Svět antropomorfních zvířat má v literatuře a komiksu své nezastupitelné a nesmírně kouzelné místo. Vždy jsem měl obrovskou slabost pro příběhy, kde zvířecí hrdinové přebírají lidské vlastnosti, oblékají dobové kabátce a vydávají se na epické výpravy. Když Sébastien Vastra oživil Stevensonovu ostrovní klasiku ve svém fantastickém komiksu Jim Hawkins, byl jsem naprosto unešen tou dokonalou symbiózou zvířecí fyziognomie a strhujícího dobrodružného narativu. Proto, když se mi do rukou dostal slibný kousek Příběh ještěrky z nakladatelství Zanir od italského autorského dua Valentiny Venegoni a Martiny Belli, mé srdce milovníka zvířecích bájí okamžitě zaplesalo. Tento pevně vázaný, plnobarevný svazek už od pohledu sliboval onen vzácný návrat k čisté radosti z objevování fantastických světů skrze oči neobvyklých, zvířecích hrdinů.
Autor:
Kresba:
Autor obálky:
Barvy:
Vydavatel:
Svět:
Lettering:
Redakce:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Valentina Venegoni
Martina Belli
Martina Belli
Stefano Magliano
Zanir
Příběh Ještěrky
Tereza Hanzlíková
Jan Schejbal
Eva Mizerová
128
barevný
pevná
listopad 2024
978-80-88438-31-1
první
Zdroj: Zanir
Poznejte ještěráka Hemingwaye
Středobodem tohoto vizuálně podmanivého vyprávění je malý, na první pohled nenápadný, ještěrák jménem Hemingway. Ve světě, kde jsou společenské role a osudy často předem dány velikostí tesáků či hrubou silou, on sní o něčem naprosto nevídaném a troufalém, touží se stát mocným čarodějem. Jeho nelehká cesta se brzy osudově protne se slepou, ale nesmírně moudrou učitelkou magie, čímž se před námi rozjíždí klasický skoro, si troufnu říct, až pohádkový příběh o tom, jak je důležité se nikdy nevzdat svých snů. Když to řeknu na ještěrku, prostě cítíte, že ten ocásek dorůstá.
To, co dělá zvířecí komiksy tak magicky přitažlivými, je z velké části jejich detailní vizuální zpracování, a v tomto ohledu odvádí Martina Belli naprosto famózní práci. Její kresba je měkká, neobyčejně expresivní a dokáže zcela přesně vystihnout každou jemnou emoci či záchvěv pochybností v Hemingwayově tváři. Barvy, které naplno ožívají na velkorysém formátu stránek, evokují tajemnou a útulnou atmosféru klasických pohádkových knížek našeho dětství, ale zároveň si bez problému udržují moderní, velmi dynamický komiksový švih. Každý jednotlivý panel představuje precizní malé umělecké dílo, u kterého mám vysloveně chuť se zastavit a jen tak obdivovat nádherně vykreslené detaily hlubokého lesního světa. Skicář na konci je poté jen krásný bonus.
Neméně fascinující vrstvou tohoto díla je poté samotné budování světa, ve kterém se hrdina pohybuje, a způsob, jakým italské tvůrkyně přistupují k fungování zvířecí společnosti. Nejedná se o pouhou líbivou kulisu, nýbrž o promyšlený ekosystém plný vlastních pravidel, hierarchií a nevyřčených zákonitostí, kde každý živočišný druh hraje svou specifickou a často předurčenou roli. Hemingwayova snaha vymanit se z krabičky, do které ho společnost kvůli jeho drobnému plazímu vzrůstu nekompromisně zaškatulkovala, rezonuje o to silněji, když vidíme, s jakou lhostejností či přímo pohrdáním se musí na své cestě potýkat. Je to opět prostě pohádkově super.
Zdroj: Zanir
Příběh ještěrky a kvalitní tisk
Z čistě technického a sběratelského hlediska musím vyzdvihnout i samotné fyzické zpracování knihy (nad nímž se, pravda, moc často nepozastavuji), které z ní činí ozdobu každé komiksové poličky. Český překlad, o který se postarala Eva Mizerová, si zaslouží velkou pochvalu za to, jak přirozeně a s jakou lehkostí dokázal převést původní text tak, aby neztratil svou pohádkovou poetiku. Dialogy nepůsobí strojeně, zachovávají si jemnou hravost, která k žánru zvířecích bajek neodmyslitelně patří, a zároveň nepostrádají potřebnou dramatičnost v klíčových momentech vyprávění, díky čemuž kniha funguje v naprosté harmonii.
Nutno tak zmínit, že ačkoliv se Příběh ještěrky nese v o něco odlehčenějším, přímočařejším a více pohádkovém duchu než zmiňovaný syrovější Jim Hawkins, plně s ním sdílí tu samou vzácnou esenci poctivého autorského řemesla a hluboké úcty k žánru. Nejde tu totiž zdaleka jen o prvoplánová kouzla a akční dobrodružství, ale především o nadčasová témata překonávání vlastních limitů, boje s předsudky okolí a o složité hledání vlastního, smysluplného místa ve světě. Ano, jsem snadno emocionálně rozložený, ale ten pohodový pocit z pohádky mě prostě bavil.
Nicméně musím říct, že na to, jak je vše povedené, jsem po dlouhém přemýšlení našel jednu chybu, která mi začala hodně vadit. Je to přechod textových bublin. Občas jsem totiž narazil na to, že hodně splývaly a upřímně, tohle u někdy veselých a poté zase poučných a vážných témat zažívat nechcete. Plynulost je totiž poté tatam.
Zdroj: Zanir
Příběh ještěrky je přesně tím typem literárního díla, které dokáže pohladit po duši a na chvíli bezpečně vrátit do bezstarostných dětských let, aniž by přitom jakkoliv podceňovalo dospělý intelekt. Je to nádherně ilustrovaný klenot, který spolehlivě udělá radost jak mladším čtenářům, tak i nám, odrostlejším milovníkům zvířecích bájí a evropských komiksových škol. Italské autorky vytvořily okouzlující svět, do kterého je radost se ponořit, a já pevně doufám, že se s houževnatým Hemingwayem na stránkách dalších příběhů ještě někdy setkám. Pokud máte rádi poctivě napsané pohádky s nádhernou kresbou a hrdiny s velkým srdcem, toto dílo si pozornost rozhodně zaslouží.
