Román Bodyportal 1: Kovové nebe, vydaný u nakladatelství Fantom Print, osobně považuji za velice příjemné překvapení. První část z uzavřené duologie byla mým prvním setkáním s tvorbou Reného Vaňka a musím říct, že jsem si nemohl přát nic lepšího. Pozoruhodný mix biopunku, sci-fi a detektivky mě uchvátil jednak neotřelým autorským stylem, jednak svým propracovaným a perfektně vystavěným fikčním světem, jehož postupné budování jsem si skutečně vychutnal. Podle mého názoru šlo o jedinečnou podívanou, která mě bavila od začátku až do konce. Není tedy žádným překvapením, že pokračování Bodyportal 2: Nadčlověk jsem si nemohl nechat jen tak ujít. Jak se povedlo? Navázalo se ctí na svého předchůdce?
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Svět:
Počet stran:
Vazba:
Rok vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
René Vaněk
Martin Kapošváry
Fantom Print
Bodyportal
320
měkká / brožovaná
2025
978-80-7594-163-3
9788075941633
první
Zdroj: Fantom Print
Zpátky na místo činu
Autor nejenže vybudoval komplexní univerzum s pevně danými pravidly a podivnými, řekl bych až lehce zvrácenými, postavami. Rovněž se mu podařilo naservírovat ojedinělou, funkčně vystavěnou a skvěle napsanou zápletku, která nenudí a ve které si (nejen) milovníci kvalitní sci-fi literatury přijdou na své. Už kvůli tomu jsem byl na pokračování zvědavý, zvlášť když druhá kniha měla sloužít jako pomyslný závěr, v němž se měly uzavřít postupně budované dějové linky. Po dočtení mohu konstatovat, že se zápletka autorovi nerozpadla jako pomyslný domeček z karet. Naštěstí. Ale zbytečně nepředbíhejme.
Děj plynule navazuje na události z předchozího dílu. Vracíme se do vyspělého městského státu Tyfu, nad nímž se nachází kupole nazvaná Kovové nebe. Zase sledujeme osudy hlavního hrdiny, biotechnologicky upraveného nadčlověka Thea, který pracuje pro monstrózní organizaci SVS. Má jediný úkol – dopadnout pana Zázračného, tajemného kníratého chlapíka ve skautské uniformě, který v knize Bodyportal 1: Kovové nebe dělal slušnou paseku. Theo na svojí misi ale nebude sám. Budou mu totiž stále pomáhat jeho věrní spojenci, včetně všeználkovské kovové stonožky Včeličky.
Sázka na jistotu
Z narativního hlediska je nutné poukázat na skutečnost, že autor vsadil na osvědčené ingredience, které v předchozím díle fungovaly na jedničku. V prvé řadě musím vyzdvihnout práci s fikčním světem. Dekadentní, ponuré prostředí Tyfu má něco do sebe a oceňuji, s jakým citem pro detail dokázal Vaněk vybudovat působivý svět. Zatímco v první knize se ale autor primárně snažil položit funkční základy, v pokračování nyní může pracovat s kvalitní nástavbou a plynule rozvíjet již definované. Tyfus neztratil nic ze své unikátnosti. Lokace vám utkví v hlavě, stejně tak na vás zapůsobí ponurá atmosféra, která na vás číhá z každičkého rohu.
Dále se musím pozastavit u stylu psaní, který je v Bodyportal 2: Nadčlověk na vysoké úrovni. Opět si tedy vychutnáte vytříbené popisy a hezké hrátky s jazykovou složkou. To všechno obohacené o humor (byť tentokrát ho trošku ubylo), nekompromisní brutalitu, která má říz, parádní akci a přímočaré, svižné vyprávění, které vás jen tak neomrzí. Vsadit na osvědčený recept dle mého názoru nebylo vůbec na škodu. Zkrátka a dobře, vytříbený autorský styl se nezapře. Navíc, když máte funkční přísady, na co byste je měnili, že ano? Bodyportal 2: Nadčlověk si udržuje vysoko nastavenou kvalitativní laťku z předchozího dílu a staví na funkčním vzorci, který ovšem autor lehce modifikuje.
Zdroj: Fantom Print
Theo a jeho banda
Co se týče postav, oproti jejímu předchůdci jsem v pokračování zaznamenal drobné zlepšení. U recenze na Bodyportal 1: Kovové nebe jsem uvedl, že postavy sice měly potenciál, ale nedokázaly si mě ještě moc získat. Bodyportal 2: Nadčlověk na tom ale je o poznání lépe. Osudy různých postav si mě tentokrát získat dokázaly a Theovi jsem skutečně fandil. Nejvíce ale musím vyzdvihnout pana Zázračného. Ten funguje jako tajemný, do detailu promyšlený záporák s mnoha památnými momenty. Zároveň však musím pochválit, jak umně byl zakomponován do celého vyprávění a jak jej autor krůček po krůčku rozvíjel jak v předchozí, tak v aktuální knize. Líbí se mi, že tuto postavu, tajemnou jako hrad v Karpatech, dokázal autor čtenáři prodat.
To mě plynule přivádí k dalšímu bodu. Zpočátku jsem se obával, aby se vyprávění nerozpadlo pod rukama a aby rozdělané dějové linky nezůstaly opomenuty. Naštěstí se tak nestalo. Zápletka byla slušně ukočírovaná a Vaněk ji odvyprávěl bez jakýchkolivětších karambolů.
Chyby se najdou… ale nebojte, není jich mnoho
Nebyl bych to ale já, kdybych neupozornil na několik drobných vad na kráse. V prvé řadě se musím pozastavit u závěru, který kvůli jeho celkovému vyznění nemusí sednout každému. Současně mě trochu zamrzelo, že kniha neobsahuje žádný bonus navíc. Jistě, opět zde najdete detailní rejstřík pojmů, který určitě přijde vhod, ale čekal jsem ještě něco víc. Přece jenom první knížka obsahovala doplňující povídku Onachron, která mě svojí kvalitou nesmírně překvapila. O to víc pak zamrzí, že aktuální novinka nic dalšího nenabízí. Ve výsledku se ale jedná pouze o malinké vady na kráse, které celkový zážitek z četby nijak extra nekazí.
Musím konstatovat, že návrat do Bodyportalu se opravdu povedl. De facto bych mohl napsat skoro to samé, co u prvního svazku. René Vaněk pro čtenáře připravil strhující zážitek, jenž ani trochu neztratil své původní kouzlo. Pokud vás bavil román Bodyportal 1: Kovové nebe a chtěli byste další pořádný nášup, pak jste na správné adrese. Bodyportal 2: Nadčlověk je neotřelá literární podívaná, kterou byste neměli minout. Originální klenoty s osobitou vizí totiž mají v současné české fantastice své právoplatné místo.
Bodyportal 2: Nadčlověk je svojské autorské dílo, které vsází na osobitý autorský styl, hrátky s jazykem, pečlivě vybudovaný fiktivní svět a zápletku, jež vás bude bavit od začátku až do konce. Pokud vás bavil první díl z duologie, dvojku byste rozhodně neměli minout.
