Když si poprvé přečtete oficiální anotaci k prvnímu dílu série Králův temný vzkaz od vydavatelství Fantom Print, pravděpodobně se automaticky připravíte na naprosto klasickou, možná až mírně klišovitou hrdinskou fantasy. Mladý válečník Rezkin je od útlého věku vychováván v přísně utajené severské pevnosti. Když je jeho domov náhle zničen drtivým útokem, s mistrovskými zbraněmi od mrtvého krále se vydává do neznámého světa pomstít padlé a najít svou vlastní identitu. Zní to jako stoprocentně vážný příběh o dospívání a pomstě, který jsme všichni četli už nesčetněkrát, že? Jenomže spisovatelka Kel Kade přichází s něčím, co vám naprosto vyrazí dech a rozmetá veškerá vaše žánrová očekávání na malé kousky. Osvobodit temnotu totiž vůbec není tradiční epos plný osudového patosu, nýbrž brilantní, třeskutě vtipná temná komedie, u které se budete smát nahlas od první až do úplně poslední stránky.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Rozměr:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Kel Kade
Martin Kapošváry
Fantom Print
Králův temný odkaz
Kateřina Niklová
480
146 x 205 x 32
černobílý
měkká
březen 2026
978-80-7594-172-5
9788075941725
první
Zdroj: Fantom Print
Extrémně přesílený hrdina s jedinou, o to vtipnější slabinou
Hlavním kamenem úrazu, a zároveň tím absolutně nejlepším a nejoriginálnějším prvkem celé knihy, je pochopitelně samotný hlavní hrdina. Rezkin rozhodně není typický lidský bojovník s vnitřními démony, je to spíše naprogramovaná ultimátní zbraň. Od malička byl svými mistry trénován v naprosté izolaci k tomu, aby se stal neviditelným vrahem, manipulátorem, zlodějem či dokonalým šlechticem. Zvládá každou myslitelnou i nemyslitelnou dovednost a v přímém boji by s neuvěřitelným přehledem spráskal naprosto kohokoliv, kdo se mu na kontinentu postaví do cesty. Má to ale jeden obrovský, do očí bijící háček. Jeho emoční a sociální inteligence zamrzla někde na úrovni batolete. Nechápe lidské city, absolutně nerozumí ironii, neví, jak fungují běžné mezilidské vztahy, a všechno kolem sebe analyzuje pouze chladnou, strojovou logikou a souborem neoblomných pravidel, která mu vtloukli do hlavy. Je to prostě společenský jetel nejtěžšího kalibru.
A právě z této naprosté emoční plochosti pramení to magické kouzlo, které z Osvobodit temnotu dělá naprostý unikát na poli situační komiky. Představte si vycvičeného sociopata s mečem, který se urputně snaží zapadnout mezi úplně normální lidi a jen slepě, mnohdy doslovně, imituje chování, o kterém se dočetl v taktických příručkách. Vznikají tak naprosto neuvěřitelná nedorozumění. Když na něj například jedna z ženských postav vyrukuje s okatou dvojsmyslnou narážkou a žádá ho, aby jí ukázal „svou zbraň, kterou by ji mohl naplnit“, Rezkin tuto výzvu pochopí naprosto doslova a s kamennou tváří. Vezme to prostě jako fakt, že se žena chce začít tvrdě a smrtelně vážně cvičit v boji, aby se dokázala bránit, a on ji to milerád naučí. Vy jako čtenář se u toho popadáte za břicho, protože ta dynamika, kdy on myslí na vraždění a výcvik, zatímco druhá strana na romantiku ve vrcholném stadiu, je k nezaplacení.
Přestože se tu celou dobu rozplývám nad fantastickou komediální stránkou věci, nesmíme ani na okamžik zapomínat na to, v jak krutém a nekompromisním světě se vlastně s postavami nacházíme. Kulisy tohoto příběhu tvoří politika a v prvním díle především brutální souboje na život a na smrt, při kterých rozhodně nikdo nikoho nešetří. Autorce se však podařilo něco takřka nemožného. Naroubovat neskutečně suchý, chvílemi až takový stand-up humor přímo do světa, kde létají odseknuté hlavy a krev stříká na zdi místních taveren. Tato nečekaně ostrá kontradikce mezi smrtícím prostředím a Rezkinovým naprosto posunutým vnímáním reality funguje bezchybně a nutí vás hltat každou další kapitolu s obrovským úsměvem.
Zdroj: Fantom Print
Osvobodit temnotu ukazuje nového mafiánského bosse
Dalším naprosto fascinujícím aspektem tohoto neotřelého vyprávění je to, co bychom mohli s nadsázkou nazvat „omylným budováním obrovského impéria“. Rezkinovou původní, a vlastně v danou chvíli i jedinou reálnou misí, je najít elitního válečníka, který unikl masakru v jeho domovské severské pevnosti, a zjistit od něj pravdu o svých kořenech. Ovšem náš hrdina se do toho vnějšího světa tak nějak organicky zamotá. Protože se dogmaticky řídí pravidly, která mu mimo jiné striktně velí chránit ty lidi, jež si sám označil za své přátele (i když vlastně vůbec nechápe, co ten abstraktní koncept přátelství znamená), začne na sebe nabalovat naprosto absurdní situace.
Během svého urputného pátrání, a tak nějak v podstatě mimochodem ve svém volném čase, se mu úmyslně podaří stát se obávaným a plně respektovaným vůdcem místního zločineckého podsvětí. To vše se děje jen a pouze proto, že jednal naprosto logicky, věcně a nekompromisně, přičemž všichni ostatní kolem něj si jeho smrtící pragmatismus a absenci emocí vyložili jako mistrovské, předem promyšlené tahy geniálního mafiánského bosse. Ten obrovský kontrast mezi jeho naivní přímočarostí a tím, jak démonicky ho vnímá vyděšené a současně fascinované okolí, je zkrátka k nezaplacení a dělá z každé jeho vedlejší linky potenciální cestu k nechtěnému ovládnutí celého království.
Zdroj: Fantom Print
Syndrom nezastavitelného boha, který tady překvapivě dává smysl
Jako zkušený čtenář fantasy si po chvíli nutně musíte položit velmi opodstatněnou otázku ohledně tohoto extrémně „overpowered“ hlavního hrdiny. Rezkin je opravdu něco jako král, bůh a neporazitelný přírodní živel v jednom těle, a jestli se v celém světě objeví byť jen jediný člověk, který by se mu mohl rovnat, spadla by mi čelist až na podlahu. Za normálních literárních okolností by takto dokonalý hrdina, jemuž nikdo nesahá ani po kotníky a všechny bitvy vyhrává s prstem v nose, udělal z příběhu ukrutnou, nezáživnou nudu bez sebemenší špetky reálného napětí. Zde je ale jeho neporazitelnost na bitevním poli naprosto dokonale vyvážena jeho absolutní, až komickou neschopností navigovat základní sociální interakce, což z něj vlastně dělá nesmírně zranitelnou a omylnou bytost, u které jen s napětím čekáte, jaký společenský průšvih zase vyrobí.
Aby ta absurdita fungovala na sto procent, potřebuje příběh kvalitní „křoví“. Vedlejší postavy zde slouží jako naprosto dokonalé zrcadlo pro Rezkinovu chladnou sociopatii. Cestuje s nesourodou skupinkou úplně normálních lidí, kteří pociťují strach, lásku, radost i čirý zmatek a neustále se snaží pochopit, co je ten jejich nový, nesmírně smrtící společník vlastně zač. Frisha je vlastně třeba jeho holka, což je očividně o level výš, než je přítelkyně (v myšlení „kamarádka“), ale nejvyšší level, kam může dosáhnout, je snoubenka, byť vlastně on se ženit a mít děti nechce, protože má svoji misi. Jejich reakce na jeho absurdní činy a chladná, analytická prohlášení tvoří páteř oné komedie, protože se zoufale snaží najít hluboký emocionální smysl přesně tam, kde žádný není. Kde je prostě jen chladná kalkulace precizně vyladěného vojenského stroje. My díky tomu sledujeme dění ze dvou rovin a obě jsou fantasticky zábavné.
Osvobodit temnotu je jedním z nejpříjemnějších a nejpřekvapivějších literárních objevů, které se mi za poslední dobu dostaly do rukou. Kel Kade dokázala stvořit knihu, která si drze bere ta nejotřepanější fantasy klišé, obaluje je do temného a krvavého kabátku a následně je naprosto rozbíjí situační komedií nejvyšší možné úrovně. Pokud na stránkách knih hledáte hluboké psychologické drama nebo realistické boje naprosto vyrovnaných protivníků, tady narazíte do zdi. Pokud ale toužíte po neskutečně zábavné, svižné a originální jízdě, u které se budete upřímně smát každému nepochopenému lidskému citu, tohle je pro vás absolutní povinnost. Ono se totiž u tohoto nejde nesmát.
