Anthony Ryan to dokázal. Po Vyvrhelovi a Mučedníkovi přichází Zrádce a dokončuje trilogii Úmluva oceli způsobem, který ve mně bude rezonovat ještě dlouho. Zapomeňte na jednoduché pohádky o dobrých rytířích a zlých dracích. Tohle je syrová, středověká fantasy, kde se loajalita měří v litrech krve a kde je hranice mezi svatým posláním a masovým šílenstvím tenčí než čepel meče. Alwyn Písař, náš vypravěč (byť mu, nutno podotknout, pomohlo nakladatelství Host) a průvodce tímto marastem, se vrací, aby nám dovyprávěl svůj příběh, v němž zaplatil jednu z těch největších cen.
Autor:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Rozměr:
Váha:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Anthony Ryan
Nakladatelství Host
Úmluva Oceli
Tomáš Jeník
591
141 x 217 x 52
758 g
černobílý
pevná s přebalem
říjen 2025
978-80-275-2627-7
9788027526277
první
Zdroj: Nakladatelství Host
Zrádce se svědomím
Celou sérií nás provází Alwynův hlas, a v tomto díle je jeho vyprávění silnější než kdy dřív. Co na tom miluju, je ten retrospektivní vhled. Alwyn nám vypráví děj s odstupem, ví, kde udělal chybu, a nebojí se přiznat, že byl hlupák. Je to fascinující studie postavy, která se vypracovala z psance na rytíře a pravou ruku lady Evadine Courlain, jen aby zjistila, že stojí na špatné straně barikády. Jeho vnitřní konflikt je motorem celé knihy. Miluje Evadine? Ano. Ale miluje ji natolik, aby ignoroval její stále šílenější, puritánské chování a kult osobnosti, který kolem sebe buduje? To je ta otázka za milion. Alwynův vývoj od slepě oddaného následovníka k muži, který musí učinit tu nejtěžší volbu, je napsaný s psychologickou hloubkou, kterou v žánru málokdy vidím, respektive jsem ji už jednou viděl, a nebojte, ke konci recenze vám řeknu i kde.
O to důležitěji si musíme promluvit o Evadine. V prvních knihách jsem jí neskutečně fandil. Byla to charismatická, zbožná vůdkyně, která sjednocovala lidi. Ale moc a absolutní víra korumpují. Ve Zrádci sledujeme její proměnu v tyranku, která věří ve svou vlastní božskost. Její benevolentní víra se mění v doslova v oheň a krev. Je děsivé sledovat, jak se z hrdinky stává záporák, a o to děsivější je to pro Alwyna, který je do ní zamilovaný. Ryan zde skvěle ukazuje nebezpečí kultů a slepé víry, kdy davy následují vůdce do pekla s úsměvem na rtech. Ostatně, náboženství je velké téma celé trilogie a zde se jen vytahuje do extrému. K onomu fanatismu. Navíc Evadine není karikatura zla, jen prakticky oběť, a to je na ní i závěru krásné.
Naštěstí oproti předchozím dílům získávají i další vedlejší postavy větší roli. Máme tu Juhlinu (Vdovu), která má v tomto díle několik naprosto epických momentů. Máme tu Ayin, která si prošla peklem, ale stále bojuje. A návrat Torie (spoiler, ale nutný!) byl pro mě emocionálním vrcholem. Každá z těchto postav se zapsala do Alwynovy duše, do dějin celého Albermain a hlavně do mého srdce. Ačkoliv by v některých dílech silné ženské postavy mohly občasně působit kýčovitě, autor je zde má nádherně vypracované a zapadají do děje neskutečně přirozeně.
Zdroj: Nakladatelství Host
Zrádce je doslova o krvavých bitvách bez slitování
Když už jsme u těch bitev, tak Anthony Ryan prostě umí psát válku. Není to glorifikace násilí, je to špinavá, vyčerpávající a krvavá realita. Ve Zrádci sice není tolik velkých bitev jako v předchozím díle, ale o to více je tu taktizování, špionáže a brutálních střetů menšího rozsahu. Scény jsou popisovány s takovou syrovostí, že cítíte pach krve a železa. A když už dojde na finální konfrontaci, je to přesně tak epické a srdcervoucí, jak si finále zaslouží. Bojovat proti lidem, které jste kdysi nazývali přáteli, dává akčním scénám úplně jinou emoční váhu.
Navíc zatímco první díly nám dávkovaly magii a historii světa po lžičkách, tady Ryan otevírá stavidla. Dozvídáme se mnohem víc o původu Pytlové vědmy, o proroctvích a o tom, jak to v tomto světě vlastně funguje. Pro někoho to může být až moc informací najednou, ale pro mě to bylo uspokojivé zapadnutí dílků do skládačky. Zároveň si autor nechává pootevřená zadní vrátka. Konec je uspokojivý, uzavřený, ale s tím pověstným náznakem, že v tomto světě se dá vyprávět ještě spousta příběhů. A upřímně? Já bych si další nášup dal.
Nyní bych v klidu mohl napsat závěrečné hodnocení a svět by byl krásný. Recenze by byla pozitivní, všichni bychom tleskali. Jenomže já celou dobu, co jsem četl Zrádce a sledoval průběh příběhu, měl v hlavě gong, který mi říkal: „Kámo, bráško, tohle už jsi četl. Myslím, že to napsal Anthony Ryan, jdi se podívat do Kallaxu na to místo.“ A jelikož můj "kámo bráška" se málokdy plete, šel jsem. Vytáhl jsem knihu Královna ohně, závěrečný díl trilogie Stín Krkavce (než se z ní stala prakticky pentalogie), a řekl si: „Ano, už vím, proč ten gong zvonil.” Víte, Zrádce a Královna ohně mají skoro totožný metr. Jsou to dvě jiná díla, dva jiné příběhy, ale přesto si jsou neskutečně podobné. Dějem, linearitou, geografií, magií a autor ví, čím vším ještě. Je to normálně opsaný domácí úkol, který se potunil. Dlouho jsem nad tím přemýšlel a bohužel mi to nikdo nevyvrátí. Jinak by to byl TOP, ale dávám za to hodnocení dolů. I když je finále trilogie to nejlepší, je to prostě přepis.
Zdroj: Nakladatelství Host
Zrádce je skvělým zakončením jedné z nejlepších fantasy trilogií posledních let. Anthony Ryan vzal svého hrdinu, protáhl ho mlýnkem na maso a donutil ho zradit to jediné, čemu věřil, aby zachránil to, co je správné. Je to temné, je to dospělé a je to skvěle napsané. Pokud máte rádi knihy, kde hrdinové dělají chyby, kde politika bolí víc než meče a kde láska není vždycky lékem na všechno, tohle si musíte přečíst. Je to autorovo nejlepší dílo, jen finále se rozhodl opsat ze svého jednoho z nejhorších, a byť je skutečně daleko lepší a promyšlenější. Já takhle domácí úkoly neuznávám.
