Známé duo české fantastiky rozehrálo svou novou serenádu. Místo vesmírných stanic a mimozemských ras se František Kotleta a Kristýna Sněgoňová vydávají na pouť přes radiací prolezlou zemi, po níž běhají agresivní ajťáci… pardon, aťáci a jeden mladý pořízek si chce hrát na hrdinu.
Když dva autoři bez vzájemné vraždy zvládnou dotáhnout dvanáctidílnou sérii, a ještě u toho stihnou založit skutečnou rodinu, je jasné, že jim to spolu šlape. František Kotleta a Kristýna Sněgoňová si po Legii mohli dát nohy nahoru, jenže místo toho zplodili další monstrum.
Naše TOP knihy Nikola Mrázová Erlebachová Letos se ve mně cosi rozhořelo a má stará láska ke knihám vytryskla zpět jako svěží a neposedný plamínek… a když už jsem byla v tom, spadla jsem po hlavě do závislosti na knižních ořízkách.
Zatímco mnozí z nás ještě rozdýchávají konec Legie, František Kotleta a Kristýna Sněgoňová se do toho rozhodli praštit podruhé. Protože dvě knižní dítka jsou lepší než jedno, přichází toto známé duo s novou sérií, která tentokrát vychází pod hlavičkou Knihy Dobrovský.
Všechno jednou končí. I ta nejdelší kalba, i ten nejlepší film, i ta nejšílenější vesmírná série, ve které se nadávky sypou rychleji než patrony a hrdinství se zaměňuje s totálním šílenstvím.
Je to tady! Dámy, pánové, Kumarové, Chanové, Huntové, Kulšešové i vy ostatní omyly galaktického genofondu, posádka Kraksny vyráží na poslední tažení za nakopáním enlilských zadnic.
Válka je čekání – na rozkaz, na ránu z milosti, na naději, která vzplane jen proto, aby ji realita roztrhala na kusy. Na vesmírné frontě je to pořád stejné. Kdo chvíli stál, už stojí opodál, obvykle v kaluži vlastní krve.
Nezastavujeme, máme zpoždění! Možná ani ne tak zpoždění, jako žízeň po krvi. Ano, přátelé, konečně je to tady. Kraksní parta dorazila tam, kam už od prvního dílu směřuje její letová dráha, ale všichni dobře víme, že bez těch pár odboček by to bylo až moc snadné.
Ať se na mě vrhnou duševní červi, jestli jsem vám někdy kecala. Pomalu, leč jistě, se blížíme do poloviny české knižní série Legie a moje proroctví se naplnilo už nyní. Možná budu následovat své vědmácké vlohy, oholím si hlavu a začnu na věštění pořádně židovat.
Kdesi v předaleké galaxii existuje místo, kde muži přicházejí o své sny. Není to ložnice po pár letech manželství, Tinder, vězení ani striptýzový klub. Planeta tisíců světel je feministické doupě, kde se sekají penisy bez řádného soudu.
Postavte se před zrcadlo a sami sebe si dobře prohlédněte. Máte tu čest vidět živý exemplář člověka moudrého, latinsky homo sapiens. Věnujte, prosím, pozornost detailům. Tenká kůže, šišatá lebka, ochlupení jen na určitých místech, směšně drobné zuby a pouze dva páry končetin.
Jeho revírem je Underground, jeho tempo je vražedné, jeho protivníky jsou překupníci kradených vznášedel, vrahové a vyděrači. Petr Vachten z Bezpečnosti pracuje ve dne v noci. Jeho úkolem je chránit digitální čarodějky… tedy ještě donedávna bylo.
