Žádost o rozhovor přijal pan Martin Štefko, autor námi nedávno recenzované knihy Mrtví kráčí po zemi: Život v ráji a mimo to také majitel nakladatelství Golden Dog. Pokud si stále pokládáte otázky, proč si pro svůj příběh vybral právě kovboje a zda se někdy vrátí v novém pokračování, jste na správné adrese.
Mrtví kráčí po zemi: Život v ráji – recenze
Další rozhovory
Zdroj: Golden Dog
Paní Šedová pracovala na obálkách Vašich dvou knih Mrtvý kráčí po zemi. Proč jste si pro spolupráci vybral právě ji? Případně můžete nám říct, jak vaše spolupráce začala?
Popravdě už je to tak dlouho, že si úplně přesně nevybavuji, jak to vlastně bylo. Ale myslím, že jsem Terezu oslovil na základě toho, že se mi líbily nějaké její práce na DeviantArtu. Mám rád komiksový styl, komiksy jsou mi blízké a její kresba mi k Mrtvým prostě sedla. A nemýlil jsem se, s jejími obálkami jsem spokojený.
Příběh se točí kolem bývalého účetního, který se později stane Kovbojem. Proto se chci zeptat, proč zrovna kovboj?
Kovboj je pro mě archetyp frajera, drsného chlapa, prostě cool týpka, který vším projde bez ztráty kytičky. A co může být větším opakem než účetní? Vystudoval jsem ekonomickou školu, mám titul na to, být účetní, ale nikdy mě to nebavilo, takže jsem z Roye prostě musel udělat účetního. Tedy původem. A jelikož by účetní nepřežil, musel se změnit. A tak se stal kovbojem.
Na zadní straně obálky jste položil otázku: „Může existovat ráj, když mrtví chodí po zemi?“ Jakou odpověď byste si vybral Vy sám?
Může, ale jen na chvíli.
Jak jste přišel na nápad s tyčinkou Mars?
Popravdě si už ani nejsem jistý. Mars je tyčinka, kterou mám rád, popravdě je to asi moje nejoblíbenější tyčinka. Ale jestli mě inspiroval film Zombieland… Opravdu už nevím.
V posledních větách zmiňujete, že nevíte, zda se Kovboj vrátí. Moje otázka tedy zní, zda se něco změnilo a zda plánujete jeho velkolepý návrat.
Nene, Kovboj je uzavřená kapitola. V hlavě mám nápad, že by bylo super mít ještě knihu s povídkami, kde bude Kovboj vystupovat jako hlavní nebo vedlejší postava, ale mám pocit, že už jsem se v tvorbě posunul trochu jiným směrem a už by mi nešlo psát tak, jak jsem psal Mrtvé kráčí po zemi. Nějak je pro mě náročné psát pořád takhle humorně. Spíš mi to přijde, že se tlačím do něčeho, co už mi nejde.
Jste spokojen s konečnou verzí kovbojského dobrodružství, nebo byste na něm v průběhu let něco změnil?
Určitě si myslím, že by bylo fajn, kdyby se na knihu ještě jednou podíval korektor, ale jinak jsem s příběhem spokojen. Tohle mám se všemi knihami. Tak, jak jsou dokončeny, měly být dokončeny. Stojím si za tím, že jsem je napsal tak, jak jsem v té době nejlépe mohl. Beru příběh jako umělecké dílo. Malíř nebo sochař asi také nebudou většinou předělávat svoje dílo, pokud už je hotovo. A já to beru podobně. Jasně, dalo by se přepisovat, dalo by se vracet, ale já psal příběh v určité době, s určitými vlivy, mělo to tak být. A jede se dál, píše se něco nového.
Zdroj: teryster.artstation.com
Z jakého důvodu jste se rozhodl svůj příběh neproložit alespoň nějakými ilustračnímu obrázky? Popřípadě neuvažoval byste o komiksové adaptaci? Ty jsou dnes velmi populární.
Mám jeden příběh, říkám mu Zombie Western, který si představuji tak, že by měl úvodní část jako komiks. Ilustrace mám celkově rád, klidně bych jich v každé knize měl spoustu, jen je to celkem finančně náročné, a tak to končí u toho, že se alespoň snažím o to, aby byla obálka co nejhezčí, aby mi seděla a aby se snad líbila i ostatním. Ale komiksová adaptace by byla super. Pokud by se našel někdo, kdo to bude dělat levně, případně zadarmo, ať se mi ozve.
Zjistil jsem, že máte rád Stephena Kinga. Obdivujete nějaké další spisovatele? Ať už od nás nebo z jiných zemí.
Stephen King byl můj oblíbený autor v dospívání a myslím, že na knize Mrtví kráčí po zemi (na prvním díle) a na knize Nikdy se nepřestala usmívat je to vidět hodně. Pak jsem se ale od něj oprostil a popravdě, v posledních letech už mě ani nebaví ho číst. Mám rád autory jako Laird Barron, to je za mě jeden z nejlepších hororových autorů současnosti, skvělý je Marko Hautala, jehož obdivuji za neskutečnou atmosféru, mám rád Morta Castlea, poslední dobou mě hodně oslovila Lucy Taylor, která mi sedí tím, jak je drsná. Ale to jsou autoři, které jako nakladatel vydávám. Stále se vracím k Frankovi Herbertovi a P. K. Dickovi. Z českých autorů mě pak baví hlavně ti, které sám vydávám. Proto je vydávám, jsou prostě dobří.
Jak vnímáte dnešní elektronickou dobu jako spisovatel? Mnoho čtenářů přechází na elektronické verze; myslíte, že to nějak ovlivní tvorbu tištěných vydání?
Popravdě si nemyslím, že by se nutné vylučovalo, aby oba trhy fungovaly navzájem. Jako nakladatel vidím, že lidé mají zájem o obě verze knih, což mi přijde fajn, proč ne. Ale osobně bych byl rád, kdyby nikdy nedošlo k tomu, že tištěné knihy přestanou existovat. Mají své kouzlo. Hodně toho sám přečtu elektronicky, protože se ke mně dostávají rukopisy, jež jednoduše tištěnou formu nemají, ale vždy se rád vrátím ke klasické knize, která hezky šustí. A snad to tak pořád bude mít hodně lidí.
Můžete nám prozradit, jaké další tituly od Vás můžeme očekávat?
Aktuálně se chystá k vydání kniha Farma zrůd, což je pokračování kriminálního thrilleru Mrtvé ženy, který mi vyšel v roce 2020. V zásobě mám zombie příběh, který se odehrává v českém prostředí, což u mě není zvykem. A dopsán je i třetí díl série Agentura, s kterou ale pořádně nevím, jak naložit, tak si nejsem jistý, jestli ten třetí díl vůbec vyjde. A vzhledem k tomu, že mám nakladatelství Golden Dog, víc času mi teď zabírá vydávání jiných autorů, a tak na vlastní psaní toho času moc není.
Chtěl jste být spisovatelem odjakživa, nebo to rozhodl až nějaký zlomový okamžik?
Zlomový okamžik bylo to, že jsem v pubertě začal víc číst. To mi ukázalo, jak jsou knihy bohaté, jak krásné světy je možné vytvořit. A chtěl jsem je vytvářet sám. Od té doby jsem se vlastně od knihy nikdy neoprostil. Stále rád píšu, rád pomáhám jiným autorům, aby se dostali na trh, a celkově mi asi bylo souzeno, aby se můj život kolem knih točil.
Kdyby vás práce Martina Štefka zaujala, nakladatelství včetně jeho publikací najdete na goldendog.cz. Chcete-li zůstat v centru dění, aby vám neunikla ani jedna novinka, zamiřte také na sociální sítě nakladatelství – Facebook, Twitter a Instagram. Ještě jednou děkujeme panu Štefkovi za poskytnutí rozhovoru a těšíme se na další spolupráci.
