Spiritfarer: Farewell Edition – naučte se dát sbohem

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Zdroj: Thunder Lotus Games

Každého může časem omrzet jeho stará práce, a tak ji předá někomu jinému. Udělal to i Charón a tuhle ne dobře placenou práci předal Stelle a jejímu kocourkovi Daffodilovi. Mladá dívka se tak z ničeho nic stává novým Spiritfarerem, který má za úkol převést duše zesnulých k věčnému odpočinku. Montrealské studio Thunder Lotus nám naservírovalo hru se vskutku originálním konceptem a prozradím, že se náramně povedla. Pojďme se společně na Spiritfarer: Farewell Edition podívat zblízka.

Spiritfarer Farewell Edition 1

Zdroj: Thunder Lotus Games

Pac a pusu

Hned na začátku dostane Stella svoji vlastní loď k převážení duší a k tomu i první pasažérku, kamarádku z dětství, Astrid. Ta hlavní hrdince vysvětlí základy toho, co její nová práce obnáší, ale zároveň už má i vlastní požadavky, protože ona loď je vlastně takový plovoucí hotel, kde se plní poslední přání. Tužby mohou být různé, ale všechny mají jednu věc společnou, musí je splnit Stella.

Ze začátku jsou přání jednoduchá, ale postupem času se stávají náročnějšími a hlavně přibývají ve velkém, protože přibývají i pasažéři, kteří mají podobu antropomorfních zvířátek. Většinou máte na palubě čtyři nebo pět duší, které vyžadují vaši pozornost. Chtějí vařit oblíbená jídla, stavět specifická obydlí a putovat na speciální místa. Během plnění těchto „pochůzek“ poznáte jednotlivé pasažéry a sblížíte se s nimi. Každý do jednoho je unikátní osobnost, která má zajímavý životní příběh, a hlavně většina z nich znala Stellu ještě během života, takže skrze jejich vyprávění hráč poznává nejen je, ale i hlavní hrdinku a její život.

Po tom, co Stella splní určitému pasažérovi všechna přání, čímž mu pomůže, aby se vyrovnal se svou minulostí, je požádána, aby ho odvezla k Everdoor. Tam nastává poslední rozloučení, protože duše došla pokoje. Právě v tom je největší síla Spiritfarer: Farewell Edition, učí totiž, že nic netrvá věčně a s některými lidmi se musíme dříve nebo později navždy rozloučit. Přiznám se, že mi většina z barvitých postav přirostla k srdci a bylo mi líto, že se s nimi musím rozloučit, ale zároveň jsem měl radost, že konečně našly mír. Zároveň hra krásně ukazuje, že i když někdo odejde, vždycky po něm něco zůstane. V tomto případě to jsou unikátní domečky, zkušenosti i dovednosti, které Stelle předali.

Spiritfarer Farewell Edition 3

Zdroj: Thunder Lotus Games

Už jen sklidím tahle rajčata a jdu spát

Spiritfarer je z hlediska herních mechanismů managementovým simulátorem, který je kombinován s plošinovou skákačkou, a nechybí ani bohaté prozkoumávání světa. Tento pestrý mix je zabalen v krásné a ručně kreslené 2D grafice. Stella nejen pluje od ostrůvku k ostrůvku a na nich získává zdroje, ať už těžením či nákupy, ale také si většinu věcí vyrábí sama na lodi. Mimo vaření se tu i taví kovy, řeže dřevo, obstarává zahrada, chovají zvířata a nechybí třeba ani rybaření. Získávání zdrojů a jejich následné kultivování je hlavní herní náplní. Každá jedna věc, kterou hráč získá, má dříve či později nějaké využití, ať už se díky ní splní úkol či se vylepší loď.

Musím konstatovat, že jsem během hraní měl jasné příznaky Civkovského „ještě jeden tah“ – přestože gameplay není nějak moc originální, je velice návykový. Řeknete si, že sklidíte zahrádku a pak jdete spát, jenže po sklizení zjistíte, že konečně můžete uvařit speciální jídlo pro pasažéra, tak ho dáte vařit, a najednou se spustí bouře, takže jdete chytat blesky. Po dochytání zjistíte, že už je jídlo uvařené, a tak ho jdete naservírovat. Pasažér je šťastný a chce se podívat na nedaleký ostrov, a tak na něj ihned vyrazíte. No a takto to pokračuje dál a dál, až zjistíte, že jsou dvě ráno a vy jste chtěli jít spát už o půlnoci. 

Vývojářům se daří hráče zaháčkovat díky neustálému odměňování za každou jednu věc, kterou udělá. Činností je poměrně dost, takže se ani nezačnou vyloženě zajídat. Přejezdy mezi ostrovy sice dokážou být někdy poněkud zdlouhavé, ale vždycky se najde něco, čím je lze vyplnit, i kdyby to mělo být jen rybaření. 

Spiritfarer Farewell Edition 4

Zdroj: Thunder Lotus Games

Převoznictví může být pěkná řehole

V předchozích odstavcích jsem hodně chválil a trvám si na tom, že zaslouženě, protože se Spiritfarer: Farewell Edition skutečně povedl. Není ovšem bez chybičky. Lehké výhrady mám k délce hry, protože na dohrání je potřeba minimálně dvacet pět hodin, což není vůbec málo. Hra kvůli tomu v poslední čtvrtině dost ztrácí tempo, protože zmizí jakékoliv objevování. Všechny výrobny jsou postavené, stejně tak jste už prozkoumali všechny ostrovy, a proto zbývá jen pinglování sem a tam, takže jsem dychtivě vyhlížel konec.

Chvílemi jsem bojoval i s kamerou, která při skákacích pasážích občas divně nazoomovala, takže jsem neviděl, kam skáču. Hlavně u trampolín to bylo chvílemi vyloženě tristní, že tvůrci nedokázali dát kameru o kousíček níže. Stejně tak mi chyběl nějaký deník, potažmo poznámkový blok, kde bych viděl, jaké suroviny potřebuju získat a jaké už mám. Neustálé pobíhání k plánovacímu stolu a hrabání se v inventáři bylo úmorné. 

Tyhle drobné výtky ovšem zážitek nějak výrazně nekazí, protože gameplay, grafika a především emotivní příběh dělají ze Spiritfarera skvělý zážitek, u kterého byla radost ty hodiny strávit. Unikátní koncept chytne za srdíčko a nepustí až do závěrečných titulků. Hra dokáže pobavit, stejně tak i velice dojmout. Herně nenabídne sice převratný zážitek, ale dojmy dodá převratné určitě. Ručí za to sám Charón.

Spiritfarer Farewell Edition5

Zdroj: Thunder Lotus Games

GP uvozovky

Spiritfarer je hrou s unikátním konceptem, v níž se stáváte převozníkem duší v podobě roztomilých zvířat na jejich poslední cestě a pomáháte jim vyrovnat se s minulostí i najít vnitřní klid. Poslední loučení se sympatickými postavami dává hře hlubší rozměr a nabízí pohled na smrt, se kterým se hráči obvykle nesetkávají. K tomu přidejte velice chytlavou herní smyčku v podobě manažerského simulátoru a to vše je naservírováno v pohádkově kreslené 2D grafice. Ve výsledku je tu tedy úžasný zážitek s pár nepatrnými vadami na kráse. Každý, kdo hledá ve hrách nějaký hlubší zážitek, by měl dát Spiritfarerovi šanci. Rozhodně za to stojí.

Recenzi pro Gaming Professors napsal František Hampl.

Klady

krásná grafika
emotivní příběh
postavy, co přirostou k srdci
chytlavá herní smyčka

Zápory

zbytečně dlouhé
kamera je někdy neposedná
chvílemi to dokáže být zdlouhavé a nepřehledné
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn