
Zombiekarnace – zlo nemá vždycky puls
Zombíky fakt nemusím. Tito nemyslící požírači mozků rozhodně nepatří do mé top desítky oblíbených potvor ani do čestné zmínky na konci seznamu. Takže když jde o ně, ne, díky, nechci.
Humorná (Humorné) díla výrazně pracují s humorem tak, aby u hráčů vyvolala pobavení a smích. Humor je bohatě zastoupen v literatuře, filmu, TV produkci i komiksu. Ve videohrách je historicky spjatý zejména s klikacími 2D adventurami, ale může se objevit v libovolném žánru. Existují například humorné skákačky (A Hat in Time) nebo střílečky (High on Life).

Zombíky fakt nemusím. Tito nemyslící požírači mozků rozhodně nepatří do mé top desítky oblíbených potvor ani do čestné zmínky na konci seznamu. Takže když jde o ně, ne, díky, nechci.

ZERO PARADES: For Dead Spies je psychologické RPG se surrealistickými prvky. Ujímáte se agentky Hershel Wilk, známé také pod krycím jménem Cascade. Hershel si už pět let nese v hlavě těžké trauma – tehdy vedla svůj tým do neúspěšné mise, při které selhala a o všechny své kolegy přišla.

Smrt v literatuře často bývá poslední tečkou, kdy se uzavírají dveře příběhu a čtenář si odnáší poslední ozvěnu emocí. V případě knihy Kráska na věčnosti je tomu přesně naopak.

Jakub Hoza je autor, kterého jsem měl dosud zafixovaného jako nekompromisního řezníka české fantastiky. Když jsem si uvědomil, že tenhle chlapík má ruku zhruba o velikosti mého stehna, docela jsem se zhrozil.

Některé příběhy vám do života vkročí trochu mimochodem, ale nakonec se vám do duše propíší tak silně, že se stanou vaší součástí. Najednou si nedovedete představit, že byste je neměli v knihovně; a jejich četbu prožijete, jako byste do osudu hlavních postav byli propsáni vy sami.

V roce 2018 vydalo studio Lazy Bear Games další z klonů veleúspěšného simulátoru farmaření Stardew Valley s názvem Graveyard Keeper. V tomto izometrickém RPG založeném na craftingu jste se stali správcem středověkého hřbitova.

Když jsem recenzoval první díl, tedy knihu Carlova postapokalyptická show, rozplýval jsem se nad naprosto šíleným mixem absurdního humoru a chlápka, který zachraňuje zbytky lidstva jen v trenýrkách a kožené bundě, za asistence mluvící kočky.

Řezničina se s vědecko-fantastickými romány skvěle doplňuje, obzvláště, když vám kromě techniky a nanobotických částí servírují i pořádnou apokalypsu. Pro přežití se musí bojovat všemi dostupnými prostředky a na tuhle jízdu je potřeba se znovu pevně připoutat (a raději předem i náležitě vyprázdnit, jinak za následky neručíme).

Když analyzuji ženské postavy v Tolkienově legendáriu, většinou narážím na éterické bytosti hrající na harfu nebo na štítonošky s existenciální krizí. Máme tu Galadriel, která svým světlem oslepuje démony, Éowyn, jež s replikou „Nejsem muž“ zapíchne Pána nazgûlů, a Lúthien, která uspí samotného Morgotha.

Znáte ten pocit, když vás během pandemie vytočí špatný seriál tak moc, že byste nejraději rozmlátili ovladač o zeď? Vojtěch Mokrý přesně tohle zažil, ale místo nadávání na internetu se rozhodl stvořit vlastní nekompromisní příběh, do kterého by se sám rád ponořil.

Science fiction se vyhýbám, jak jen můžu. Příběhy o vzdálené budoucnosti, létajících strojích, plazmatických zbraních či technických vymoženostech zachraňujících nebo ohrožujících svět jsou pro mě španělskou vesnicí.

Kdo by si občas nepotřeboval pořádně odpočinout a hodit nohy nahoru? Přesně to si zjevně řekli i malí hlodavci v nové rodinné deskové hře Křečci v síti. Když se mi tato na první pohled nenápadná krabice dostala do rukou, očekával jsem jen další z mnoha zcela primitivních dětských hříček, které po pár partiích zapadnou prachem […]