
Necesse – útulnost a občas pohodinda
Víte co je to komfortní hra? Jedná se o digitální přístav, do kterého se vracíme, když si chceme odpočinout, tvořit a sledovat, jak pod našima rukama něco roste.
2D hry, nebo také dvourozměrné, označují svět, který je možný popsat dvěma rozměry. 2D svět je ten, jehož body se nacházejí v jedné rovině, jsou ploché a umožňují vám pohybovat se po obrazovce pouze nahoru, dolů, doleva, doprava. Příklady 2D her zahrnují klasické plošinovky jako Super Mario Bros, Rayman, nebo třeba populární Terraria.

Víte co je to komfortní hra? Jedná se o digitální přístav, do kterého se vracíme, když si chceme odpočinout, tvořit a sledovat, jak pod našima rukama něco roste.

Není to ani tak dávno, kdy mi na jedné sešlosti jeden známý vyprávěl, že jeden sedmnáctiletý vývojář na Slovensku vytváří logickou puzzle adventuru. Nebudu lhát, bylo docela pozdě a informace mi vyšuměla z hlavy.

Žánr roguelike ušel za poslední dekádu obrovský kus cesty. Z jednoduchých dungeon crawlerů se staly komplexní eposy s hodinovými průchody, košatými příběhy a propracovaným průzkumem.

Připravte si své vesmírné helmy, protože dnes se ponoříme do hlubin meziplanetární romantiky, kde je být gay ve vesmíru nejen možné, ale sakra žhavé. Představuji vám titul The Symbiant od HeartCoreDev, vizuální román, který dokazuje, že láska (a spousta dalších věcí) nezná galaktické hranice.

Luca Galante, který jako jediný designér stvořil fenomenální hit (a jedno z mých největších prokletí, které zmiňuji snad všude, kudy chodím) Vampire Survivors, se rozhodl využít svůj úspěch k založení vlastní vydavatelské pobočky Poncle Presents.

Když jsem spatřil název Fairy Biography 3 : Obsession, myslel jsem, že mě čeká epický návrat do hloubky fantasy. Namísto toho jsem byl konfrontován s něčím, co připomíná letmé kouzlo na vážně strávenou chvilku.

Představte si, že umřete. Žili jste život plný hříchu, takže vás bez okolků pošlou rovnou do pekla. Jenže místo ohně a síry vás čeká permanentní Halloween, všude jsou monstra, ale vlastně je to docela pohoda.

Ticho. Vzduch v doju je tak nehybný, že slyším tlukot vlastního srdce. Proti mně stojí můj soupeř, jeho postoj je zrcadlem mého. Oba svíráme rukojeť katany, oba čekáme.

Někdy nepotřebujete fotorealistickou grafiku, orchestrální soundtrack a příběh na padesát hodin. Někdy si prostě chcete jen na chvíli sednout a vyčistit hlavu u něčeho naprosto jednoduchého.

Ve světě her, kde se to jen hemží klony Vampire Survivors, je stále těžší přijít s něčím originálním. Většinou to skončí jen jinou grafikou a stejnou hratelností.

V Gunbot Diplomacy se ocitáte v novém postapokalyptickém světě, kde se přežití rovná ovládnutí bitevní arény skrze inteligentní konstrukci vlastního bojového robota.

Někdy narazíte na hru, která je jako umělecké dílo. Je nádherná, má duši, chytne vás za srdce a vy na ni chcete myslet ještě dlouho po dohrání. A někdy narazíte na hru, která vás tak frustruje svými designovými rozhodnutími, že máte chuť prohodit ovladač oknem.

Relaxačních titulů je na internetu mnoho. Snad každý z nás si nejednou zahrál klasiku tohoto žánru, Stardew Valley, jež si získala srdce tisíců hráčů. Podobným směrem se uchyluje také izometrická hra The Hearth & Harbour, v níž ale nepůjde o klidné farmaření za atmosférické hudby, ale o vedení restaurace v napjatém období války.

Můj první den ve funkci starosty Broučkova začal totální katastrofou. Jen co jsem slavnostně přestřihl stéblo trávy a otevřel naši první radnici (opuštěný šnekův domeček), přihnal se obří mravenec a ukradl nám celou zásobu oběda.