Jakmile bylo oznámeno nové pokračování Krata, myslel jsem si, že vývojáři ze Santa Monicy udělají zcela identickou hru bez jakýchkoliv inovací, prostě klon předchozího dílu z roku 2018. Jakmile však titul vyšel, Kratos začal sbírat ty nejlepší možné recenze a já absolutně nechápal proč. Bylo předem jasné, že Kratos bude mít dobrá hodnocení, ale netušil jsem, že budou tak vysoká. Osobně jsem byl skeptický a myslel jsem, že tomu dám nižší známku, pak jsem si ale God of War: Ragnarok zapnul a pochopil, proč je to jedna z nejlepších her tohoto roku.
Ragnarok přichází!
God of War: Ragnarok navazuje tam, kde jeho předchůdce z roku 2018 skončil. Příběh začíná zamyšleným Kratem, jenž si u ohně v klidu připravuje šípy, když ho nakonec vyruší mnohem postarší Atreus alias Loki, který si na ramenou přinesl jelena. Dvojice se šťastně vrací domů, když je přepadne Freya, která se snaží Krata zabít za to, že zavraždil jejího syna Baldura a připravil ji o možnost volby. Protože se k ní oba hrdinové chovají jako k přítelkyni, náš bůh války se jen brání a snaží se dostat za oponu magické bariéry, kam už Freya nesmí… vždycky říkám, že rozzlobené ženy jsou horší než smrt. Jejich poklidný večer však naruší kultovní severská postava Thor, co se pozve do jejich domu, jenže není sám a na návštěvu přichází sám otec bohů Ódin, aby společně s Kratem uzavřeli dohodu. Nebyl by to Kratos, kdyby vše probíhalo hladce, že?
Role otce a syna
Každý, kdo zná Kratův příběh od počátku série, ví, že to byl vždy agresivní jedinec, který nechtěl nic jiného než pomstu, a není divu. Vždyť Arés našeho Krata lstí přiměl k vyvraždění celé vesnice včetně jeho milované rodiny. Jeho charakter se však projevil i v předchozím díle (2018), kde musel s mladým Atreem – svým synem – projít dobrodružnou cestou vzájemného poznávání a otevírání svých srdcí, což se našemu bohu války do jisté míry podařilo.
Ve hře God of War: Ragnarok však Kratos trochu zmoudřel a svému synovi se mnohem více otevřel. To byla jedna z věcí, které jsem se obával, protože osobně patřím do skupiny hráčů, kteří na Kratovi vyrostli, a změna jeho chování mě docela překvapila. Jakmile jsem se prokousal prvními hodinami, mohu s klidem říct, že vývojáři ze Santa Monicy odvedli skvělou práci při vykreslení jeho citů k Atreovi a jeho celkové proměny. Po celou dobu jejich dobrodružství bude Kratos bojovat se svým starým já a je evidentní, že se ho docela bojí, protože nechce přijít o svou jedinou rodinu.
Atreus přichází na scénu
Abych byl upřímný, hraní za Atrea mě tolik neoslovilo, protože jsem chtěl trhat nepřátele na kusy, vrážet Leviathana do hlav nepřátel, jednoduše vytvářet chaos. To ovšem Atreus neumožňuje, protože jeho jedinou zbraní je luk, kterým může nepřátele buď umlátit k smrti, nebo je prostě rozstřílet šípy. Neříkám, že se za něj hraje špatně, to rozhodně ne, díky jeho rychlosti a celkové mrštnosti je docela zábavné ho sledovat, jak létá od jednoho nepřítele k druhému. K tomu ještě můžete přidat pár parádních závěrečných úderů a jeho dvě proměny, respektive jednu.
Jak jsem již zmínil výše, Atreus používá především luk, ten později vylepšíte různými dovednostmi. První dovedností, kterou se naučíte, je sonický projektil, jenž vám umožní prorážet věci nebo omračovat nepřátele. Druhou schopností je runový šíp, který využijete nejčastěji, protože jím například vedete oheň, jak se vám zlíbí, a také můžete deaktivovat schopnosti některých nepřátel… zatracené sudičky. Podobně jako Kratos může Atreus svou zbraň použít k přitažení k nepříteli a způsobit mu slušné poškození. Co mi však přišlo poněkud frustrující, je jeho ultimátní schopnost, neboť náš malý hrdina se umí proměnit ve dvě zvířata, medvěda a vlka. Zatímco ve vlka se proměníte dle libosti, medvěda uvidíte jen tehdy, když vám to hra dovolí.
Pokud se za něj nehraje zle, co je tedy špatně? Pro mě to bylo zasazení do příběhu, konkrétně do misí, které musíte splnit. Většinu času s ním hledáte Ódinovu masku, která je rozdělena na tři části. Během těchto misí vás doprovází alkoholik Thor nebo jeho snaživá dcera Thrúd, jejímž přáním je stát se valkýrou, a upřímně se nebojím říct, že právě díky těmto postavám jsou tyto části příběhu přinejmenším zábavné.
Je trochu škoda, že Atreus nedostal více prostoru pro svůj charakterový růst, protože jsem měl chvílemi pocit, že sleduji mladší verzi Krata. Kvůli tomu, že se ho otec neustále snaží chránit, se v některých případech chová dost arogantně a bezohledně. To, že se Atreus snaží přijít na to, kdo Loki vlastně je a jakou roli má v jeho příběhu hrát, by nebylo špatné, kdyby svému otci nelhal a nevystavoval se kvůli tomu nebezpečí. Na druhou stranu i přes své podivné chování Krata nade vše miluje a snaží se ho chránit stejně jako on. Právě tyto emoce obou hlavních postav dělají z God of War: Ragnarok tak skvělou hru a sledovat jejich vývoj je opravdu velký zážitek.
Já jsem Ghost of Sparta!
Na rozdíl od svého syna je Kratos starší pán, který není tak rychlý, ale zato je silný a pořádně vzteklý. Právě na úkor jeho mrštnosti si někteří jedinci stěžují, že Kratos už nemůže například skákat jako v původní trilogii. Je pravda, že v prvních dílech jste mohli skákat dle libosti a vytvářet další supersilné kombinace, které nepřátelům opravdu ublížily. Absolutně však nechápu, proč určitým hráčům vadí absence libovolného skákání, protože na rozdíl od původních dílů nemáte tolik prostoru k pohybu, mapa a lokace podle toho nejsou uspořádány a prostě skáčete tam, kde máte. V některých případech mi toto stěžování přijde jen jako zbytečný výkřik do tmy.
Stejně jako Atreus bude i Kratos vylepšovat své schopnosti. K zabíjení nepřátel bude používat věrnou sekeru Leviathan z předchozí hry, ikonické čepele Chaosu a nakonec magické kopí, které odkazuje na „zbraně Sparty“ z God of War: Ghost of Sparta. Musím uznat, že se to vývojářům ze Santa Monicy opravdu povedlo, protože je naprosto fascinující sledovat, jak vaše vylepšené zbraně mohou na bojišti rozpoutat pořádný chaos. Pokud s Leviatanem udeříte o zem, můžete na nepřítele vystřelit kusy ledu nebo mu označit slabá místa na těle a Leviatana po něm hodit. Spoustu zábavy si užijete také s magickým kopím, jež lze použít jak zblízka, tak na dálku, a zároveň vám pomůže dostat se na místa, kam se normálně nedostanete.
Co se týče Spartského hněvu, je tu zpět, ale budete ho moci nahradit dalšími dvěma dovednostmi. Jedná se o ultimátní schopnost, při níž bůh války odhodí všechny zbraně a vrhne se na nepřítele jen s holýma rukama. Z nějakého důvodu mi však přišlo, že tato schopnost byla mírně pozměněna, protože nezpůsobuje takové poškození. Třetí schopnost (ano, vím, že jsem druhou přeskočil), je v podstatě stejná jako ta první, jen místo rukou budete nepřítele masakrovat zbraněmi. Poslední schopností, tedy tou druhou, je zuřivost, která léčí mírné množství životů.
I Kratos má své věrné přátelé
Další změnou, kterou jsem osobně uvítal už v předchozí hře, je to, že Kratos není na svých cestách sám. Pro představu, v původních hrách se kolem Krata hemžily hordy nepřátel, které doslova masakroval svými zbraněmi a pěstmi. Neměl žádného společníka, se kterým by prohodil pár slov, pronesl nějaká moudra, vyslechl příběhy, prostě nic. Chápu, že v té době by to bylo nepředstavitelné a mladý Kratos by onoho společníka poslal do patřičných míst, protože byl zaslepen čirým hněvem a touhou po pomstě.
Ačkoliv jde o novinku, kterou nám přinesl předchozí díl z roku 2018, Ragnarok ji posunul na jinou úroveň. Upřímně si nepamatuji, kdy naši hrdinové jen mlčeli a kochali se krajinou. Kratos má pod sebou věčně upovídaného Mimira, který mu dává šokující hádanky, vypráví mu příběhy nebo se mu snaží dávat životní rady. Totéž platí, pokud máte na svých cestách Atrea nebo Freyu. Nejlepší na tom všem je, že příběhy, jež vám předávají, nebo věci, které společně řeší, nejsou nijak otravné, ale naopak přínosné. Dozvíte se například více o Freyině svatbě s Ódinem, o upálení jejího bratra nebo více o Kratově minulosti. Pokud jste uprostřed boje nebo chcete něco vyšetřit, Kratos své parťáky umlčí s tím, že to dořeší později, a opravdu to udělají. Jakmile totiž dokončíte činnost, kvůli které jste přerušili vyprávění, dotyčné postavy se k němu vrátí tam, kde skončili.
Pokud jde o Freyu, budete moci vylepšovat i její schopnosti. Nechci být na Atrea zlý, ale v soubojích mi přišla užitečnější, protože používá elementární síly nebo vyvolává dlouhé rostlinné úponky, které se ovinou kolem nepřítele a vy ho můžete klidně praštit. Pokud si vylepšíte její schopnosti valkýry, budete moci nepřítele vyhodit do vzduchu a pomocí tlačítka přikázat Freye, aby se na něj vrhla a pořádně ho umlátila mečem. Další věcí, kterou si přizpůsobíte – i u Atrea – je samotný vzhled, přesněji řečeno jen jejich oblečení. Zde mě trochu zklamalo, že se jedná pouze o kosmetické změny, které nemají žádný vliv na samotnou hru, ale i tak je to příjemný bonus.
Jsem bůh války, nebo hledač pokladů?
Pokud nemáte náladu na zabíjení, můžete si zahrát na lovce pokladů. Herní mapa je rozdělena na devět světů, které navštívíte. K dispozici máte Midgard, Alfheim, Helheim, Jotunheim, Muspelheim, Niflheim, Vanaheim, Svartalfheim a nakonec samotný Asgard. Nejlepší na tom všem je, že ačkoliv je God of War: Ragnarok poněkud lineární záležitostí, máte volnou ruku při prozkoumávání světa. Pokud nejste příznivci věčného hledání nebo prozkoumávání lokací jako já, tak zde vás to bude bavit. Jak jsem již zmínil, budete pobíhat po různých částech mapy a vaši společníci vám budou vyprávět různé příběhy, které se k dané lokaci vztahují, což zpestří již tak dokonalý příběh.
Samozřejmě nebudete prozkoumávat svět jen proto, abyste získali nějaké informace, ale protože chcete pořádný výrobní materiál, který vás učiní neporazitelnými. Legendární truhly, jež možná znáte z předchozího dílu, jsou zpět – konkrétně mám na mysli ty se symboly, co musíte najít a buď rozbít, nebo zapálit, abyste truhlu otevřeli. Zároveň můžete najít i takovou, která svítí červeně, a ty vám obvykle dají předměty v podobě run nebo stavebních materiálů, ty budete potřebovat k vylepšení svého vybavení.
Zároveň narazíte i na vedlejší úkoly, ve kterých pomáháte Mimirovi zachránit bájné zvíře nebo Freye získat její svatební meč. Na svých cestách také potkáváte Ódinovy havrany, a pokud je zabijete, spustíte vedlejší úkol, jenž vám umožní získat lepší vybavení. Kromě toho narazíte na pomníky padlých bojovníků, jejichž zničení je opravdu dost drsné, ale jejich likvidací získáte skvělou zbraň. V Muspelheimu lze například vstoupit do arény či hledat různé básně, amulety nebo květiny. Během vašeho putování se toho rozhodně děje hodně, nemluvě o tom, že se střetnete s tajnými bossy.
Je Kratos stále brutální?
Původní série God of War se vyznačovala nejen skvělým příběhem, ale také brutalitou. Krev stříkala na všechny strany a samotná kamera se na nebohého chudáka v některých částech ani nezaměřila. Tyto krvavější sekvence však byly zmírněny, a i když je Kratos stále agresivní a některým potvorám dává pořádně na frak, už to není, co to bývalo. Kdyby se mě někdo zeptal, proč tomu tak je, napadly by mě jen dvě odpovědi. Jedna odpověď by byla kvůli politickému záměru a druhá proto, že Kratos je jednoduše otec a nechce nikoho masakrovat před očima svého syna.
Snížená míra brutality však nevadí, protože God of War: Ragnarok je stále skvělá hra. Zejména, jak jsem již zmínil, stále je tu několik kvalitních závěrečných úderů, když někomu usekne hlavu Leviathanem nebo ho probodne svými čepelemi a rozpůlí ho. Co mi však trochu vadilo, je to, že Kratos nemá schopnosti, které měl v minulosti, například Ikarova křídla, která mu umožňovala levitovat. Tak nějak si představuji, že vzdušné souboje s valkýrami by rozhodně stály za to. O to víc bychom měli nenávidět Dia a znovu si zahrát třetí díl, kde ho porazíme. Jen pro připomenutí: Zeus použil svou astrální podobu, při níž zničil část Kratova vybavení, včetně jeho křídel.
Je God of War: Ragnarok hrou roku?
Na sérii God of War jsem vyrůstal a nikdy jsem si nemyslel, že se v budoucnu dočkám pokračování. Ještě než vyšel Ragnarok, hrál jsem nostalgicky starší díly, abych si připomněl Kratovu minulost. Díky tomu jsem získal mnohem lepší pohled na jeho současnou proměnu. V minulosti se Kratos zaprodal bývalému řeckému bohu války Aréovi s dobrými úmysly, a sice zachránit svůj domov před barbarským kmenem z východu. Bohužel všichni víme, jak to dopadlo, Arés použil lsti a donutil Krata vyhladit jeho rodnou vesnici, v níž byla i jeho žena Lysandra a dcera Calliope. Tento smutný den se zrodila legenda o Duchu Sparty.
Když se teď podíváme na Krata, není divu, že je na Atrea jako pes. V minulosti si prošel špatnými věcmi, které ho jednoduše poznamenaly, vždyť nakonec zabil i svého otce Dia. Naštěstí pro něj potká svou budoucí ženu Laufey, která mu porodí syna Atrea. God of War: Ragnarok je unikátní i tím, že nám dává nahlédnout do minulosti, v níž poprvé spatříme tvář Faye, která Krata žádá, aby se emočně otevřel. Celý příběh, který hra God of War vytvořila, je naprosto geniální, a když si dáte všechny střípky dohromady, uvědomíte si, že Ragnarok je opravdu hrou roku. Vyvíjející se vztah mezi otcem a synem, který je už tak dost napjatý, vás nenechá v klidu, jejich hašteření, nenávist, smutek, ale zároveň vzájemná láska, to vás dožene k slzám. Nebál bych se tvrdit, že Kratos představuje jednu z nejlepších charakterových proměn za posledních několik let.
