Videohry vyvíjené ve Skandinávii mají často pár věcí společných – krásnou grafiku, důraz na přírodu a neotřelé herní mechaniky. Vzpomeňme například na Minecraft, LIMBO nebo Trine. Stejným směrem se vydala i nezávislá pixelartová strategie Kingdom: Classic, která vyšla již v roce 2015 ve službě Steam. Jejím autorem je švédský vývojář Noio (vlastním jménem Thomas van den Berg), jehož dalším titulem je námi už recenzovaný Cloud Gardens.
Jednoduché základy
Kingdom: Classic bere žánr strategické hry a veškeré mechaniky redukuje na úplné minimum. Jediný zdroj, který vy sami shromažďujete a užíváte, jsou peníze. Ty získáváte z práce vašich poddaných (tedy lovem, zemědělstvím nebo kácením stromů) nebo z truhel. Za ně zase najímáte další lidi, nakupujete jim vybavení a řídíte stavbu nebo vylepšování budov. Mince se vám ukládají do měšce, který vidíte v horní části obrazovky. Do něj padají v malé animaci s fyzikálním chováním, takže jakmile měšec přeplníte, peníze z něj vypadnou zpátky na zem.
Ovládání je také velice jednoduché, vystačíte si se dvěma směrovými šipkami (levá/pravá), šipkou dolů (hodit peníz) a klávesou Shift (cval). Počítejte však s tím, že váš kůň se nakonec unaví, a než zase doplní síly, jste pomalí a velice zranitelní. Malým strategickým detailem je, že výdrž svého oře můžete na louce dočasně zlepšit pastvou.
Verbování poddaných
Po mapě jsou roztroušené tábory otrhaných, špinavých tuláků. Pokud k nim přijdete a dáte jim peníz, stanou se z nich vaši poddaní, převléknou se do královských barev a pomalu vyrazí směrem k hradu. Tam na ně čekají vámi koupené nástroje, které z nich udělají lučištníka, stavitele, farmáře nebo rytíře.
Lučištníci umějí lovit králíky, případně jeleny, které jim naženete z lesa. V noci pak buď na zemi, nebo na věžích brání vaše království. Zejména na začátku hry budou vaším hlavním zdrojem příjmů i způsobem obrany, a tak se vyplatí jich mít co nejvíce.
Stavitelé budují hradby, věže a farmy, kácejí stromy, opravují zdi a obsluhují katapulty. Pro expanzi království jsou tedy nepostradatelní. Jsou ovšem pomalí a poměrně líní, a tak většinou zůstávají stát na jednom místě, dokud nedostanou rozkaz.
Farmáři pracují na farmách, kde pěstují plodiny. Ty vám postupně začnou zajišťovat peníze spolehlivěji než lov, avšak na rozdíl od lučištníků jsou farmáři zcela bezbranní. V noci se proto stahují zpátky k hradu, případně k nejbližšímu vodnímu mlýnu.
Rytíři jsou pak vaše nejlepší bojová jednotka. Pomocí meče dokáží zabíjet nepřátele zblízka a díky štítu vydrží i několik zásahů. Navíc stejně jako vy mohou pobrat několik mincí a použít je jako další životy. Rytíře však využijete až ke konci hry, když přejdete do ofenzivy.
Zdroj: Raw Fury
Budování království
Stavby jsou opět velice jednoduché. Začínáte s ohništěm, které postupně vylepšíte na tábor a nakonec na hrad. Vedle vaší tvrze se každé ráno objeví truhla, která zprvu funguje jako spolehlivý zdroj peněz. S rostoucí úrovní hradu však tento bonus klesá a na té nejvyšší z ní padá už jen jediná mince. Zato vám však nejlepší, kamenný hrad umožní koupit štít, kterým z poddaného uděláte rytíře.
Na určených hromadách hlíny můžete vybudovat hradby. Ty po nějakou dobu zadrží nepřátele a dají vašim obráncům dost času na to, aby se s nimi vypořádali. Vylepšováním hradeb zajistíte, že budou postupně vyšší i odolnější.
Dále můžete na balvanech vystavět věže, které obsazují lučištníci. Ti se pak již nemohou hýbat a přestávají lovit, pouze brání království. Vylepšováním věží zvýšíte jejich ochoz (a tedy i palebný úhel) a počet lidí na vrcholku.
Na prameni pak můžete vybudovat farmu, o niž se budou přes den starat vaši farmáři. Vylepšením farmy vznikne vodní mlýn, kam se farmáři přes noc chodí schovat. Odpadne jim tím každonoční přebíhání k hradu a zpět, čímž se zvýší produktivita. Jak vaše království roste, ubydou louky i lesy, a tak nakonec vyděláváte nejvíc právě z farem.
Všechny tyto počáteční prvky se generují náhodně, a tak při každé hře bude vaše království vypadat trochu jinak. Na počátku jste omezeni tím, že můžete stavět pouze ze dřeva. Pro odemknutí kamenných staveb musíte najít a penězi aktivovat svatyni, která se rovněž objeví náhodně někde v lese.
Idyla končí s příchodem noci
Nejste tu však sami. Každou noc se odkudsi z lesa vyhrne záplava podivných příšer, které, stejně jako vy, zbožňují peníze. Když nepřítel najde některého vašeho poddaného, vyrazí mu z ruky předmět a ukradne jej. Druhý útok jej pak připraví i o penízek a dělá z něj opět vandráka. Pro vás platí stejná pravidla, a tak vám měšec supluje životy navíc. Pokud vás něco zasáhne s prázdným měšcem, srazí vám korunu. Tu byste měli co nejrychleji získat zpět, protože v případě jejího ukradení hra končí.
Kromě malých příšer občas přijdou ještě obři (ti mají silnější útok a pravidelně vyplivují posily) a jakési létající přízraky, které vaše poddané rovnou unášejí vcelku (zbožňují pak zejména farmáře a lučištníky na věžích). Silnější nepřátelé přicházejí hlavně v rámci pravidelných krvavých měsíců, které poznáte podle rudého úplňku – při nich se jen schováte za hradby a budete doufat v nejlepší. Jak je u podobných her zvykem, počet nepřátel se s každou nocí pomalu zvyšuje.
Zdroj: Raw Fury
Na průzkum do lesa
Mimo vandráků na vás v lese čekají i jiné věci. Najdete zde například pár soch, které můžete za malý obnos opravit a které pak dočasně dají bonus různým vašim poddaným. Stejně tak můžete narazit na obchodníka, který se volně potuluje a nabízí nářadí se slevou. Jediný háček je v tom, že předem nevíte, co za nářadí vám tento konkrétní obchodník přiveze. V neposlední řadě se pak v lese nacházejí i portály, z nichž každou noc vyrážejí loupeživé hordy na váš hrad (avšak ani ve dne není příliš moudré se kolem nich ochomýtat). Portály můžete s pomocí rytířů zničit, což vám umožní na jejich místě postavit si portál vlastní, dvousměrný. Toto je rychlejší způsob cesty, který oceníte zejména později, když už se vaše království rozpíná po celé mapě.
Kostičkovaná, ale nádherná příroda
Vizuál Kingdom: Classic si díky jeho stylizaci jednoduše zamilujete. Pixelová grafika středověkých budov i okolní přírody je jednoznačně kouzelná a soundtrack, který má moderní nástroje, ale přesto starý nádech, k němu perfektně sedí (nejvíce vám pravděpodobně bude připomínat hudbu z Minecraftu). Nejde však jen o designy budov a lesů, najdete tu i množství nejrůznějších detailů. Počasí se pravidelně mění, pozadí střídá několik různých biomů, v noci se občas objeví světlušky, v řece skáčou rybky a mnoho, mnoho dalšího. Svět je to tedy velice půvabný a přímo vybízí k objevování.
Zdroj: Raw Fury
Jednoduchost hry… a vašich poddaných
Zato AI vašich poddaných je úmyslně špatná. V první řadě se lučištníci pravidelně trefují s úspěšností možná 50 %, což vás donutí je nasazovat ve velkém. Jakmile přijde noc, všichni poddaní se stáhnou za nejbližší hradby, aby je mohli bránit. Jedinou výjimkou jsou lučištníci spěchající na věž a stavitelé, kteří mají za úkol pokácet strom nebo něco vybudovat. Tyto příkazy nejde nijak zrušit, a tak je třeba klikat uvážlivě. Jeden podobný neopatrný povel vás totiž může stát i několik lidí.
Již také byla zmíněna velká jednoduchost herního prostředí, v němž se po celou dobu pohybujete pouze doleva–doprava. Na začátku hry je to poměrně zvládnutelné, ale v pozdějších fázích je rozsáhlost světa spíše na obtíž. Pokud nevybudujete vlastní portály, cesta z jednoho konce království na druhý vám bude trvat klidně i půl herního dne, což značně znesnadňuje všemožný mikromanagement, který musíte provozovat. Ani s funkčními portály ale nemáte vyhráno, protože není na první pohled jasné, kam ten který vede. Omylem se tak například můžete uprostřed noci přenést za hradby vašeho království, což většinou končí prohrou. Stejně tak si musíte zapamatovat, kde máte například farmy nebo tábory vandráků, protože zde není žádná minimapka.
S tím se také pojí jistá počáteční neprůhlednost herních mechanismů. Krátký tutoriál vám vysvětlí jen ty nejnutnější základy a pak vás nechá si jít po svém. To není úplně na škodu, mechaniky jsou zde skutečně jednoduché a na všechno podstatné přijdete sami. Pochopení celkové strategie už je pak ale čistě na vás. Věci jako kolik a koho najímat, kdy a co vylepšovat a jak nezůstat bez koruny, musíte objevit metodou pokus–omyl. Na druhou stranu, jakmile toto všechno dostanete do ruky, hra se naopak stane velmi lehkou. Jádro hratelnosti se víceméně nemění, a tak pokud se vrátíte z New Lands nebo Two Crowns, tuto hru je prakticky nemožné prohrát. Je to repetitivnost, nebo zasloužená odměna za dlouhé hodiny strávené učením? To už si rozhodněte sami. Vše se tak dá dohrát za dvě hodiny, k tomu však musíte připočíst mnohem delší čas strávený pokusy a omyly.
Kingdom: Classic je povedená minimalistická strategie se skvělým vizuálním zpracováním. První výhra možná zabere i několik desítek hodin a bude vykoupena mnohými dílčími neúspěchy, ale pocit z vítězství pak bude zasloužený. Oproti pozdějším hrám je první Kingdom poměrně chudý a nepříliš sofistikovaný, ale je dobrou ochutnávkou toho, co člověka čeká v dalších dílech. Vzhledem k tomu, že je nyní již zdarma k dispozici na Steamu, není nic lehčího než jej stáhnout a rozhodnout se, jestli jeho pokračování nebudou stát za koupi.
