tohoto důvodu souhlasím s tím, že Sifu byl dokonalou zábavou pro hardcore hráče. Studio Sloclap však komunitu vyslyšelo a přidalo do hry tři úrovně obtížnosti: žák, učeň a mistr.
Pokud zvolíte nejlehčí úroveň, tedy žáka, neměli byste očekávat, že hra bude extrémně snadná. V tomto režimu máte pouze více životů, protivníci používají poněkud jednodušší kombinace úderů a nejsou ani nijak zvlášť agresivní. Učeň je originální úrovní náročnosti. Zde jsou protivníci o něco zuřivější, jejich údery o něco náročnější a využívají prostředí (okolní předměty) stejně dobře jako vy. Mistr je ideální volbou pro lidi, kteří si rádi ubližují, nebo pro hráče Souls titulů. Na této obtížnosti jste o něco zranitelnější, a proto umíráte o to rychleji. Nepřátelé používají složitější kombinace a nedají vám čas na vydechnutí, takže tuto volbu doporučuji lidem, kteří již mají se Sifu zkušenosti.
Arény jsou nejlepší
Řekl bych, že nejdůležitější na Sifu není příběh, nýbrž boj. Akční scény jsou prostě dokonalé. Každý, kdo má rád MMA, UFC nebo obecně filmy s touto tematikou, si zde přijde na své. Souboje jsou rychlé, dynamické, a pokud si nedáte pozor, tak i velmi náročné. Proto mě trochu zklamalo, že i přes velké množství soubojů v hlavní kampani nebyl potenciál plně využit. Ve chvílích, kdy jste museli zmlátit kuchaře, tanečnice, ochranku nebo zaměstnance lázní, jste měli vždy velkou volnost pohybu.
Mohli jste pobíhat po okolí a hledat předměty, které by vám usnadnily porážku protivníků. Nechci říct, že je to špatně, ale když hrajete za mistra bojových umění, běhání není to nejlepší. Proto jsem byl velmi rád, když studio Sloclap představilo nový režim s názvem Arény. Hned na začátku musím říct, že se jedná o nejzábavnější část celé hry.
V současné verzi je třicet úrovní s pěti misemi. Nejlepší na tom je, že každý úkol má specifické modifikátory a požadavky, co musíte splnit. Nejvíce se mi líbí úseky, ve kterých musíte porazit co nejvíce nepřátel, ale ti vás mohou zasáhnout maximálně šestkrát. Jsou zde také časově omezené potyčky, kde musíte porazit všechny nepřátele v určitém čase. Je zde i výzva, kde si musíte udržet svůj věk, atd. V arénách máte výchozí mužskou postavu a každá výzva vám přidává nebo ubírá věk podle toho, co určuje. Všechny pohyby, které jste se naučili v kampani, jsou vám zde k dispozici, aniž byste je museli jakkoli vylepšovat.
Na první pohled se to může zdát snadné. Koneckonců, hlavní příběh jste již odehráli a všechny bojové kombinace znáte nazpaměť. Přesně to jsem si zpočátku myslel, dokud jsem se neseznámil s modifikátory. Modifikátory fungují dvěma způsoby: buď vám pomohou, nebo vám dají pořádně na frak. V jednom kole získáte nesmrtelnost, v dalším vám protivníci uštědří dvě rány, takže prohrajete. V další výzvě porážíte své protivníky pouze pomocí předmětů z okolí, jako jsou láhve, sedadla a tyče.
Atmosféra v arénách je mnohem propracovanější než v kampani. V jedné misi se dokonce odehrává scéna z Matrix Revolutions. Přesněji část, kde je Neo (Keanu Reeves) obklíčen agentem Smithem (Hugo Weaving) a začíná závěrečná bitva. Stejně jako ve filmu bude pršet, aby se přidala už tak hutná atmosféra. Další část se doslova odehrává v neonově zbarvené aréně.
DLC, které nemusí být
Na Sifu mi přijde skvělé, že tyto arény jsou pro všechny majitele hry zdarma. Nezáleží tedy na tom, zda vlastníte základní, nebo Deluxe edici. Jediný rozdíl mezi edicemi je v DLC. Prvním je Cosmetic Pack, který obsahuje pouze čtyři kostýmy, včetně ikonické kombinézy Bruce Leeho. Pro jejich odemčení však musíte splnit požadované úkoly během kampaně nebo v arénách, takže nečekejte, že se vám odemknou ihned po zakoupení. K dispozici je také soundtrack a čtyřicetiosmistránkový artbook. Pokud vlastníte pouze základní verzi a chcete si tato rozšíření dokoupit, doporučuji pořídit si pouze artbook a soundtrack, protože z nich budete mít větší požitek.
