V herním světě plném akce, realistické grafiky a předvídatelných žánrů se občas objeví titul, který se odvážně vydá vlastní cestou. Zerun od Mirakar Studia je přesně takovou hrou. Meditativní, výzvou opředenou a vizuálně i zvukově hypnotizující cestou, která vás vtáhne do nitra šamanské iniciace.
Říká vám něco jméno společnosti Raw Thrills? Pokud ano, pak se zřejmě stále zajímáte o arkádové automaty. Studio sídlící v americkém Illinois totiž vyrábí hry především pro ně a obvykle u toho hledá inspiraci u známých filmových franšíz.
Hrdinství má mnoho podob. Někteří jej projevují skrz charitativní činy, druzí přes zachraňování sličných panen v nesnázích a jiní nastolením diktátorského režimu, jenž má zajistit tvrdou, leč účinnou protekci nad vším a nad každým.
Ve světě přeplněném opulentními AAA tituly a komplexními RPG hrami, které lákají na desítky hodin obsahu a stovky vzájemně propojených systémů, se čas od času objeví skutečný drahokam.
Ve světě herního designu je fráze “co kdyby”, údajně svatým grálem i minovým polem. Co kdybychom zkřížili střílečku s RPG? Co kdybychom spojili karetní hru s deskovou? Tyto experimenty mohou vést ke zrození zcela nových žánrů, ale stejně tak mohou skončit jako nesourodý chaos, kde se jednotlivé části navzájem přebíjejí.
Po pauze trvající déle než čtvrtstoletí se série Fatal Fury vrací v plné síle a s ní i její ikonické postavy, propracovaný soubojový systém a pěkná grafická stylizace. Fatal Fury: City of the Wolves představuje důstojný návrat k jedné z nejdůležitějších bojovkových franšíz historie, jejíž dědictví sahá až do počátků žánru.
Pac-Man patří k nejslavnějším videoherním postavám všech dob. Když japonská společnost Namco v roce 1980 uvedla na trh svůj první arkádový automat s tímto hrdinou, vyvolala senzaci. Hra měla jednoduchou a chytlavou hratelnost, navíc působilanovátorsky a svěže v záplavě dobových stříleček.
Říká se, že nakupování her a hraní her jsou dva naprosto rozdílné koníčky. A každý, kdo kromě hraní potřebuje stíhat i jiné životní aktivity, vám potvrdí, že je to pravda. Tak se i mně stalo, že než jsem si stihl zahrát roztomilou skákačku Yooka-Laylee, kterou v roce 2017 poslal na trh tým Playtonic, vyšel její remaster.
Miluju boomer shootery. Ten pocit, když letíte arénou nadzvukovou rychlostí, v rukou držíte absurdně velkou zbraň a za sebou necháváte jen hromady pixelové krve. Je to prostě terapeutické.
Víte, já už jsem tak hrozně přežraný roguelike survivalů, protože většina z nich je zapomenutelná a zmizí dřív, než řeknete „bullet hell“. A pak je tu Wings of Seduction, hra, která na to jde chytře.
Brambory mají bubáka, to ví každý. Nicméně každý zná ten pocit, když se jen na chvíli posadíte ke hře s tím, že si dáte jedno rychlé kolo. O tři hodiny později, s očima přilepenýma na obrazovku, si slibujete, že tohle je už opravdu to poslední.
Jestli jste měli pocit, že mladý fyzik Gordon Freeman, Ph.D. je netypický hrdina pro střílečku, tak na Tempo Punk nejspíš budete hledět jak Pikachu na fakturu od ČEZu. Mocné palné zbraně tady totiž ve svých křehkých mechanických pacičkách drží malý uklízecí robůtek C3V1N.
