The Walking Dead: A New Frontier – krok zpátky

Sdílet
Sdílet
Sdílet
The Walking Dead: Season 2 jsme se dočkali pokračování příběhu malé Clementine a mohli jsme pozorovat, jak dospívá v drsnou ženu v postapo světě. Třetí série se tak měla po minisérii The Walking Dead: Michonne (která byla fádní, nudná a naprosto zbytečná) vrátit k hlavnímu příběhu, a to s dovětkem A New Frontier. Bohužel se nic nezměnilo a na úspěch prvního dílu, ani na ten menší toho druhého, tato hra absolutně nedokázala navázat.

Seznamte se s novým hrdinou Javierem a.k.a. Javim

V první sérii jsme byli v kůži Leeho Everetta, jehož konec jsme všichni obrečeli. Ve druhé jsme zase sledovali jeho chráněnkyni Clementine. V The Walking Dead: A New Frontier se dostává do popředí nový hrdina, muž jménem Javier, který má jen jeden jediný cíl ve světě plném zombíků, a to ochránit svou rodinu, nebo alespoň to, co z ní zbylo. Bohužel pro něj mu přežívání jde velice dobře, ale pouze v případě, že se dokáže postarat sám o sebe.
Javier je totiž sympaťák, frajer, zabiják a ten hodný týpek, který je tu pro každého, kdykoliv a kdekoliv. Ostatní postavy za ním však neuvěřitelně zaostávají, a to nejen členové rodiny, ale snad každý, koho potká. Především tedy musím říct, že Kate, manželka jeho bratra, je neskutečně otravnou postavou, kolem které se snad točí příběh víc než kolem čehokoliv jiného.
Stejně tak je to s dalšími postavami, především těmi kladnými. Místo toho, abyste s nimi nějakým způsobem koexistovali a skutečně se jim snažili pomoc přežít, jim neúmyslně děláte naschvály. Určitá herní a charakterová nelogičnost tak nejde nepostřehnout a hlavně si kladete otázku: „Proč sakra, proč?“

Příběh The Walking Dead: A New Frontier je to samé dokola

Ačkoliv postavy jsou naprosto nelogické a nesmyslné, jedna věc skutečně zůstala – lehce nadprůměrný příběh. ALE nadprůměrný je pouze v případě, že neznáte svět The Walking Dead. Pokud jej znáte, nic vás tam nepřekvapí ani neoslní a prakticky si užijete ten stejný koláč jako v dílech předchozích. Začnete v té nejlepší části plné marmelády nebo máku a skončíte se suchou kůrkou, kterou ani nemůžete namáčet v horké čokoládě.
Je tam sice stále určitý moment překvapení, který fungoval v předchozích dílech, ale tady je takový trošku otravný. Hudba tomu navíc vůbec nepomáhá – zatímco jinde buduje napětí v těch správných chvílích, nyní jsme v oblasti, která je spíše nudná a bez čehokoliv jiného. Nefunguje to, nehraje a nedává to vlastně vůbec žádný smysl.
Naštěstí je tam stále jedna věc, která funguje. Jako vedlejší hlavní postava se opět objevuje Clementine, která je opět starší, moudřejší, drsnější, silnější a, překvapivě oproti všem postavám ve hře, racionálnější. Bohužel její linka, která funguje jako představování její minulosti, tedy jak se vlastně ocitla u Javiera, je spíše nadstavbou než cokoliv jiného. Naprosto nevyužitý potenciál zabitý Javierem a jeho blízkými.

Rozhodování? Ale prosím vás

Zatímco The Walking Dead: Season Two aspoň lehce budila význam rozhodování, The Walking Dead: A New Frontier na to snad úplně rezignoval. Už jenom to, že si můžete importovat save z předchozích her, když se vlastně na pokračování nehraje, protože máte úplně nové postavy, nedává moc smysl. Výjimkou je jen Clementine, která však konec svého druhého dílu rozuzlí prakticky během deseti minut a hotovo.
Clementinina linka tak sice má smysl, ale je ve hře víceméně zbytečná a v dalším díle The Walking Dead určitě zkušeným matadorům nebude vyhovovat. Nehledě na to, že nováček bude úplně ztracený a nemůže vlastně ani tušit, kdo je nějaká Clementine.
Rozhodování nepomáhá ani to, že všechny postavy jednají nelogicky. Volby ovlivňují občasné dílčí události, ale neovládáte vývoj celého příběhu. Je to všechno jenom dobře připravená iluze, která bohužel v tomto díle absolutně nefunguje, a vy se nemusíte bát na něco brát ohledy. Prostě si koukáte na dlouhý film, ve kterém občas nějak zasáhnete do děje, a tím to bohužel hasne.

Aspoň to nějak vypadá, i když je to nuda

Na vizuál si vlastně nejde moc stěžovat. The Walking Dead: A New Frontier udržuje takový ten dobře nastavený standard jako předchozí díly. Nehrozí tak potíže s výkonem, plynulostí, nějaké zasekávání, nic. Komiksová vizáž vypadá skvěle, nemrtví vypadají skvěle. Někdy sice potkáte nějakou špatně udělanou postavičku, ale to jsou vždycky maličkosti, kterých si nevšimnete, pokud se na ně nebudete vyloženě soustředit.
To samé je tu s hratelností. Sice se rozhodujete minimálně (a jak jsem zmínil, úplně zbytečně), ale quick-time eventy díky staršímu věku postavy vypadají aspoň trošku drsněji. Nejčastěji však strávíte čas tím, že jako zběsilí mlátíte do jedné klávesy, aby vás něco nesežralo. Klasika, ale funkční, a aspoň občas vás to probere z letargie, kterou hra nastavuje.
Horší je to s hrací dobou. Hra se dá dohrát za necelých osm hodin, a to pouze v případě, že párkrát umřete, nedáváte pozor, anebo se vám jako v mém případě zasekne klávesa a vy věříte, že v noci přijde Bill Gates se šroubovákem a krásně vám ji zase sešteluje, abyste nemuseli kupovat novou klávesnici.
GP uvozovky

The Walking Dead: A New Frontier je tuctovka. Bohužel ne ani dobrá. Telltale Games tak nějak zapadly do linie, ze které se nemohou ani za boha dostat, a naservírovaly silně průměrnou hru, která nenadchne, nezabaví a jenom tak nějak prostě plyne. Jako součást série má však alespoň trošku svůj smysl. Před finálním dílem série tak víme, že tu je půl dne na film, ve kterém občas něco uděláme.

Klady

příběh se na konci alespoň trošku rozjede
je tam Clementine

Zápory

Iluze v rozhodování
hrozně krátká doba hraní
ztracená hudba
hloupé postavy
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn