Občas slýchám, že se věnuji Legendám DC (Batman / Soudce Dredd, Flashpoint, Superman v každé roční době, Nejtemnější noc) a na konkurenční značku od nakladatelství Crew Legendy Marvel z vysoka kašlu. To není ale vůbec pravda. Naprosto úchvatného a brutálního Thora: Zabijáka bohů, rodinné trauma Vision: O trochu horší než člověk, o trochu lepší než zvíře a samozřejmě klasiku Zázraky: Marvels jsem i s ostatními četl několikrát. Jen musím říct, že mi tato značka přijde lehce nekonzistentní, a také zde hraje velký faktor, že nejsem zrovna miláček Marvelu, mimo Spider-Mana (o němž mimochodem ještě žádná legenda v edici není). Nicméně je načase zrecenzovat i nějaký komiks z této strany, a tak čím je lepší začít než počinem Zombie z Marvelu od legendy zombie žánru Roberta Kirkmana?
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Robert Kirkman
Sean Phillips
Crew
Jiří Pavlovský
136
barevný
pevná s přebalem
březen 2024
9788076795211
první
Zdroj: Crew
Nic neumíš, nic nemáš, nic nejseš!
Ano, tímto nádherným dialogem starého pana Kolmana z českého snímku Gympl bych mohl označit Zombie z Marvelu. Robert Kirkman totiž umí jednu věc naprosto mimořádně: Zombie storky. Bez něj by Živí mrtví (The Walking Dead) nic neznamenalo, a tak jsem očekával, že tento skvělý narativ, kterým je proslavený, přenesl i do jindy lehce sluníčkové značky, jakou Marvel je. Nemrtví superhrdinové jsou tu už od roku 2005 a překvapivě se mi jejich příhody dlouhodobě vyhýbaly. A já jsem konečně pochopil proč.
Zatímco temné zombie počiny jsou mou srdcovou záležitostí, recenzovaný kousek na to šel trošku z jiné strany, a to skrz zvláštní brutální humor od slavných superhrdinů. A já jsem ho nejspíš prostě nepochopil. Hranice hororu, černého humoru a brutality se zde prolíná až moc prapodivně, a když se z jezdců na duze v podání Kapitána Ameriky nebo Ant-Mana stávají slušně řečeno hladovějící troubové s prazvláštním komediálním zaměřením, nezvládám to asi úplně zpracovat.
Přitom synopse je naprosto parádní. Lidstvo je prakticky vyhynulé, na Zemi zůstali jen mozkožrouti, a to v podání jak legendárních hrdinů, tak záporáků. Mezi sebou se ale vůbec nemydlí, nýbrž chtějí jen další lidské maso, protože když se nají, začne jim mozek zase trošku fungovat a oni mohou něco prostě zkoušet. Jenomže co jíst, kde nikde nic není a planeta je prakticky vyhlazená? Problém dokáže samozřejmě vyřešit přilétající Silver Surfer, hlásná trouba legendárního Galactuse.
Zdroj: Crew
Zombie z Marvelu jsou králem morbidního humoru
Ačkoliv jsem výše napsal, že prolínání ústředních témat komiksu působí prapodivně, musím říct, že jednotlivě by byly brilantní. Depresivní Spider-Man, jenž se skýtá na hranici zombie traumatu, Wasp, která by sežrala i koně, kdyby mohla, Hulk trpící syndromem přežraně nedožraného vlka z Červené Karkulky. Neskutečně vtipné a dobře podané. Touha sežrat všechno, co se hýbe, i když je to Galactus, ničitel světů? Boží. Navíc když jsou hrdinové konečně nesmrtelní, není co řešit, prostě jen zničit nepřítele, víc netřeba.
Neuvěřitelně brutální kresba od Seana Phillipse komiks jen podtrhává. Oddělené končetiny, stříkající mozky, božský nezničitelný štít. Nádherné (pardon) zobrazení apokalypsy, kdy už není žádná naděje, budoucnost, nic. Jen zničený svět, na němž už ani ta nejdražší pšenka nemá pomalu šanci vykvést. Poutavé, nic jiného snad říci nejde. To, co přináší podivná kombinace ústředních témat, doslova spasí ona šílená kresba. Není to tak šílené jako Pochmurný dům v pochmurném světě, ale dostatečně depresivní, abyste viděli, že i Marvel tohle téma umí a nebojí se předvést.
Zdroj: Crew
Neortodoxní jednohubka
Ústředním a tím největším problémem však nejsou žánry, mezi nimiž komiks létá, ale ta „jednohubkovost“. Zombie z Marvelu jsou jedna zajímavá, nerozvinutá, a přesto jasně uzavřená kapitola v pevné hranici, z níž odmítá vybočit. Robert Kirkman umí psát dramatické a poutavé příběhy, ale tady věděl, že se dál rozrůstat nebude, a mám pocit, že čím dále pokračoval v příběhu, jako by rezignoval na cokoliv originálního. U zápletky předem víte, jak dopadne. Krvavé zbarvení a useknuté nohy zde nic nezachrání.
Co mě ale velmi bavilo, a nemohu to vynechat, byl neortodoxní pohled na hrdiny. Většinou všichni víme, že se vždycky zvednou a jdou znovu a znovu zachránit svět, dokonce ani v deskové hře Marvel Zombies: Odboj superhrdinů nebyli nakažení všichni. Tady ale nemrtví jsou a jediné, co chtějí, je se najíst, touží po mozcích a nic jiného je vlastně ani nezajímá. Je úplně jedno, že lidstvo vždy chránili, když si ale mohou udělat Magneta na smetaně, je to přece daleko, ale daleko lepší. Kapitán Amerika, Iron-Man, Hulk, Wolverine, Wasp a další působí přesně jako nemrtví a to je parádní. Jasně vidíte, že není naděje a že tady jde o jasnou premisu, jejímž cílem není zachránit svět, ale dobře se najíst. I když je to vážně odporně nechutně krvavé a brutální, dostanete z toho chuť na něco dobrého, nebudu říkat, že ne.
Zombie z Marvelu jsou pro mě hrozně těžko hodnotitelní s tím, jak jsou rozporuplní. Komiks sice má své kvality a přednosti, jako je humor, kresba, brutalita a příběh, ale zároveň se absolutně odstřeluje divnou kombinací žánrů a svou předem uzavřenou premisou. Prim tak jasně hrají rozmanité charaktery, které baví a oslňují snad každého fanouška ztrouchnivělého zombie žánru. Jako Legenda Marvel tak počin obstál, ale já si říkám, nepotvrzuje nekonzistentnost této série?
