Už je to hodně, hodně dávno, kdy jsem poprvé slyšel pohádku Hrnečku, vař! Bylo to snad dokonce z Médi Pusíka, kterého jsem si tenkrát sbíral z kapesného, nebo od babičky, když mi četla pohádky od Karla Jaromíra Erbena. Nejhorší na tom však je, že spoustu dnešních dětí už originální příběh ani nezná. Autorka Monika Zbytečná tak vzala slovo „hrneček“ a rozhodla se napsat další příběh, jenž navazuje na ty obrovské chutě, které kdysi vyvolával starý příběh. Naštěstí na něj nakladatelství Canc rozhodně nezapomnělo a tak vzniklo dílko, Jak to s tím Hrnečkem tehdá bylo.
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Monika Zbytečná
Helena Cinková
Nakladatelství Canc
32
černobílý
vázaná
únor 2024
978-80-88488-79-8
první
Zdroj: Nakladatelství Canc
Ale já tu klasiku vážně neznám
Hanba ti! Původní pohádka Hrnečku, vař! pochází ze sbírky Národní báchorky a pověsti Karla Jaromíra Erbena a patří mezi nejznámější české lidové pohádky. Vypráví o chudé dívce, která od stařenky dostane kouzelný hrneček. Ten po vyslovení magických slov začne vařit kaši a zastaví se jen na další pokyn. Když však dívka odejde a její matka zapomene, jak hrneček zastavit, kuchyně, dům a nakonec celé město zaplaví kaše. Pohádka nese typické rysy lidového vyprávění: kouzelný předmět, prosté hrdiny, jednoduchou zápletku a zároveň poučení. Také vypráví o střídmosti, důvěře a důsledcích neznalosti.
A jak to tedy udělala Monika Zbytečná ve třiceti stránkové knížečce Jak to s tím Hrnečkem tehdá bylo? Úplně stejně, ale trošku jinak. Žil byl kdysi jeden chlapec jménem František Hrneček, a ten už od dětství tuze rád vařil. Byl tak dobrý, že ještě než dovršil plnoletosti, vařil pro samotného krále, jenž miloval snad každý jeho pokrm. Když mu ale bylo osmnáct, přišel čas vyrazit do světa poznat nové věci. Na pár dalších stránkách potká svou vyvolenou Marii, Majku, Máju či Mařku, jak se sama předstsavila. Samozřejmě se do sebe s dívkou zakoukají a ona mu vždy říká: „HRNEČKU, VAŘ!“ Zatímco on vaří, ona prodává hrnečky. Není to krásné spojení, že se František Hrneček zamiluje a vaří dívce i její mamince, která prodává hrnečky?
Já si nemohu pomoci, ale František Hrneček mi byl už od začátku neuvěřitelně sympatický. Skutečně nadaný hlavní hrdina s touhou se neustále zlepšovat, který rád vaří a dělá tím ostatní šťastnými, protože to je to, co jej naplňuje. Do toho mu sekunduje Mařka, jako hlavní a snad jediná významná vedlejší postava. Je to hodná holčina s těžkým životem, přesto má stále sílu mít rád a milovat. Je to dvojka k pohledání už od samotného začátku.
Zdroj: Nakladatelství Canc
Jak to s tím Hrnečkem tehdá bylo je prostě pohádka
Už od začátku, když jsem na obalu viděl od šesti let, mi bylo jasné, že mě čeká nostalgická jízda v jedné z nejkrásnějších českých starých pohádek pro děti. Ono se to vyplnilo. Neskutečně jsem si šmakoval těch deset minutek, co jsem knížečku četl. A víte, co jsem udělal poté? Přečetl jsem si ji znovu, a poté manželce i dceři. Je to moc krásné, jednoduché a neuvěřitelně příjemné čtení, jež má jednu významnou doplňovačku.
Knížečka má navíc ještě jeden bonus, čímž jsou krásné dětské ilustrace od Heleny Cinkové. Jsou až neuvěřitelně primitivní, ale to v tom nejkrásnějším slova smyslu, protože jsou neskutečně kouzelné, a tak nějak hrají na notu těch starých vánočních pohádek jako Za humny je drak nebo Princ a večernice. Víte? Velké kotlíky, pohoda, podivní lidičkové a zábava.
Jak to s tím Hrnečkem tehdá bylo je milou, hravou a nápaditou reinterpretací známého příběhu. Autorčin styl kombinuje respekt ke klasice s novým, přívětivým přístupem. Ono knížečce není prakticky co vytýkat. Krásné ilustrace, jednoduchý přímý děj, vůně makových buchet a Hrneček. Funkční a vkusné, není co dodat, pohádka, jak se patří.
