Stray – jo, kočka, ta těžký život má!

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Zdroj: BlueTwelve Studio

Kočkomilové, konečně jsme se i my dočkali. Roztomilé šelmy ve videohrách sice občas zabírají nějaké to místo, ale většinou o ně sotva zavadíte, nebo si je můžete nasadit na hlaveň zbraně a použít je jako tlumič. Recenzovaný titul na to jde zcela jinou cestou, při níž se nebojácný kočičí hrdina dostává přímo do hlavní role se vší chlupatou parádou. Stray by se dalo považovat za jednu z nejočekávanějších indie her tohoto roku, a zda skutečně dosahuje očekávání fanoušků, se dozvíte v této recenzi. Ještě hned na úvod musím upozornit, že já sama jsem obrovský milovník koček, a tak se zřejmě neubráním větší chvále, ale pokusím se titul nahlížet co nejobjektivněji.

Čas strávený s kočkou není nikdy promarněný

Na úvod, o čem že to vlastně Stray je? Příběh sleduje rezavou zelenookou toulavou kočku, která se už v prvních minutách hry dostane do pěkné šlamastiky. Kvůli nespecifikované nehodě se jí podaří oddělit od zbytku smečky a dostat se až do spodních částí uzavřeného města. Hlavním cílem tedy bude dostat se zpět nahoru a ve zdraví se vrátit ke svým druhům. Zápletka se na první pohled nezdá být moc zajímavá, ale krásné na Stray je to, že postupně otevírá menší osobní příběhy dalších postav. Na své cestě roztomilá šelmička potká mnoho tváří s vlastními trabli a osudy, které řeší i vážná témata.

Už na samotném začátku nejedno bystré oko rozezná, že okolní svět si žije vlastním životem a fauna postupně pohlcuje kdysi monumentální pozůstatky lidské civilizace. Po lidech tak není ani vidu, ani slechu. Spodní části na tom jsou ještě daleko hůře. Sem totiž nesahá denní světlo, a tak se zde daří jakémusi organismu jménem Zurk, pohlcujícímu vše, co jeví byť jen malý náznak života. Ani zdejší robotičtí obyvatelé před agresivními tvory nejsou v bezpečí. Zdá se, že na jednu malou kočku čeká mnoho obtížných úkolů. Příběh se určitě nejeví jako vyloženě silná stránka, ale k zahození také úplně není. Dokáže ve vás vyvolat zájem, rozpumpovat vám tep i nechat vás uronit slzičku nad emotivním koncem.

Nažhavit drápky, jde se škrábat

Obsazení kočky do hlavní role plnohodnotné hry s sebou přinese přesně to, co byste očekávali. Pokud jste hrdými majiteli tohoto roztomilého stvoření, nejspíše párkrát zažijete pocit déjà vu. Tato micka se totiž chová úplně stejně jako každá jiná kočka. Ráda šplhá na vyvýšená místa, je obratná, drápe pohovky a koberce, běhá jako splašená, mňouká, syčí, když je v nebezpečí, a dokonce se mazlí. Díky těmto vlastnostem tak budete moct prozkoumat různé části zchátralého cyberpunkového světa i z jiných perspektiv. Šplhání na budovy, skákání do oken i tiché plížení v kanálech, to vše vám Stray nabídne, a to s naprostou volností pohybu. Hra je sice lineární, ale zavede vás do několika rozlehlých oblastí, kde si můžete svobodně pobíhat do všech stran. Navíc vás nebude vodit za ručičku, a tak nečekejte mapu ani žádné ukazatele, kam přesně se vydat. Stray sází na samovolné prozkoumávání prostředí, protože jen tak máte šanci si to skutečně užít naplno, přesto se však nemusíte bát, že byste bloudili. Promyšlený level design vás bude nenásilně vést díky důmyslným nápovědám, které zároveň nepůsobí jako pěst na oko.

Po lokacích najdete také pár sběratelských předmětů – škoda, že jich není mnohem více – a občasné vedlejší úkoly, za jejichž splnění obdržíte roztomilý odznáček. Jak by se však kočka mohla dorozumět s roboty? Abyste nepřišli o dialogové konverzace s místními obyvateli, pomocnou ruku vám podá drobný létající robůtek B-12 a stane se tak vaším prostředníkem, společníkem, rádcem v úzkých a zároveň neodmyslitelným parťákem. B-12 bude vaše pravá ruka. Díky němu budete mít přístup do inventáře skrze malý batůžek, a ani překládání či hackování pro něj nebude žádný problém. Bohužel robůtek trpí ztrátou paměti, a tak to budete právě vy, kdo mu pomůže si vybavit své ztracené vzpomínky… a kdo ví, možná vám to odhalí detaily ohledně celé situace se Zurkem a uzavřeným městem.

Virtuální klubíčko čiré roztomilosti

Co se vývojářům skutečně musí nechat, je neuvěřitelně detailní prostředí, která vám navíc poskytne vysokou míru interakce. Hrajete přece jen za kočku, shazování věcí ze stolů a balkónů je samozřejmě radost každé správné micky. Nejen hrnek, ale ani květináč, plechovka, knihy či rovnou celé krabice nebudou uchráněny před hebkou packou zvědavé šelmy. To ovšem není jediný znak toho, že vývojáři skutečně moc dobře vědí o kočičím chování první poslední. Schoulení se do typicky ochranného klubíčka v době spánku, protažení po probuzení, otírání se o nohy robotů, různé formy mňoukání, broušení drápků a značkování teritoria, nemotorné první krůčky po obléknutí batůžku, interakce ve smečce, rozšiřování zorniček a mnohé další typicky kočičí vlastnosti jasně ukazují, že si autoři dali pečlivou práci s tím, aby se herní kočka co nejvíce podobala té skutečné. Jsou to sice drobné detaily, které ocení především majitelé těchto mazlíčků, ale jsou pro nás přidanou hodnotou, za kterou se zkrátka musí přidat bonusové body. Upřímně mě lehce zabolelo, že si kočičku nemůžete malilinko poupravit, aby například vyhovovala vašemu mazlíčkovi. Vím, že vývojáři měli jasnou představu shodující se s reálným modelem, ale jak já bych se ráda proháněla po okolí v černém kožíšku, jako má můj malý satan přivlastňující si každý večer mou stranu postele.

Bohužel se ne vše tak úplně shoduje s reálným kočičím chováním. Menší nešvar jsem zaznamenala u skákání. Kočky jsou od přírody zvídaná stvoření, která se ráda uchylují do výšek. Skákání je zde ovšem dost limitováno tím, zda vám to hra samotná dovolí. Vyskočit můžete na mnoho míst, skříněmi a dalším nábytkem počínaje a částmi budov konče. Bohužel však nemůžete vyskočit, kdy se vám zrovna zamane. Příkladem tak může být hned první naháněčka, kdy by reálná kočka hned při první příležitosti vyskočila na markýzu, popelnice a jiné vertikální objekty, ale vy zkrátka musíte běžet pouze vpřed, dokud vám hra nedovolí uskočit do bezpečí. Navíc samotné skákání není vždy úplně ideální a musíte si kočku chvílemi až štelovat na správný úhel a směr, aby se vám objevila možnost skoku.

Devět životů nebude stačit

Stray hodně hráčů přirovnává k simulátoru kočičího života, což je zčásti pravda, ale rozhodně se nejedná o čistokrevný žánr. Velkou část herní doby budete běhat, skákat a objevovat nová místa, ale průzkum prostředí doplňuje také parkour, klábosení s roboty a pár environmentálních hádanek, kterých se nemusíte vůbec obávat. Kromě toho se zde objeví i pár stealth pasáží a akčních honiček o život.

Ve hře Stray vám po většinu času prakticky žádné nebezpečí nehrozí. Dokonce ani spadnout z výšek se vám nepodaří, takže vyrovnávací reflexy nebude potřeba zapojovat. Přesto kočičí hrdina může zemřít, a to právě při styku s malými hopsavými potvůrkami, které nejen svým vzhledem, ale také chováním až nápadně připomínají Headcraby z Half-Lifu. Když na vás naskočí a pevně se vám přicucnou k zadku, můžete je sice setřást, ale jakmile jich na sobě budete mít větší množství, vypotřebujete jeden ze svých devíti životů. Když se na vás valí doslova živoucí lavina desítek těchto potvůrek, začne vám z toho běhat mráz po zádech. Rozhodně se neotáčejte a upalujte rovnou vpřed, jejich síla je totiž v počtu. Toto je v podstatě jediný typ nepřátel, který vás skutečně může ohrozit. Jde stále o formu Zurku, na který většinou narazíte v podobě šlahounů a kokonů, připomínajících organické struktury pohlcující celé čtvrti.

Kolikrát za minutu dokážeš mňouknout?

Roztomilá tvářička hlavního hrdiny dostane do kolen kdekoho a postapokalyptické prostředí osídlené roboty mnohdy překvapí svou důmyslností. Už jen prohlížení jejich příbytků, vystavených fotografií, výzdoby a dalších doplňků lecco vypovídá o tom, kdo zde žije. Grafická stránka hry se tak rozhodně vydařila a nabídne několik variant uzavřených měst i jejich spojovacích cest. Na detaily se hledělo snad úplně všude. Při shození plechovky s barvou se pod vámi skutečně vytvoří barevná skvrna, po které když se proběhnete, ještě nějakou chvíli budete na cestě zanechávat otisky tlapek. Také hladina kaluže odráží neonová světla a další ruchy města. Je proto taková škoda, že titul nemá fotorežim, se kterým by se daly vyvádět psí kusy. Soundtrack nabídne příjemnou doprovodnou hudbu, která se bude měnit v závislosti na situaci a přidá další dynamiku k už tak vypjatým situacím a naopak. O samostatném tlačítku na mňoukání se ani nebudu zmiňovat. Už jen v prvních pěti minutách na mě v pravém dolním rohu vyskočil první achievement za sté mňouknutí.
Titul Stray se rozhodně mohl pyšnit mediální popularitou, a dokonce se dostal na přední příčku těch nejžádanějších her na platformě Steam. Vývojářům z BlueTwelve Studio se zkrátka podařilo najít díru na trhu, o čemž vypovídal velký zájem hráčů. Přesto si nemohu pomoct, a i když bych titul velmi ráda doporučila úplně všem, bohužel se mu nedá upřít vrtkavé ovládání, které si občas dělá, co chce, a stále pár menších technických nedostatků. Samotná objevitelská podstata hry také neosloví úplně všechny. Svět je detailní a poměrně rozsáhlý, ale pokud se vám nebude chtít šmejdit na každém kroku a budete se držet pouze hlavní příběhové linie, může se vám zdát nevyužitý. Na klávesnici se Stray dá dohrát bez větších potíží, ale sáhnete-li po ovladači, vývojáři tak slibují lepší zážitek. Hratelná doba se při prvním průchodu může vyšplhat k cca pěti hodinám. Budete-li chtít prozkoumávat každičký detail, stále se nedostanete na hranici deseti hodin. Upřímně jsem doufala, že hra bude o něco obsáhlejší, ale tato délka určitě neurazí. Nakonec je Stray vlastně tak akorát dlouhým titulem, než by se vás stihl omrzet.
GP uvozovky

Stray je povinností každého milovníka koček, protože lepší hru na toto téma na trhu zkrátka nenajdete. Objevování neznáma mají kočky od přírody v povaze, a tak je příjemné se jednou vžít do této role a vydat se poznávat cyberpunkový svět, kde lidé již nemají místo. Přece jen čas strávený s kočkou není nikdy promarněný, což platí i pro herní svět.

Klady

originalita
umělecké pojetí plné detailů
emotivní příběh
úžasný hudební doprovod
důraz na reálné ztvárnění kočičího chování a vlastností
ryze kočičí roztomilost a mňau tlačítko

Zápory

místy vrtkavější ovládání a kamera
nemohu si pomoct, ale ta customizace mi chybí
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn