Po hlubokých ponorech do Thrallovy duše, především v díle Thrall: Soumrak Aspektů, kde introspekce a metafyzika tvořily hlavní osu, přichází něco úplně jiného. World of Warcraft – Illidan. Jméno, které v lore Warcraftu budí zároveň respekt, kontroverzi a nadšení. Nakladatelství Fantom Print sáhlo už v roce 2023 po knize, která nejenže rozšiřuje dění před expanzí Legion, ale zároveň se snaží o něco, co bylo u Blizzardu dlouho dluhem: skutečně pochopit postavu Illidana Stormrage. A že je co chápat.
Autor:
Vydavatel:
Autor obálky:
Série:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
William King
Fantom Print
Blizzard Entertainment
World of Warcraft
Tomáš Kratochvíl
352
černobílý
měkká vazba
leden 2022
978-80-7594-114-5
9788075941145
první
Zdroj: Fantom Print
Zrození Lovce démonů
Příběh začíná krátce po událostech Reign of Chaos Frozen Throne. Illidan se nachází v Outlandu, ve zničeném světě, kde jeho hlavním cílem není nic menšího než zničit Plamennou legii zevnitř. Ano, tato kniha konečně potvrzuje, že Illidan nikdy nebyl jen šílený egoman, ale muž s plánem. Komplexním. Smrtelným. A vlastně i tragickým. Což je docela ironie potom, co był tisíce let v žaláři, kam ho poslala nenaplněná láska s Tyrande a podivný vztah z Malfurionem, že?
Hned zkraje jsme svědky výběru a výcviku nových Lovců démonů, především Maiev Shadowsong. Postavy, která slouží jako naše okno do Illidanova světa. Je to noční elfka, sestra slavné Shandris (slzička), a její cesta je jednou z nejsilnějších linek knihy. A zároveň otřesný důkaz, jakou cenu vyžaduje vyšší dobro. Věznitelka Illidana zde má své velké místo a já to žral už od začátku. Taková hlavní vedlejší postava, že? Navíc Illidan k ní pronesl jednu památeční větu: „Vyhrálas, Maiev. Ale lovkyně není nic bez svojí kořisti. Beze mě nejsi nic.“ Maevin brutální fanatismus slouží jako dokonalý kontrapól Illidanově osvícené pragmatičnosti, a to já rád.
Autor William King velmi dobře vykresluje Outland jako pekelnou krajinu, kde se realita ohýbá a přežití je otázkou strategie i brutality. Sledujeme, jak Illidan buduje armádu, jak manipuluje démony i spojence, jak se střetává se svými starými démony… doslova i metaforicky. Jeho vztah s Akamou, napjatý a plný oboustranné nedůvěry, je výtečně napsaný. Zásadním zvratem knihy je však příprava na invazi Legie, o které nikdo neví. Illidan ví, že Azeroth čeká nová válka, a že ho svět bude muset nenávidět, aby mohl přežít. Právě zde se dostáváme k tragédii této postavy: dělá hrozné věci, ale ze správných důvodů. A svět mu za to nikdy nepoděkuje. Slyšíte v tom také trochu příběh Geralta z Rivie?
Zdroj: Fantom Print
Illidan aneb propad do šílenství, nebo osvícení?
Největší síla knihy World of Warcraft – Illidan je ale v tom, že nás doslova vtáhne do Illidanovy hlavy. Vidíme, co vidí on. Díky své démonické vizi vnímá čas, prostor a pravdu úplně jinak. A jako čtenář si spolu s ním musíte klást otázku: „Když vidíte všechno, co přijde, máte právo obětovat vše, co je?“ Tahle filozofická rovina dělá z knihy víc než jen fantasy thriller. Je to otázka vůdcovství, morálky a izolace. William King se nebojí ukázat Illidana jako monstrum, které si je vědomo své vlastní zrůdnosti, ale považuje ji za nutnou součást cesty. Pochybnosti, výbuchy zuřivosti, vize Titánů a noční můry zcela smazávají hranici mezi hrdinou a padouchem.
Musím přiznat jak mě trošku rozhodilo, že kromě Maiev a Illidana jsem nedostal o mnoho více zajímavých postav vyjma jedné. A tou byl temný elf Vandel přeměněný na Lovce démonů. Ten se už během svého výcviku musel rozhodnout, zda je ochoten ztratit vše, včetně vlastní identity, aby získal sílu potřebnou k boji proti Legii. Jeho fyzická transformace je bolestivá, ale ještě drsnější je přijetí démonické esence – doslova vpouští zlo do svého těla, aby mohl sloužit dobru. Vandel naštěstí také není jen slepý stoupenec. Neustále pochybuje, klade otázky a bojuje se sebou. Díky tomu se stává morálním zrcadlem knihy, skrze nějž vidíme, co Illidan obětuje nejen za sebe, ale také za ty, které vede.
Vedle něj pak Akama hraje roli pragmatického spojence, který sleduje vlastní cíle, a jeho vztah k Illidanovi osciluje mezi účelovou loajalitou a tichým odporem. Kael’thas Sunstrider nebo démoni Legie vystupují spíše jako funkční figury, ale účelně dotvářejí širší geopolitický rámec. Je to především o pohledu Illidanových následovníků s otázkou, zda to všechno vážně stojí za to?
Zdroj: Fantom Print
Kniha jako předehra k Legion a víc
Co je zcela zásadní, kniha World of Warcraft – Illidan končí přesně tam, kde začíná herní datadisk Legion. Bitva u Black Temple, Maiev Shadowsong a příchod dobrodruhů z Azerothu, to vše tu je, ale tentokrát ne z pohledu hráče, ale z pohledu obránce. Z perspektivy Illidana, který ví, že jeho smrt je jen další krok v cestě za záchranou světa. Závěr knihy je bolestivý, majestátní a paradoxně klidný. A to jak to všechno dopadne vám neřeknu, ačkoliv kniha vyšla už v tak dávných dobách, že byl Instagram ještě na Facebooku.
Nedostatky tak budu jmenovat především dva. Illidan je extrémně brutální a vážně se ničeho nebojí. Atmosféra je temná, hutná, válečná. Démoni jsou toho jasným důkazem jako hlavní nepřítel a hlavně, Maiev je fakt posedlý blázen. Druhá věc jsou vedlejší postavy. Tak nějak jsem asi očekával víc od Kaela a Akamy. Vlastně až konec této knihy zahájí jejich další dobrodružství a obé pak stojí za to. Mimochodem, zde se také plně projevuje nutná znalost loru World of Warcraft. Kniha Warcraft – Illidan je skvěle napsaná, ale bez znalostí jste naprosto ztraceni v Outlandu.
World of Warcraft – Illidan není snadné čtení. Je drsné, filozofické a plné fyzického i psychického utrpení, ale díky tomu konečně dostáváme portrét postavy, kterou Blizzard léta držel v šedé zóně. William King z ní dělá ikonu, ne nutně morální, ale uvěřitelnou. A i když styl psaní není tak poetický, je efektivní, dravý a věcný. Funguje. A překlad od Tomáše Kratochvíla zachovává tu správnou míru temnoty i rytmu bez zbytečného patosu. Jen je škoda, jak moc je děj temný a jak šíleně je upnutý na hlavní postavu. Čekal bych totiž větší chemii s Kaelem.
