Diablo II Resurrected recenze

Základy ekonomie ve hrách: případ Diabla II

7. 12. 2023
 

Filosofická otázka, co tvoří hodnotu něčeho, patří jistě k těm stále aktuálním. V tomto článku se podíváme na hodnotu předmětů v e-sportové klasice, Diablo II: Resurrected.

Na počátek disclaimer: to, co budete číst dále, vychází z osobní zkušenosti autora; nemá to však nahrazovat odborné stránky a fóra, a autor zdůrazňuje, že jakkoliv Diablu věnoval velké množství času, stále se ve světě i u nás najdou lidé daleko povolanější. (Například MrLlamaSc.)

O Diablu II: Resurrected jsem psal již před rokem v převážně obdivném duchu. Diablo IV mi nicméně ukázalo stinné stránky této značky a já jsem tomuto pokračování vytkl „obchod se závislostí“.

Věc se má tak, že obchod se závislostí provází značku minimálně od Diabla II. A s oživením této hry po vydání remasteru se zde, jak se domnívám, opět koncentruje.

Tento článek berte jako varování a návod, jak se závislosti vyhnout a jak v ní být šťastný.

Od nejběžnějších předmětů k nejcennějším

Co tedy tvoří hodnotu herních předmětů v Diablo II: Resurrected? Jsou to dvě věci: 1) síla předmětu, aneb to, jak vám pomůže při hraní ve vašem konkrétním buildu, a 2) vzácnost předmětu. Jedním z prvních poznatků může být, že síla a vzácnost jsou v přímé korelaci. To však platí jen částečně a věřím, že se v Diablu II stanete mnohem bohatšími, pokud si toto uvědomíte. Systém předmětů (items) je v Diablu nastaven mimo jiné na bázi tzv. „hodů“ (rolls). Jednoduše řečeno, téměř každý předmět má nějaké číselné vlastnosti, jejichž hodnota je stanovena náhodně (dozvíte se ji ve chvíli sebrání nebo identifikace předmětu). Vezměme například oblíbené runové slovo „Spirit“. Tento předmět, jejž vytvoříte vložením run Tal, Thul, Ort a Amn (v tomto pořadí) do štítu nebo meče, má hned několik užitečných vlastností, z nichž některé mají proměnnou hodnotu. Tou nejdůležitější z hlediska ceny předmětu je ale „rychlejší míra čarování“ (v originále faster cast rate; všechny překlady jsou mé vlastní, pozn. autora), která může mít výši 25 až 35 %. V tomto případě je vyšší hodnota lepší, a tak ze Spiritů, jejichž hodnota této vlastnosti bude 25, 27 a 30, bude ten s 30 nejcennější. V tomto případě však mnoho hráčů bude chtít jen Spirit „dokonalý“, tj. s hodnotou 35. Spirity s nižší hodnotou budou považovány za málo cenné a pouze ty, které dosahují dokonalého „hodu“, budou považovány za hodnotné.

Jenže se na to podívejte z jiné perspektivy. Spirit má kromě rychlejší míry čarování i jiné vlastnosti, například +2 ke všem schopnostem, a to je velmi žádoucí položka. Pokud máte postavu dejme tomu na 60 levelu, mít a nemít Spirit (s jakýmkoli hodem) je rozdíl mezi dnem a nocí.

Jak praví moudré přísloví, „one man’s trash, another man’s treasure“. Co je pro někoho zcela bezcenné, typicky pro postavu s velmi vysokým levelem, je pro někoho jiného pokladem.

K vzácnosti předmětu se ještě vrátím v dalším pododdíle.

Černá ruka trhu – i večer u televize?

Autoři Diabla II hru od počátku pečlivě navrhli a jako Bůh v Bibli „stvořili systém předmětů, run, postav a herních mechanismů, a viděli, že je to dobré“. Pak ale přišla Komunita a našla ve hře víc, než do ní autoři vložili, resp. chtěli vložit. A protože autoři dělají vše pro komunitu, jako Bůh dělá vše pro lidi, hra prošla i pár proměnami (z nichž ne všechny se Komunitě líbily).

Tak jako existuje v reálném světě pojem „niche market“, existuje něco podobného v rámci virtuálních trhů online Diabla II: Resurrected. A zde vidíme, proč cena může být určována pouhou vzácností, i když tato vzácnost nekoreluje se silou.

Vezměme příklad jiného oblíbeného a také silného předmětu, tzv. „Annihilus Charm“. Tento předmět lze získat pouze za poměrně specifických podmínek, pouze při online hře. Podmínkou jeho získání je zabití tzv. Diablova klonu, přidává +1 ke všem schopnostem a dále má různé hody atributů, odolností (resistance) a boostu zkušeností. 10/10/5 je nejhorší možný Annihilus, 20/20/10 je ten nejlepší. Nejhorší možný (ale i mnoho prostředních) vám hodný spoluhráč dá klidně zadarmo nebo za pár drahých kamenů (gems). Ten nejlepší se prodává klidně za několik run Jah (což je vedle runy Ber nejcennější runa ve hře: nejcennější v tom smyslu, že se z ní dělají nejsilnější runová slova, ale také je velmi obtížné ji najít: řekl bych tedy, že je v duchu našeho rozdělení stejně jako runa Ber nejcennější svou silou). Jenže tu vidíme ten niche market: rozdíl oproti dejme tomu 18/18/9 i v poměrně pozdní fázi hry nepoznáte! Jenže každý jiný než dokonalý Annihilus bude mít cenu nižší než onen!

A Annihilus je jen jedním z případů. Jenže ve hře existují předměty, které samy o sobě jsou slabé (nepřinášejí do hlavních buildů hry téměř žádnou kompetitivní výhodu), ale málokdy vycházejí v perfektním hodu. A takové předměty mají velmi vysokou hodnotu pro niche market – můžete tedy získat třeba i runu Jah! Ať už se k tomuto stavíte jakkoli, resp. ať už si myslíte o takových kupcích cokoli (proč platit 6 Jahů za Annihilus, když jsem si mohl postavit tři Enigmy?), faktem je, že právě takto lze ve hře rychle zbohatnout. Stačí nevyhodit každý předmět, který se vám nehodí pro váš build, ale nejdříve si zkontrolovat na webu jeho konkrétní hody, zda náhodou nemáte ten dokonalý. Najednou nemusíte celé dny hledat Ber, ale vystačíte si s něčím napohled obyčejnějším (možností je celá řada).

Závěr

Věnoval jsem se jen dvěma aspektům „herní ekonomiky“ na příkladě Diabla II, a to síle a vzácnosti herního předmětu. Nezapomínejte však na to, že vaše štěstí nemusí korelovat s hodnotou vaší virtuální peněženky v Diablu. Že pánové v Blizzardu/Activisionu/Microsoftu také s něčím obchodují: ne s herními předměty, ale s vašimi skutečnými penězi, a hlavně s vaším časem a duševními silami. Než se vrhnete do závodu k levelu 99 v poslední sezóně, zvažte, zda nemůžete udělat něco dobrého pro svého bližního. Třeba by ten soused od vedle, s nímž se od dochození základky nebavíte a o němž jste do včera netušili, že také hraje Diablo, ocenil zadarmo váš Annihilus.

Zdeněk Samec

Zdeněk rád hrál hry už od dětství. Na gymnáziu spolu se spolužáky vytvářel vlastní hry v GameMakeru. Po menší přestávce se ke hraní vrátil a teď je to jeho hlavní koníček. Jeho vášní jsou hlavně AAA hry s propracovanou grafikou. Rád se vrací i ke starším hrám. Za nejlepší hru všech dob považuje sérii Half-Life, má slabost i pro hry od Blizzardu. V GP by rád pokrýval hardwarovou sekci a přispíval recenzemi a úvahami. Jeho zájmem je i zvláště západní filosofie, klasická řečtina a latina, které studoval na Filozofické fakultě UK.

Sledujte nás:

© 2024 Gaming Professors, Všechna práva vyhrazena.