Milovník her s pořádným příběhem už od prvního releasu Age of Mythology, ke kterému se dostal náhodou jako malý devítiletý kluk. Nyní je to spíš herní konzerva, která má dilema u každé nové hry, jestli ji vůbec má spustit. Jinak se jedná o vášnivého čtenáře knih a komiksů, hráče Dračího doupěte, duševního sběratele herních figurek a milovníka grilování.
Nestává se to sice často, ale přesto to občas přijde. Plné hodnocení. Je to takový mýtus v herním světě, když občas přijde vážně hra, které jej narvete a jste na něj hrdí. U nás to byl naposledy Senua’s Saga: Hellblade II.
Přiznejme si, že bylo velmi očekávané, že už předem milovaný titul God of War Ragnarok bude vyroben Santa Monica Studiem s láskou, elegancí a brutální kvalitou. Stalo se tomu tak. Ostatně i u nás jsme počinu dali plný počet hodnotících bodů.
Je to už tolik let, ani nespočítám kolik, kdy jsem se poprvé ocitl v mé milované a obdivované Alagaësii. Počin Christophera Paoliniho Eragon uhranul snad každého čtenáře fantasy. Odkaz dračích jezdců (jak se série nazývá) totiž měla všechno – elfy, trpaslíky, romantickou linku, magii, zlo, dobro a hlavně dračí jezdce!
Mondié, už je to tu zase! Jedna z vět slavného Passepartouta z Cesty kolem světa mě napadla ve chvíli, kdy jsem poprvé držel v ruce knihu Mordie od britského spisovatele Alexe Phebyho skrze nakladatelství Planeta9. Musím říct, že mezi mnou a tímto českým nakladatelstvím už trvá velmi dlouho symbióza, protože mi přináší do rukou velmi netypické počiny jako […]
Když jsem byl malý, všichni se mě ptali, jaký hrdina je můj nejoblíbenější. Byl to Spider-Man. Batmana jsem se vždycky totiž bál – ne kvůli jeho dnes velmi oceňovaným morálním zásadám, ale protože jeho nepřátelé jsou prostě šílenci.
V článku „Historie počítačových her: Od pinkání s míčkem po fantazii se meze nekladou“ jsme si vysvětlili, proč rozdělujeme počítačové a konzolové hry. Stručně připomenu, že konzole a jejich tituly řadíme k úplně jinému odvětví než samotné počítačové hry.
Všichni jsme věděli, že to jednou přijde. Někteří to čekali dříve, jiní zase doufali, že se to nikdy nestane. Je to ale tu. Po odchodu Henryho Cavilla z role Geralta z Rivie jsme se dočkali konečně představení jeho náhrady.
Nakladatelství Epocha mě svými počiny nikdy nepřestává překvapovat. Edice Jiné světy, jejíž další část budeme dnes recenzovat, jsme už rozjeli titulem Vypůjčený čas od Zuzany Strachotové, a ten naši redaktorku neuvěřitelně nadchnul.
Občas slýchám, že se věnuji Legendám DC (Batman / Soudce Dredd, Flashpoint, Superman v každé roční době, Nejtemnější noc) a na konkurenční značku od nakladatelství Crew Legendy Marvel z vysoka kašlu.
Hry jako Pokémon Go, Call of Duty, Dark Souls, Resident Evil nebo Death Stranding mají obrovský společenský přesah. Jak roste ale trh počítačových her, roste kolem nich i spoustu otázek. Proč jsou tak populární simulátory chození?
Veď príbeh nekončí, ja ďalej hrám a padám viac než vstávam, svoju dušu dám na misku práz… toto mi hraje momentálně v hlavě, když čtu skvělé novinky k počinu Skull & Bones.
Osobně se přiznám, že neznám nikoho, kdo by řekl „už je to tady, už to bude, už se to vrací, už to přichází, konečně bude druhá série mého nejoblíbenějšího seriálu, Prsteny moci!
