Ve spolupráci s nakladatelstvím Golden Dog máte jedinečnou šanci vyhrát knihu Nikdy se nepřestala usmívat ve výročním a již třetím vydání s ořízkou, pevnou vazbou a s bonusovým materiálem.
Když jsem byl dítě, miloval jsem Hromkočky více než cokoliv jiného na světě, a dodneška mě mrzí, že jsem nikde neviděl jakýkoliv záznam této legendy. Vážně bych za něj vraždil. Nicméně když už není nic v televizi ani online, mám štěstí, že v komiksech tato legenda o Lvíčeti, Panterovi, Gepardici a dalších Thunderianech stále žije.
Tvůrci slibně vypadajícího českého hororu Uzel zla si pro nás připravili dvouminutovou ochutnávku toho, co nás letos na podzim čeká. V záběrech vidíme novodobou skupinku dobrodruhů, kterým v současném světě plném moderních technologií a stereotypu schází trocha toho nadpřirozena, napětí a vzrušení z prozkoumávání a odhalování stop.
Předčasné úniky informací o filmech a jejich natáčení mívají na svědomí zpravidla určití jedinci zasvěcení do vnitřního chodu průmyslu, anebo neopatrní herci (viz Tom Holland opakovaně vyzrazující spoilery k Marvel filmům).
Kniha Na neVěčné časy od nakladatelství Canc je, jak už opravdu krásná oboustranná obálka vytvořena Zuzanou Valkovou napovídá, rozdělena do dvou kategorií příběhů. Světlá a temná strana života.
Farmář Cobb, (pan Cobblestone, děkuji pěkně!) to má v životě těžké. Postavil si skvělou farmu plnou té nejlepší zeleniny a ovoce. Navíc ji postavil fakt moc hezky a jediné, co si teď přeje, je mít klid.
My lidé jsme tvory nadmíru zajímavými. Naše kreativita a touha se neustále posouvat a zlepšovat nemá obdoby. Daní za to je bohužel naše sebestřednost. Člověk, pán tvorstva. Vrtošivý vládce planety Země, jehož kreativita se vyrovná jen jeho krutosti.
Román Mijamoto Musaši: Příběh psaný mečem lze brát jako jeden z důkazů, že je Japonsko stále tou zemí, k níž se na Západě váže vůbec nejsilnější kulturní fascinace. Snad i proto, že si musíme nějak vykompenzovat celá staletí, kdy bylo pro Evropany geograficky příliš vzdálené na navázání skutečných kontaktů a poté zase příliš izolované.
Periodická série Modrá Crew, kterou vydává komiksové nakladatelství Crew, dělá skvělou práci v seznamování tuzemských čtenářů s evropským, především frankofonním, komiksem, který stojí nezaslouženě ve stínu komiksu amerického a japonského.
Jsou témata, která se jako zlatá nit proplétají tkanivem sci-fi příběhů. Jedním z nich je bezesporu okamžik, kdy přestáváme být sami sebou. Takový ten bod zlomu, chvíle, kdy přestáváme být lidmi.
Je poněkud paradoxní, že frankofonní komiks, jenž je jedním z pilířů světové komiksové produkce, se u nás nachází ve stínu geograficky i kulturně vzdálenější tradice americké a japonské.
Pokud jste četli naši předchozí recenzi na první sezónu seriálu The Sandman, pak víte, že se nám živé zpracování životního díla Neila Gaimana převelice líbilo. Nebo aspoň konkrétně mně.
