2D hry, nebo také dvourozměrné, označují svět, který je možný popsat dvěma rozměry. 2D svět je ten, jehož body se nacházejí v jedné rovině, jsou ploché a umožňují vám pohybovat se po obrazovce pouze nahoru, dolů, doleva, doprava. Příklady 2D her zahrnují klasické plošinovky jako Super Mario Bros, Rayman, nebo třeba populární Terraria.
Když jsem spatřil název Fairy Biography 3 : Obsession, myslel jsem, že mě čeká epický návrat do hloubky fantasy. Namísto toho jsem byl konfrontován s něčím, co připomíná letmé kouzlo na vážně strávenou chvilku.
Představte si, že umřete. Žili jste život plný hříchu, takže vás bez okolků pošlou rovnou do pekla. Jenže místo ohně a síry vás čeká permanentní Halloween, všude jsou monstra, ale vlastně je to docela pohoda.
Ticho. Vzduch v doju je tak nehybný, že slyším tlukot vlastního srdce. Proti mně stojí můj soupeř, jeho postoj je zrcadlem mého. Oba svíráme rukojeť katany, oba čekáme. Ne na povel, ne na signál, ale na ten nepatrný zlomek sekundy, kdy se v jeho obraně objeví trhlina, na ten jediný okamžik, který rozhodne o všem.
Někdy nepotřebujete fotorealistickou grafiku, orchestrální soundtrack a příběh na padesát hodin. Někdy si prostě chcete jen na chvíli sednout a vyčistit hlavu u něčeho naprosto jednoduchého.
Ve světě her, kde se to jen hemží klony Vampire Survivors, je stále těžší přijít s něčím originálním. Většinou to skončí jen jinou grafikou a stejnou hratelností. A pak přijede Choo Choo Survivor a s hlasitým zahoukáním všechna pravidla vykolejí.
V Gunbot Diplomacy se ocitáte v novém postapokalyptickém světě, kde se přežití rovná ovládnutí bitevní arény skrze inteligentní konstrukci vlastního bojového robota. První kontakt s prostředím působí svižně, přímočaře, a přitom překvapivě promyšleně.
Někdy narazíte na hru, která je jako umělecké dílo. Je nádherná, má duši, chytne vás za srdce a vy na ni chcete myslet ještě dlouho po dohrání. A někdy narazíte na hru, která vás tak frustruje svými designovými rozhodnutími, že máte chuť prohodit ovladač oknem.
Relaxačních titulů je na internetu mnoho. Snad každý z nás si nejednou zahrál klasiku tohoto žánru, Stardew Valley, jež si získala srdce tisíců hráčů. Podobným směrem se uchyluje také izometrická hra The Hearth & Harbour, v níž ale nepůjde o klidné farmaření za atmosférické hudby, ale o vedení restaurace v napjatém období války.
Můj první den ve funkci starosty Broučkova začal totální katastrofou. Jen co jsem slavnostně přestřihl stéblo trávy a otevřel naši první radnici (opuštěný šnekův domeček), přihnal se obří mravenec a ukradl nám celou zásobu oběda.
Drahé dámy, vážení. Dovolte mi, abych byl hned na začátku naprosto upřímný. Vstup do světa BloodRush: Undying Wish v jeho současné podobě není jako otevření dokonale vyleštěné krabičky s novou hrou.
Existují hry, které si zapnete po práci, abyste si odpočinuli. A pak existují hry jako 4th Generation Warfare, které jsou náročnější než vaše práce, vyžadují víc studia než vysoká škola (a to ten titul z politologie mimochodem také mám) a po jejich hraní si připadáte, že byste mohli řídit menší stát.
Už je to osm let, co vyšla poměrně úspěšná 2D plošinovka Hollow Knight, která se silně inspirovala soulslike hrami. Za jejím vytvořením stál malý tým pod názvem Team Cherry, ale i přes omezení v podobě nižšího budgetu a pracovní síly se hra stále těší popularitě a kladným hodnocením.
