Málokdo by neznal hru Doom, nebo o ní alespoň někdy neslyšel. Nejnovější Doom Eternal je velmi populární a vyhrál několik ocenění. Co byste ale řekli na kombinaci Dooma a poctivé tahové roguelike hry? Tohle totiž do jednoho pekelného zážitku kombinuje Jupiter Hell.
Vše začalo roku 1993, kdy společnost id Software dala světu Doom. Ten patří mezi jednu z nejvýznamnějších her v celé herní historii a je často uváděn i jako jedna z nejlepších vůbec. Prakticky se svým předchůdcem, kterým je hra Wolfenstein 3D, pomáhal Doom definovat celý žánr FPS a byl také inspirací pro četnou škálu her ve stylu „Doom-like“.
Jupiter Hell je přímé pokračování DoomRL
Když se však z historie vrátíme do současnosti, Jupiter Hell, který vytvořilo vývojářské studio ChaosForge, je přímým pokračováním DoomRL, tedy hry, která klasickou FPS sérii přenesla do žánru roguelike.
Roguelike (případně RL nebo rogue-like) je subžánr her, který se vyznačuje procházením dungeonů v procedurálně generovaných úrovních, tahovou hratelností, pohybem po mřížce a permanentní smrtí. Pokud tedy umřete, začínáte znova od nuly.
Začátky hry Jupiter Hell byly však poměrně krušné. Peníze na její vývoj se vybraly úspěšnou kampaní na Kickstarteru, nicméně poté musela čelit právním krokům ze strany Bethesdy, která je majitelem práv k sérii Doom. Po následujících dvou letech v předběžném přístupu je hra Jupiter Hell konečně venku v plné kráse a se vší parádou.
Jupiter Hell však přináší roguelike styl do trochu jiného pohledu. Ve většině titulů tohoto subžánru musíte opakovaně procházet celou hru a jednotlivé úrovně, abyste postupně otevírali nové zbraně, brnění nebo skilly. Zde máte prakticky volnou ruku ihned od začátku. Můžete tak využít všechny zbraně ve hře (tedy pokud je najdete) nebo si navolit, jaký skill chcete. Nejste tedy téměř ničím limitováni.
V Jupiter Hell sám proti všem
Hlavním hrdinou hry je voják, který se vydá sám proti armádě démonů. Záměrně nepíši mariňák, protože si můžete zvolit ze tří různých „charakterových specializací“, mezi kterými je právě již zmíněný mariňák, technik a průzkumník.
Každá z těchto rolí má samozřejmě jiné bonusy, počáteční výbavu a aktivní dovednosti, a tedy se i rozdílně hodí pro váš herní styl.
Mariňáci, kteří tvoří páteř JoviSecu, jsou odolní a vytrvalí. Mezi specialitu mariňáků patří zuřivost, která se jim generuje se zabitím nepřátel. Za 30 bodů zuřivosti můžete využít adrenalin a trochu se vyléčit, což se v tuhých bojích rozhodně hodí. Mariňáci začínají s lékárničkou a 9mm pistolí v základní výbavě.
Průzkumníci, nebo zvědové, chcete-li, jsou mistři utajení a informací. Jako zdroj využívají energii, která se generuje při otevírání truhel. Za 25 bodů energie pak mohou aktivovat neviditelnost na několik tahů. Během stavu neviditelnosti mají 100% šanci na kritický zásah. Dokáží dopředu odhalit běžné výtahy (tzn. ne ty do speciálních levelů), mají však možnost mít u sebe pouze dvě zbraně, na rozdíl od obvyklých tří slotů. Průzkumníci začínají s 44. revolverem v základní výbavě.
Technici jsou kutilové a mistři v ovládání různých zařízení. Využívají energii, aby mohli v oblasti jednoho pole kolem celé postavy vytvořit kouřovou clonu, která zablokuje výhled kolem vás, ale i na vás samotné. Jejich základní výzbrojí je 9mm pistole a tři multitooly
Náročné souboje, které pořádně zabaví
Určitou unikátností Jupiter Hell je rozhodně soubojový systém. Souboje se odehrávají v tahových bitvách, které vyžadují komplexní myšlení, a to zejména na vyšších obtížnostech. Nicméně se nejedná o klasickou tahovou hru, kdy uděláte tah a pak vás střídá AI.
Koncept je takový, že je mapa na čtverečkovém poli jako základu, po tomto poli se tedy i pohybujete. Když jsou poblíž nepřátelé, plynulost se „zpomalí“ a každý pohyb o jedno pole je tah. Souboj je pak prakticky na stejném principu. Vystřelíte a tah má automaticky AI, uděláte pohyb, tah má AI. Vše po políčku nebo akci.
Velkým plus v celkovém konceptu hry je jednoznačně pojetí zmíněného stylu roguelike. Zbraně, mezi kterými jsou pistole, revolvery, pušky, brokovnice, ale také meče a ikonický railgun, fungují naprosto přirozeně a přesně tak, jak mají. Když se dostanete do bitevní vřavy proti démonům nebo robotům, celý tahový aspekt kolikrát úplně ustupuje do pozadí. Bitvy ,nebo tedy souboje, jsou v tomto ohledu opravdu jako v klasickém stylu Doomu.
Pokud si navíc šikovně navolíte skilly, nebo spíše talenty dovedností, a budete bojovat například se dvěma meči nebo mačetami, dostanete opravdový krvavý zážitek, i když jej patrně nepřežijete. U soubojů musíte přemýšlet jako u některých strategických her. Nejen že musíte brát v potaz vaše vybavení, ale také prostředí.
Vesmírná stanice, nebo rovnou peklo?
Mapy jsou tvořeny různými koridory, které se náhodně generují. Každá mapa je tedy originál. Skrze tyto mapy pak procházíte výtahy do dalších podlaží nebo do speciálních dungeonů, které rozhodně rozeznáte podle jejich názvů. Tento koncept je velmi povedený a svižný.
Mapa se může skládat z několika místností, šachet, skladišť nebo třeba i zkamenělin nebo různých artefaktů. Většina věci na mapě se dá zničit, což je jak výhoda, tak nevýhoda, a to zejména když se pokusíte krýt za nějakým objektem, jakým mohou být různé překážky, sloupy, bedny nebo i židle. Hlavní stěny se však zničit nedají.
Celkový průchod hrou je pak rozdělen na čtyři části, nebo kapitoly, chcete-li.
Na mapě jsou různě samozřejmě také výbušné sudy, které (podle jejich zbarvení) při výbuchu kolem sebe vypustí jed, kyselinu nebo rovnou silně explodují.
Nechybí samozřejmě ani looting truhel, ze kterých mohou vypadnout užitečné věci, nebo hackování terminálů, skrze které si můžete přečíst e-maily pracovníků a více si tak prohloubit děj. Na speciálních print zařízeních si můžete vytvořit vybavení v podobě lepších zbraní a brnění nebo si zvýšit maximální kapacitu zdraví.
Dovednosti, do kterých se vyplatí investovat
Co by to bylo za roguelike, kdyby chyběly určité dovednosti, které by mohly každý průchod udělat osobitějším a zároveň odlišným od předchozího. Na výběr je pestrá škála pasivních talentů, které vám mohou klasicky zvýšit přesnost nebo poškození s ručními zbraněmi nebo navýšit HP a zlepšit hackování. Také ale třeba můžete mít dvě zbraně současně, a to třeba již zmíněné dva meče, s kterými si opravdu vychutnáte tu pravou smrtící akci. Nebo chcete být mistr granátník? Není problém!
Grafika a ozvučení
Grafika je velmi povedená, rozděluje se mezi klasickou mřížkovou grafiku a zároveň moderní prvky včetně určitého důrazu na detail. Ten však moc nevynikne vzhledem k tomu, že kamera je oproti postavě opravdu hodně vysoko. Nebo spíše hodně daleko. Vidíte sice, když démonovi useknete končetiny nebo infikovanému vojákovi ustřelíte hlavu, ale všechno je to z výšky. rčitým způsobem tedy grafická propracovanost démonů a různých robotů přijde v určitých aspektech vniveč, protože si ji stejně pořádně nevychutnáte.
Dalším lehkým problémem je, že kamera v určitých pasážích nebo koridorech není dostatečně přehledná, a není tedy dobře vidět za roh nebo na vaši postavu. Nejedná se o ni kritického, ale někdy to zamrzí.
Ozvučení je velmi povedené a je ve stylu starých, klasických her a filmů. Náš protagonista sem tam utrousí opravdu vtipné, ale i „kruto přísně drsné“ hlášky, a to jak z filmů, tak z her. Na začátku hry si můžete vybrat, zda chcete, řekněme, slušnou hru bez krve, násilností a těchto vsuvek, anebo hrát naplno.
Ozvučení zbraní a démonů je opět velmi povedené. Některé zvuky se sice silně opakují, ale kulomet od brokovnice nebo pistole od raketometu podle zvuku poznat jde.
Hrou provází velmi povedený hardcore soundtrack, který je stylem podobný tomu ze série Doom. Hudební doprovod skvěle prohlubuje atmosféru a přináší perfektní zážitek.
Jupiter Hell je skvělou roguelike hrou ve stylu Doomu, která nabízí akci a zábavu. Jedná se jednoznačně o jeden z nejlepších roguelike titulů ve svém žánru, a to jak po stránce hratelnosti, tak propracovanosti. Hra je povinnou výbavou jak pro fanoušky strategií, tak pro zvědavé příznivce Dooma. Jedinečné tempo přináší do tahového žánru něco nového, svěžího a rozhodně akčního. Na této hře si prostě dal někdo opravdu záležet.
