Stříbrné hrdlo – zvláštní jméno postavy
Znáte nějaké, vlastně jakékoliv, dílo ze Skandinávie, které by sršelo humorem, veselím a radostí? Ti moudřejší určitě hned řekli Mumínci, a byť máte částečně pravdu, určitě vás žádný jiný počin nenapadne.
Znáte nějaké, vlastně jakékoliv, dílo ze Skandinávie, které by sršelo humorem, veselím a radostí? Ti moudřejší určitě hned řekli Mumínci, a byť máte částečně pravdu, určitě vás žádný jiný počin nenapadne.
Víte, jak si Rytíři kulatého stolu pravidelně připomínali ctnosti? Chrabrost, síla, chránit bezmocné, říkat pouze pravdu, být odvážný a usilovat o moc jen pro svého krále? A zatímco první díl série Johna Gwynna Věrní a padlí s příhodným názvem Moc máme již za sebou, nakladatelství Host přineslo díl další, a právě v rámci rytířských ctností se jménem […]
Ačkoliv se v anglickém originále jmenuje kniha Babel, or the Necessity of Violence, u nás nakladatelství Host vsadilo na jednoduché, a přesto výstižné slovo Babylon. Autorku knihy už ale velmi dobře znáte, je to známá R.
Alternativní historické fantasy, které nemají s naším světem nic vlastně společného, ale vždy u nich máte vnitřní pocit něčeho známého, si umí získat místo v srdci čtenářů.
Už dlouho se mi nestalo, že bych v sobě objevila novou závislost vyjma té na cukru, která mi život komplikuje každičký jediný den. Série Naslouchač od české autorky Petry Stehlíkové je jako ten nejčokoládovější dort, do kterého říznete a z už tak přeslazeného korpusu vyteče záplava další čokolády.
Říká se do třetice všeho dobrého. V případě české knižní série Naslouchač však nejsme na konci, nýbrž v polovině. Svět otroků a otrokářů nám již potřetí otevřel své brány a já jsem se jako malá těšila, co přinese otevřený konec druhého dílu.
O autoru Johnu Gwynnovi někteří z vás už určitě slyšeli, ostatně i jeho knihu Moc jsme u nás nedávno recenzovali. Upřímně rovnou k začátku řeknu, že dnešní řekněme „moderní“ autoři fantasy mi častokrát nesednou, protože se občas až příliš přizpůsobují současným trendům a jejich počiny nebývají úplně dotažené do konce.
Už je to tu zase. Války, masakry, krev, nadávky a brutalita. John Gwynne se ve Stínu bohů, prvním díle své série Krvopřísežní, rozhodně s ničím nepáral a přišel s jedním úžasným severským zážitkem.
Fantasy knihy inspirované asijským nebo východním světem či jeho historií poslední dobou vychází vcelku ve velkém množství. Ostatně fanoušci Makové války to mohou potvrdit. Nakladatelství Host po úspěšné sérii Souzené země (Šedí, Praví, Svobodní bastardi) nelení a představuje první příběh řady Tonoucí císařství od spisovatelky Andrey Stewart.
Má posedlost díly českých spisovatelů i nadále pokračuje a já se konečně mohu pustit do dalšího úchvatného příběhu, který odkládám už tak dlouho, že sama hanbou strkám hlavu do písku.
V internetové době dostáváme mediální informace ze všech stran a místy je až těžké věřit všem těm novinkám, které se na nás valí ze všech stran. Co je ovšem důležité, jsou informace ukryté veřejnosti.
Kdo z nás by někdy nesnil o tom, že se vydá ke hvězdám? Putovat do vesmíru, do míst neprobádaných, nových a tolik vzdálených všem všedním problémům. Na hvězdy lidé hleděli s bázní, pokorou a touhou již v pravěku.