Hráč – úvodka

Hráč – recenze

25. 8. 2022
 

Existuje snad příznačnější kniha jako stvořená pro nás, herní profesory, než kousek s názvem Hráč? Druhý román z cyklu Kultura spisovatele Iaina M. Bankse, jejž má ve svém repertoáru nakladatelství Planeta9, se tak konečně dostal do našich rukou. Příběh předaleké utopické budoucnosti možná předvídá to, jakým směrem se bude civilizace ubírat následujících několik staletí, ne-li tisíciletí. Přesto je příjemnou myšlenkou fakt, že by hry i v tak vzdálené době stále zaujímaly zřejmě daleko podstatnější roli v lidských životech, než je tomu v dnešních dnech.

Autor:
Překlad:
Autor obálky:
Vydavatel:
Žánr:
Série:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Tisk:
Rok vydání:
Cena
Originální název:
ISBN:
Vydání:

Iain M. Banks
Pavel Bakič
Luke J. Frost
Planeta9
Román, sci-fi
Kultura 2.
390
černobílý
brožovaná
černobílý
2019
449,–
The Player of Games
978-80-88321-11-8
první

Zdroj: Planeta9

Jedna hra vládne všem

Knižní titul Hráč sleduje příběh jistého muže, brilantního hráče deskových her, jemuž nechybí ctižádostivost otestovat své schopnosti nehledě na to, jak složitá výzva před ním stojí. Jean Gurgeh by se dal považovat za nejlepšího hráče sofistikované společnosti zvané Kultura. Ta představuje jakousi ideální utopii lidstva, v níž všichni mají vše a nemusí kvůli tomu hnout ani prstem. Zločinnost je minimální, peněžní hodnota již dávno ztratila svůj význam, díky vysoké technologické úrovni lze s lidským tělem provádět psí kusy, a dokonce je velmi běžnou praxí také změna pohlaví či přehnaně vysoký věk. Kultura zkrátka disponuje všemi faktory pro ideální místo k životu nejen pro lidi, ale také umělé inteligence, které zde v podobě dronů mají stejná práva a vedou totožně plnohodnotný způsob života.

Gurgeh je jednoho dne pozván k tomu, aby přijal nabídku zahrát si unikátní a snad tu dosud nejsložitější hru celého širého vesmíru. Kvůli tomu na dlouhou dobu odcestuje do vzdálené Azadské říše, kde jistá hra jménem azad řídí osud celého impéria. Azad je oproti Kultuře značně zaostalou, až zpátečnickou společností, kde je jasně daná hierarchie s barbarskými metodami, rasismem i silnou xenofobií, v čele s nedotknutelným císařem. Celý společenský žebříček určují výsledky nesmírně komplikované, rafinované a především kruté hry. Ta má v první řadě stanovit, kdo bude vládnout, ale mimoto určí také podobu hospodářství, politiky a mnoha dalších složek. Díky své složitosti, náročnosti a mnohotvárnosti slouží zároveň jako přijímací zkouška do vyšších institucí, takže pro obyvatele Azadu představuje jakousi analogii života. Uspět v ní znamená uspět v životě, a právě Gurgeh se Kultuře naskytne jako ideální nastrčená šachová figurka ve větší hře, než si on sám dokáže představit.

Vpředu party, vzadu byznys

Zprvu jsem se lehce zalekla, protože s dílem Iaina M. Bankse jsem přišla do styku prvně. Ano, rovnou jsem do cyklu Kultura skočila druhým dílem bez znalosti toho prvního a rozhodně mohu konstatovat, že kniha skvěle působí jako samostatný celek bez odkazů na předešlé dílo. První kapitola na vás začne chrlit fakta a informace o samotné Kultuře a jejím způsobu fungování s hromadou odborných pojmů, cizích slov a velmi popisným stylem vyprávění. Díky tomu si o Kultuře uděláte jasný obrázek, ale autor nezabíhá až do moc velkých detailů, aby vás náhodou neunudil zbytečnostmi. Přesto jsem se zalekla, aby kniha nebyla tímto stylem koncipována i nadále, ale to se rázem změnilo nástupem druhé kapitoly. Autor pozvolna přešel od složitých pojmů k volnějšímu vyprávění a to mi upřímně sedlo mnohem více.

Bankas se nebojí chrlit fakta v příjemné podobě obohacené zábavným humorem, akcí, psychologickými pohnutkami, emocemi, morálními zásadami a sem tam lehkými náznaky erotiky (vážně pouze lehkými). Přitom disponuje hned několika narážkami a hromadou promyšlených detailů, které tomu všemu ještě více nasazují korunku. Příběh má příjemné tempo a ubírá se tak nějak vámi již na začátku vytušenou cestou, ale i zdánlivě předvídatelný konec mi vlastně nijak nezabránil si knihu vychutnat až do konce. Přestože se zde nesetkáte s nějak výraznými příběhovými zvraty, autorův styl vyprávění vás zkrátka dokáže zaujmout. Gurgeh je velmi zajímavá postava, jejíž znuděný postoj k životu bez většího vzrušení můžete takřka nahmatat sami, a možná se právě v něm někteří zhlédnou. Skutečný gambler ve svém životě potřebuje vzrušení z možné ztráty. Gurgehova osobnost vám velmi rychle přiroste k srdci, stejně tak budete milovat jeho vztah s dronem, který Kultura vyslala jako jeho rádce, tlumočníka a průvodce Azadskou říší.

Zdroj: Planeta9

Není čas ztrácet čas

Hráč je po obsahové stránce zdařilým dílem, ale dle mého názoru pokulhává z hlediska formy. Co mi na knize poměrně vadilo, bylo členění na kapitoly. Abyste mě chápali, titul Hráč má pouze čtyři rozsáhlé kapitoly, přičemž tu čtvrtou bych přirovnala ke krátkému epilogu. Při tomto rozvržení takřka čtyř set stran se k další oddělující kapitole dostanete po sto a více přečtených listech, které jsou v podstatě jedním souběžným textem děleným odstavci. Proto zde rozhodně nemůžete uplatnit oblíbené pravidlo „dočtu kapitolu a jdu spát“. Pokud knihu rozečtete a nemáte v plánu ji přelouskat na jeden až dva zátahy, nastane horší orientace, kde jste četbu skončili.

S tím souvisí také problém v tom ohledu, že pokud přerušíte čtení u nejbližšího odstavce, můžete se lehce trefit do již rozvinuté, přesto nedokončené myšlenky, a o to hůře se vám následně bude navazovat na rozjetý příběh… obzvláště tehdy, vrátíte-li se ke čtení po delší časové prodlevě. Druhým menším minusem je absence jakékoliv ilustrace, kterou bych zejména u první kapitoly skutečně ocenila, ale holt nemůžu mít všechno.

Hráč je rozhodně poutavým dílem na vysoké úrovni, který ze začátku může působit dojmem odborné literatury, ale nakonec se z něj vyklube zajímavý a neskutečně čtivý příběh protkaný akcí, humorem, emocemi, psychologií, trochou té politiky a hromadou důležitých detailů. Rozhodně oceňuji jedinečně ztvárněný vztah Gurgeha s dronem, který kdekomu vykouzlí široký úsměv na tváři. Škoda, že se autor rozhodl pro poněkud uživatelsky nepřívětivé členění knihy, kterému by pomohlo rozdělení na pár dodatečných podkapitol.

Klady
  • autorův vypravěčský styl
  • zajímavý příběh
  • postavy a jejich osobnosti
  • působí jako samostatný celek bez nutnosti znát první díl
Zápory
  • uživatelsky nepřívětivé členění knihy
Infobox
0.0

Doporučujeme

Nikola Erlebachová

Indie a RPG hry jsou její slabostí a rozhodně se tím netají. Jako prcek nakoukla do pootevřených dveří herního světa díky Mariovi na starých žlutých kazetách. Dovnitř ji úplně vtáhla až její druhá polovička a od té doby si svět bez her neumí představit. Umělecká duše, která nevyhledává jen nejnovější kousky, ale občas sáhne také pro starší tituly, nejlépe s pořádným metalovým soundtrackem.

Sledujte nás:

© 2024 Gaming Professors, Všechna práva vyhrazena.