Když Poslední rónin uzavřel tragický osud Michelangela a jeho bratrů, zanechal za sebou šílenou legendu legend. Je to víceméně hořkosladký a emocionálně zdrcující příběh, který se stal milníkem celé želví franšízy a nastolil nový směr minimálně do nového desetiletí.
Herní sérii Metal Gear zná dnes už téměř každý. Většina hráčů si hned vybaví především filmový styl, sofistikovaný stealth a charismatické postavy, které se vpisují do paměti na dlouhá léta.
Každý velký hrdina je definován válkou, ve které bojuje. Děkuji. Ale co se stane, když válka skončí, jasně daný nepřítel zmizí a svět se nezmění k lepšímu, jen vymění jednu tyranii za druhou?
Série Kladivo na čaroděje se stalo v naší redakci takovým mým malým mazlíčkem. Najdete u nás všechny díly, včetně toho posledního, tedy Pokladu gnómů od Ondřeje Nečase. Naštěstí je tohle jedna z těch sérií, která, jak doufám, nikdy neskončí.
Dům plný dynamitu není pouze název nového snímku režisérky Kathryn Bigelow uvedeného na Netflixu, ale i přirovnání (z něhož vychází onen název), které sám film používá pro popsání naší každodenní globální politické situace.
Fanoušci krunýřovitých ninjů, zbystřete! Pražské Comics Centrum vydalo pořádnou komiksovou nálož a hlavní chod servírují (jak jinak) Želvy ninja. Po drsném Posledním róninovi a nostalgických Ztracených létech přichází třetí chod s názvem Želvy ninja: Poslední rónin – Reevoluce.
Omrzely se vám mainstreamové filmové produkce? Vadí vám, že vídáte pořád ty stejné herecké tváře? Nudí vás už donekonečna opakované scénáře, které se bojí pořádně odvázat? Máte zkrátka pocit, že áčkové či béčkové filmy vám už nemají co nabídnout?
Žánr stealth her stojí na pomyslné křižovatce. Na jedné cestě leží svoboda. Obrovské pískoviště plné nástrojů, kde je jen na vaší kreativitě, jak dosáhnete cíle. Na té druhé je preciznost.
Sirat (v arabštině sirāt) je most mezi peklem a rájem. Kdo po něm chce přejít, musí mít na paměti, že je tenčí než vlas a ostřejší než meč. S těmito slovy se divák ocitá uprostřed vyschlé roviny obehnané vysokými zerodovanými skalisky, na nichž porost přežívá jen stěží.
Když se řekne Ninja Gaiden, většina mladších hráčů si asi vybaví brutálně těžkou mlátičku z pohledu třetí osoby, jejíž první díl vyšel v roce 2004. Série ale sahá mnohem dál do minulosti.
Videohry vám nabízejí nespočet způsobů, jak se ponořit do jiných světů, prožívat neobyčejné příběhy a zkoumat hlubiny lidské (nebo nelidské) povahy. Jen málokterá se však odváží hráče vyzvat, aby s otevřenou náručí přijal zlo, ne jako pouhou odbočku, ale jako samotnou podstatu svého bytí.
Občas narazíte na hru, která je jako droga. Víte, že má své mouchy, víte, že byste možná měli dělat něco produktivnějšího, ale prostě nemůžete přestat. A přesně takový je Nigate Tale.
