Z průseru do průseru neboli z bláta do louže, jak praví jedno české přísloví. Tak by se dal jednoduše shrnout modus operandi posádky složené z existencí, které v týmu většinou nechcete.
Lidská tělesná schránka nenabídne nic moc zajímavého. Tato slova ve zkratce uváděla mou recenzi prvního dílu české knižní série Legie a já se při jejich psaní cítila jako prorok neochvějně kázající pravdu a nic než pravdu.
Postavte se před zrcadlo a sami sebe si dobře prohlédněte. Máte tu čest vidět živý exemplář člověka moudrého, latinsky homo sapiens. Věnujte, prosím, pozornost detailům. Tenká kůže, šišatá lebka, ochlupení jen na určitých místech, směšně drobné zuby a pouze dva páry končetin.
Jsou antologie, u nichž si člověk říká, že nejsou potřeba, ale také ty, které vlastně potřebujete, aniž byste o tom věděli. Právě o té druhé mluvím, Proměny Kafkovy Prahy bylo totiž něco, co jsem už dlouhé roky chtěl číst poté, co jsem skončil rozpolcený po dočtení Procesu.
Když každý rok píšu Ježíškovi pod stromeček přání k Vánocům, zjistil jsem, že čím jsem starší, tím více se má přání transformují do podoby seznamu knih, jež by mi mohl pod stromeček dovézt.
Už desetiletí přemýšlím nad tím, jaké by to bylo, kdyby se střetli Sparťané s Jedi. Vím, že jsou určité herní simulátory, jež mi toto porovnání umožní, ale jak se říká, některá tajemství je lepší nechat skrytá.
Občas se nemůžu dočkat, co jedno z mých oblíbených nakladatelství, v tomto případě Epocha, přinese jako další knihu. Nyní mi do předprodeje jdou dvě, přičemž jedna je antologie fantastických příběhů a povídek ke 100. výročí úmrtí legendárního Franze Kafky, o němž stejně budou všichni tvrdit, že byl z Mnichova, a druhá je beletristická mozaika v deníkové formě o legendárním […]
Přátelé, tři měsíce zpět se česká armáda žebráků vydala za hranice Sluneční soustavy dobývat nový svět. Planetu tak nebezpečnou, že bez pořádného kvéru si ani pomalu nedojdete na záchod.
Budu k vám už od začátku maximálně upřímný. Trvalo mi dlouhá léta, než jsem dal české fantastice šanci. Nebudu říkat, u jakých děl jsem se tak hrozně spálil, že mi ji na dlouhé roky znechutila, ale bohužel, některá zklamání prostě jen tak nepřebolí.
Není tomu tak dávno, co jsem se zamilovala. Bohužel má platonická láska nikdy nebude opětována, protože Samuel Drops je spíše na čarodějky nebo prsaté barmanky. Nu, což už. Když jsem v edičním plánu nakladatelství Epocha zahlédla jméno Honza Slívka, málem mě kleplo nadšením, že se se svým bohobijcem opět setkám a ve Varech rozpoutáme hotové peklo.
Nakladatelství Epocha mě svými počiny nikdy nepřestává překvapovat. Edice Jiné světy, jejíž další část budeme dnes recenzovat, jsme už rozjeli titulem Vypůjčený čas od Zuzany Strachotové, a ten naši redaktorku neuvěřitelně nadchnul.
Kde jinde na jednom místě potkat své oblíbené filmové hvězdy, zahrát si skvělé videohry na vymakaných strojích, vyfotit se ve společnosti sličných dam v kostýmu a vyprázdnit veškerý obsah peněženky spořený několik týdnů?
