Když jsem nedávno recenzoval mangu Gachiakuta 1, stál jsem si extrémně za tím, že je neskutečně inspirovaná sérií Fire Force. Nedávno jsem viděl třetí sérii tohoto anime a musím říct, že animace šla opět kupředu a hlavně, že jsem se nepletl. GACHIAKUTA je vážně tímto stylem inspirovaný. Jenomže se rozběhlo i anime, a zatímco já se odmítám nechat nakazit, abych si mangu nezkazil, pár ukázek jsem přece jen viděl (proklínám vás sociální sítě), a Nakladatelství Crew zde vážně trefilo jackpot. I když manga stále vychází, a bůh ví, kdy skončí, u nás tenhle příběh teprve začíná a je skvělé být u toho.
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Série:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Kei Urana
Kei Urana
Crew
GACHIAKUTA
Tomáš Kloutvor
196
černobílý
brožovaná
červenec 2025
978-80-7679-834-2
9788076798342
první
Zdroj: Nakladatelství Crew
Tak si žijeme v podzemí
Rudo se po těžkém startu začíná sbližovat s dalšími Čističi. Nejprve se jeho vztah k Zankovi vyvine z ostrého konfliktu v nečekané přátelství, protože oba pochopí, že navzdory rozdílným povahám a schopnostem sdílejí podobnou tvrdohlavost i odhodlání. Endžin zase v Rudovi vidí talent a Zanka naopak někoho, kdo mu připomíná vlastní mladickou vášeň. Pro Ruda je to první skutečné přijetí od chvíle, kdy byl vyhnán, a i když si nese v sobě tíhu minulosti a bolestné vzpomínky na Regta, poprvé má pocit, že by mohl někam patřit.
Když se dostává do sídla Čističů, čeká na něj úplně nový svět. Lidé, kteří žijí uprostřed toxického prostředí, spoléhají na Jinki a svou vytrvalost. Rudo se seznamuje s dalšími členy a poprvé vidí, jak náročná a nebezpečná je jejich práce. Na první misi pozoruje, jak jeho noví druhové čelí zmutovaným tvorům z odpadu, zatímco on se teprve učí chápat, že to, co ostatní nazývají odpadem, může skrývat hodnotu a sílu. V jeho očích se svět pomalu mění. Už to není jen místo plné bolesti a ztrát, ale také prostor, kde by mohl najít vlastní cestu a smysl.
Další mise a tréninky přinášejí Rudovi první opravdové zkoušky. Střety s příšerami se stávají čím dál náročnějšími a Rudovy rukavice, jeho Jinki, začínají odhalovat potenciál, který přesahuje to, co si kdy dokázal představit. Přestože ho ostatní varují, že se jeho síla může vymknout kontrole, Rudo se odmítá vzdát, protože v ní vidí možnost ochránit nejen sebe, ale i nové přátele. Napětí uvnitř skupiny se zvyšuje, protože ne všichni mu důvěřují, a on musí dokazovat, že není jen nebezpečný outsider, ale někdo, kdo dokáže nést odpovědnost.
Zdroj: Nakladatelství Crew
GACHIAKUTA 2 ukazuje krásný vývoj hlavního hrdiny
Upřímně, jestli v něčem druhá část dominuje, pak je to právě Rudův vývoj. Pokud si vzpomínáte, on byl docela uřvaný cholerik. Jasně, Asta, Natsu, Naruto a další jsou také takoví, ale jejich sebereflexe a vývoj chvilku trvá. Kei Urana jako autorka se očividně poučila a Rudo má obrovskou sebereflexi ihned ze začátku a nejde mu jen o to získat přátele. Jde mu především o to zapadnout. Čističů je totiž docela hromada a jsou to obrovská „hovada“ velice dobře myšleno. Toto slovo si dovolím říct, protože v manze je „tyvole“ tak často řečeno, až to nejde spočítat.
Také se konečně více otevírá odpadkový svět, ve kterém se GACHIAKUTA 2 odehrává. Ten čím dál více působí jako živoucí noční můra i fascinující pokladnice zároveň. Všechno, co nahoře lidé vyhodí, se řítí do hlubin, kde se to vrství v nekonečných hromadách zrezivělého železa, potrhaných látek a rozbitých předmětů. Z odpadu se stává krajina sama o sobě. Chaotická, nespoutaná a zároveň hrozivě krásná. Vzduch je nasáklý toxiny, země je nestálá a z jednotlivých kusů harampádí vznikají podivné tvary připomínající ruiny města. Do toho odpadková monstra a jejich ničitelé. Upřímně, tohle je šónen a já se stále nemohu dočkat, kam půjdeme dál. Bude tam tajná ničitelská organizace? Vystoupají na povrch a vyhladí všechny podobně jako Eren v Attack on Titan? Kdo ví? Základy se ale nebezpečně budují.
Co se týká kresby, tak je dodržováno nastavení z první části. Svět je drsný, špinavý a přitom vizuálně podmanivý. Oblečení hrdinů působí jako směs improvizovaných zbrojí, záplatovaných látek a kusů techniky, které si postavy přivlastnily a přetvořily podle sebe. Každý detail, od ošoupaných rukavic až po bizarní tvary jejich zbraní, zdůrazňuje individualitu a zároveň propojenost s chaotickým prostředím. Ostatně, deštník, nůžky, rukavice a další, které ještě neznáme jsou toho zářným příkladem. Jen je stále velký problém, že efektů přibývá a ta přehlednost je čím dál horší. Nebudu lhát, trápí mě to více než v první části.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Přesah stále roste a to jsme na začátku
Miluji také to, jak dokáže GACHIAKUTA 2 pracovat s přesahem. První díl byl o zůstatku a odpadcích. Nyní je to o přežití, o ochraně, o rodině, o přátelství a o obětování. Je důležité chránit ty slabší, ne? Díky tomu, jak Kei Urnaa s tímto modelem pracuje, je zde také vidět, že se nebojí zabřednout do témat kastovních tříd a to já rád.
GACHIAKUTA 2 nádherně otevírá odpadkový svět, přidává schopnosti, postavy a představuje to, na čem jsou šóneny postaveny s tím, že se nebojí přidávat i nějakou tu přidanou hodnotu s něčím novým. Líbí se mi jak přede mnou krásně Rudo roste a jak vedlejší postavy dostávají více prostoru. A nakonec to hlavní, doufám, že brzy zjistím, kdo je ten nejsilnější, protože bez téhle informace, už vážně nakoukám anime nebo si to načtu napřed.
