Z ukázek jsem předpokládal, že první řada jednoho z nejočekávanějších seriálů současnosti bude opravdu špatná. Rovnou říkám, že to v žádném případě tak obří zlo není. Většina věcí, kterých jsem se bál, se nakonec nevyplnila a úplně v pohodě mohu označit The Rings of Power za jeden z těch lepších fantasy seriálů posledních let s ohromným potenciálem do dalších řad. Pojďme se tedy podívat stručně na to, co se povedlo a co naopak táhlo Středozemi ke dnu.
Úchvatná produkce
Jako tradičně začnu tím, co všechno se povedlo. Tím nejvýraznějším je samozřejmě vizuál, charakter prostředí, lokace samotné, a kostýmy (většinou). Zkrátka, na 95 % všeho, co vidíte, je znát onen obří rozpočet, který byl všude diskutovaný. Tvůrcům se podařilo využít rekordní budget téměř do maxima a je to zatraceně znát.
Výsledku hodně pomáhá i Nový Zéland, který opět posloužil jako Středozem. Nemůžu zapřít obavy z toho, jak bude prostředí vypadat od druhé řady, jelikož se většina natáčení přesunula do Velké Británie, přičemž na Novém Zélandu se ocitneme již jen sporadicky. Ačkoliv, možná to až takový zásadní problém nebude, obzvláště v dnešní digitální době. Co si budeme povídat, CGI je v tomhle seriálu na dost vysoké úrovni. Aspoň prozatím.
Co se týká kostýmů a masek, pak jednoznačně vedou skřeti, kteří jsou, stejně jako v případě Pána prstenů, reálný namaskovaný komparz a na výsledku je to hodně poznat. Ale ani ostatní rasy a národy nezaostávají. Sem tam zbroj či kostým nevypadá úplně nejlépe (kupř. elfové plující do Valinoru), nicméně tyhle okamžiky jsou vzácné a uznávám, že i tady byla odvedena kvalitní práce.
Prostě a jednoduše, výpravou se jedná o jeden z těch lepších fantasy světů, která nám seriálová produkce za poslední léta navařila.
Kolísavý casting
Přesuňme se nyní ale k hercům. Ti většinou předvádí lehce nadprůměrné až vynikající výkony. Občasné přešlapy mnohdy způsobuje spíše scénář, celkově tak musím casting pochválit za velmi dobrý výběr herců. Zcela překvapivě, byť to tak na mě z trailerů nepůsobilo, je nejotravnější postava ta hlavní, tedy Galadriel v podání Morfydd Clark. Nevím, zda je to tak zahráno schválně, každopádně její herecký projev se mi zdál až do poslední epizody poněkud toporný a její vyjádření emocí je ve všech případech téměř identické. Jsou tam úsměvy, slzy i zlost, ale ono to u ní vypadá skoro stejně. Dokážu to přesto pochopit. Přeci jen se jedná o jednoho z nejstarších Elfů, který zažil mnohé a ony se ty emoce během tisíců let dost omrzí. Moc tomu ale nepomáhá ani to, že je zde Galadriel zpodobněná jako umanutá, arogantní a tvrdohlavá válečnice, jež musí mít vždycky pravdu. Na druhé straně je po zásluze potrestaná velmi zajímavým způsobem, což diváka aspoň částečně uspokojí.
Koho chci ale vychválit do nebes, jsou Robert Aramayo coby Elrond a Owain Arthur jako Durin IV. Respektive, jejich společná linka, což je jakýsi mini epos o přátelství. V podstatě vše, co se týká trpaslíků, je v The Rings of Power skvěle ztvárněno. Dokonce i vztah Durina a jeho otce. Tvůrcům se podařilo této rase přiřadit dva zcela nové rituály, které jako by Tolkienovi z pera vypadly, na což byla radost pohledět. Průpovídky o tom, že na seriálu pracují lidé, kteří nemají k Tolkienovi žádný vztah a neví, co činí, se tak ukázaly být zcela liché. V neposlední řadě taktéž nemohu opomenout Markellu Kavenagh coby chluponožku (pra-hobitku) Nori. Na tu jsem si z počátku nemohl zvyknout, ale s každým dalším dílem mi přirůstala k srdci stejně jako Cizincovi z hvězd. Jen škoda celé linky těchto prahobitů. O tom se ale rozhovořím později.
Zdroj: Amazon Prime Video
Hudební podkres
Než se dostanu k negativům, zmíním hudbu. Hudební podkres skvěle dotváří děj a charakter viděných událostí, to je ale všechno. Vůbec si nevybavuji jediný hudební motiv, což se kupříkladu o Pánovi prstenů ani po dvaceti letech říct nedá. Což je škoda, protože je to právě soundtrack, který zejména živému zpracování Tolkienova díla přidává na duši.
Celá řada problémů
Nyní tedy k tomu, co se nepovedlo a na čem by měli tvůrci od druhé série zapracovat. Scénář, střih, příliš mnoho postav a dějových linek a v neposlední řadě taktéž ucelená režisérská vize, jež dává dílu nějaký řád a posouvá jej smysluplně kupředu. Tak by se daly stručně shrnout problémy této série, avšak pojďme se na ně podívat o něco blíže.
Dílo může být tisíckrát vizuálně dokonalé, ale pokud nefungují dialogy a smysl příběhu, pak to nezachrání ani rozlišení 180K. V tomhle případě samozřejmě nejde o žádnou katastrofu, nicméně autoři zde použili jedno pravidlo - Když nevíš, hoď tam moudro nebo filosofický výlev. To samo o sobě špatné není, ale musí se s tím také umět vhodně naložit, a ne cpát několik „chytrých“ dialogů do každého dílu. Kouzlo Pána prstenů totiž mimo jiné spočívalo v tom, že dokázalo tyto okamžiky používat střídmě a v pravou chvíli. A během trvání celé trilogie to bylo rozhodně mnohokrát méně než zde. Jinak se scénářem nemám žádné výrazné problémy, tvůrci měli dost omezenou předlohu a prakticky vše si museli napsat sami, což nedopadlo rozhodně nejhůř.
Zdroj: Amazon Prime Video
Drobné detaily
Co se týká střihu bojových a dalších akčních scén, ty jsou zvládnuty víceméně dobře, problém ale opět nastává v drobných detailech, které dokáží dost pokazit zážitek z původně dramatické scény. Příkladem budiž příjezd Númenorejců do bitvy se skřety, který je představen hned třemi způsoby. Úplně v pohodě stačil jeden a téměř by se to vyrovnalo příjezdu Rohirů do Helmova žlebu. Takhle se žádný pocit epického zážitku nedostavil, spíš jen pocit z podivně odvedené práce.
U střihu zůstanu ještě v případě představení jednotlivých postav. Jako příklad si vezmu Isildura a jeho otce Elendila. Isildur nemá v první sérii v podstatě žádnou důležitou roli. Jeho úlohou je jen nastínit vztah s otcem a jeho touhu dostat se do Středozemě. Nicméně to se dalo udělat v několika scénách, nebo tedy v jednom díle, a ne to roztáhnout do skoro celé série. A opět by zcela stačilo odstřihnout přibližně 50 % scén a příběh by plynul mnohem svižněji. Radikálně prostříhat by si také zasloužily linky s vedlejšími postavami, protože dost často jsem měl pocit, že v dané lokaci musí mluvit každý s každým. Není zrovna zábavné během 15 minut sledovat až tři hovořící páry, které ale ve výsledku nemají žádnou důležitost.
Zdroj: Amazon Prime Video
Roztříštěné vyprávění
Tím se v podstatě obecně dostávám k dějovým linkám, kterých je až moc a vůbec by neuškodilo aspoň jednu z nich nechat až na druhou sérii, protože v té první nemá na nikoho dalšího žádný vliv. Mluvím hlavně o chluponozích/prahobitech. Jejich linka je sice díky Cizincovi zajímavá, ale kdyby si jejich příběh nechali tvůrci do celé první epizody jako otvírák druhé sezóny, bylo by to mnohem údernější.
Kam kráčíte, Prsteny?
Nakonec je tu ona režisérská vize. Samozřejmě, dokud neuvidíme celé dílo, pak mohu jen spekulovat, ale první série mi nevyznívá z tohoto hlediska jako úplně ucelená. Tvůrci si na mnoha místech pomáhají dost nešikovně tím, že odkazují na Jacksonovu trilogii. A dělají to hodně často, až máte pocit, že vzali scény z některého filmu a jen je přetočili. Někde to působí fajn, ale častěji je to na obtíž, protože tato verze Středozemě má úplně jiný charakter a vizáž a dokáže stát plně na svých vlastních nohách, aniž by tomu muselo být pomáháno tímto způsobem. Nevím, jestli to tvůrci dělali ze strachu před uctívači filmové verze, a tímto je chtěli uspokojit, a nebo si řekli, že by to mohlo být cool, každopádně to úplně nevyšlo.
Zdroj: Amazon Prime Video
Kde se vzali temní elfové?
Než se dostanu k závěrečnému hodnocení, je tu ještě jedna věc, která se řešila a řeší. Je to samozřejmě tmavý elf, potažmo hobiti či trpaslíci. Ve stručnosti je to úplně jedno. Velmi často lidé zapomínají nejen na to, že se jedná o fantasy - a je tedy možné prakticky cokoliv - ale také na to, že elfů, hobitů a trpaslíků je mnoho kmenů a družin a ani sám Tolkien vlastně nepopsal do detailu každou z nich. Sedm otců zakladatelů trpaslíků - proč by jeden z nich nemohl být tmavý? Hobitů a jejich předchůdců je také dostatek, proč by někteří z nich nemohli být tmaví? To ale lidem nevadí tolik jako právě tmavý elf. A přitom pro něj platí úplně to samé - proč by nemohl pocházet z nějaké větve, jež se v budoucnosti schová, zmizí, odejde jinam než zbytek elfů?
Problém není samotný tmavý elf, ale to, že tvůrci se vykašlali aspoň na nějaký náznak vysvětlení jeho původu. Vůbec tomu nepomohlo ani to, že je zde, prozatím, jen jeden. Otázkou tak zůstává, zda se o nějaké vysvětlení vůbec budou snažit. Každopádně mně osobně na tom nijak nezáleží, protože Arondir je nakonec jedna z nejlepších postav. A to je to nejdůležitější.
První série je de facto rozdělena do tří částí. První dvě seznamovací epizody nám ukáží, že zbytek nebude tak hrozný, jak se předpokládalo. Třetí až pátý díl přináší až moc zdlouhavé dialogy, příliš mnoho postav a mnohdy špatný střih. Poté ale přijde fenomenální a bezpochyby nejlepší šestá epizoda, jež předestírá už ne tak skvělé, ale přesto kvalitní finále. Prsteny moci v první sezóně přináší spoustu skvělých momentů hodných Tolkiena, ale taktéž spoustu špatně odvedené práce vzhledem k rozpočtu a přípravě. Když nepočítám fantastický vizuál, výpravu a všechny ty pozlátkové detaily okolo, jde ve výsledku o lehce nadprůměrný počin, který má ale obří potenciál dostat se na vrchol. Druhá série se má zaměřit více na Saurona, tak uvidíme, jak se to povede. Já osobně se těším.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Michal Černý
