Na světě jsou už roky ságy, které vyžadují desítky hodin vašeho času, které vás provedou od bezstarostného smíchu až po absolutní, zdrcující zoufalství. Jsou to cesty, na jejichž konci nejste stejní jako na začátku, a ne, nemluvím o Zaklínači 3: Game of the Year edition. Mluvím o investici do něčeho jiného. Do díla, které by se spoustě z vás mohlo zdát riskantní a nakonec byste si mohli říct, to byly vyhozené peníze od babičky k Vánocům. Jenomže jsou tu právě ty ságy, série, kdy finále překonají očekávání a stanou se legendou, jako výše zmíněný počin. A on není jediný, je tu totiž i Muv-Luv Alternative, který je korunním klenotem žánru vizuálních románů, který vás emočně vyždímá a zanechá ve vás nesmazatelnou stopu.
Zdroj: Anchor
Pekelně vysoká vstupní bariéra
Než se vůbec pustíme do rozboru samotné hry, je třeba si ujasnit jednu zásadní věc. Muv-Luv Alternative není hra, kterou si můžete jen tak zahrát. Je to třetí a finální díl trilogie, který bezpodmínečně vyžaduje absolutní znalost předchozích dvou částí. Bez nich bude zážitek jen zmatenou směsicí odkazů. První díl, Muv-Luv Extra, je paradoxně tradiční, odlehčený slice-of-life román. Až druhý díl, Unlimited, vás šokujícím zvratem uvrhne do alternativního vesmíru, kde lidstvo prohrává brutální válku s mimozemskými vetřelci. Alternative je pak přímým vyvrcholením tohoto zoufalého boje. A věřte mi, vyplatí se to.
Muv-Luv Alternative začíná tam, kde Unlimited skončilo... nebo spíše přesně tam, kde Unlimited začalo. Hlavní hrdina, Širogane Takeru, se probouzí zpět ve svém pokoji, tři roky v minulosti, na začátku svého vojenského výcviku v tomto válečném světě. Tentokrát si však všechno pamatuje. Má vzpomínky na hořký konec předchozí časové smyčky a zároveň si ponechal své tvrdě vydobyté vojenské dovednosti. Je to v podstatě scénář New Game Plus. Takeru se okamžitě rozhodne využít své znalosti budoucnosti, aby napravil chyby a pokusil se zvrátit osud lidstva a zachránit své přátele před tragédií, o které ví, že se blíží.
Finální díl navíc odhazuje veškeré zábrany. Dětské rukavičky jsou dole a příběh se bez obalu vrhá do nejtemnějších témat války. Pryč jsou bezstarostné dny, přicházejí složité politické konspirace, tajné operace s nejvyššími sázkami a epické, zoufalé bitvy. V této hře neexistuje žádné hlavní postava, kámoš, přežije. Hra naplno ukazuje hrůzy války a naprosté zoufalství tváří v tvář totální anihilaci. Některé momenty jsou tak drtivé pro duši, že vás donutí hraní přerušit, abyste se z nich vůbec vzpamatovali. Tak emocionálně je počin postavený a musím říct, že i když žánr vizuálních románů většinou takhle těžce některá témata prodat neumí, tak tady je to až šíleně dobré.
Zdroj: Anchor
Muv-Luv Alternative je jako infuze zoufalství
Důvod, proč má Alternative tak zdrcující emoční dopad, spočívá v mistrovské práci s postavami. Není to jen padesát hodin beznaděje. Hra si, obzvláště v první polovině, dává na čas s odlehčenými a humornými momenty a pár flashbacky. Právě ty vám umožní vytvořit si neuvěřitelně hluboké emoční pouto s celým hereckým ansámblem. Titul bravurně rozvíjí nejen známé tváře z minulých dílů, ale i zcela nové postavy, které jsou fenomenálně propracované. Vidíme třeba proměnu Kasumi z komediantky a páni, to bylo něco.
Stále platí, že nepřítelem lidstva jsou BETA, mimozemští vetřelci, kteří jsou možná jedním z nejlépe navržených antagonistů v žánru. Nejsou to inteligentní stratégové ani charismatičtí padouši. Jsou to hloupé, odpudivé hromady křemíku, automatizované zbraně bez pudu sebezáchovy, bez kultury, s hloupě zneužitelnou strukturou velení. A přesto, právě pro svou lhostejnou, nezastavitelnou efektivitu, dokázaly vyhladit přes 4 miliardy lidí. Jsou jako přírodní katastrofa, která ve vás vyvolává jen čirou frustraci a beznaděj, protože i vítězství proti nim působí jako prohra. Jako záporáci jsou tak prostě dokonalí. Nejde o nic jiného než zachránit roztleskávačku a zachránit svět. Funkční, jednoduché a zábavné.
Tak trošku zklamáním pro mě je, že Muv-Luv Alternative není na rozdíl od většiny vizuálních románů o volbách. Jedná se o téměř čistě román. Hra vypráví jeden jediný, lineární příběh. Volby jsou vzácné a slouží spíše pro kosmetické účely, než aby měly reálný dopad. Nejde o to, jakou cestou se vydáte, jde o to, abyste prožili a vydrželi ten jeden, definitivní a brutální příběh, který tvůrci zamýšleli. S délkou přesahující třicet až padesát hodin se jedná o skutečný epos. Záleží, jak moc si jej chcete vychutnat, nebo přeskočit.
Zdroj: Anchor
Dnes sice zarputilá, leč zastaralá krása
Prezentace hry je... komplikovaná. Je třeba mít na paměti, že původní hra vyšla v Japonsku již v roce 2006, a na vizuálu je to znát. Umělecký styl je sice svébytný, ale působí zastarale a animace je prakticky neexistující, což je u anime trošku zarážející. Většina akce, od chůze po souboje mecha, je simulována pouze tím, že se statické obrázky postav přiblíží ke kameře nebo se na obrazovce rychle střihnou. Právě tyto rychlé střihy mohou v bojových scénách působit nemile, spíš dneska už trošku jak důchodce poprvé na internetu. Na druhou stranu je z prezentace cítit obrovská snaha a zarputilost vývojářů vytěžit z limitovaného enginu vizuálního románu absolutní maximum a rozpohybovat statické obrázky za každou cenu.
Kde vizuál kvůli svému stáří pokulhává, tam zvuková stránka exceluje. Hra je téměř kompletně nadabovaná, což představuje neuvěřitelné množství dialogů. Právě dabing vdechuje postavám život a pomáhá překlenout nedostatky v animaci. Výkony jsou emotivní a dokonale budují atmosféru. Stejně tak je na tom fenomenální soundtrack. Hudba skvěle podkresluje jak bitvy, tak srdcervoucí tragické momenty. Není na co si stěžovat. Líbilo, bavilo, fungovalo a díky angličtině jsem titulu navíc rozuměl.
Muv-Luv Alternative není hra, je to zážitek. Je to emoční odysea, která po vás bude vyžadovat desítky hodin přípravy, jen aby vás pak mohla metodicky a brutálně rozebrat na kusy. Je to korunní klenot žánru, který definoval moderní sci-fi vizuální romány a jehož vliv je dodnes patrný v mnoha dalších japonských dílech. Je to nedokonalý, technicky zastaralý, ale příběhově a emočně naprosto fenomenální kus práce. Je to příběh o zoufalství, vykoupení a lásce, která překonává hranice prostoru a času. Pokud jste fanouškem vizuálních románů, dlužíte sami sobě tento zážitek zažít. Jen si připravte kapesníky, a to i v roce 2025.
