Miluju boomer shootery. Ten pocit, když letíte arénou nadzvukovou rychlostí, v rukou držíte absurdně velkou zbraň a za sebou necháváte jen hromady pixelové krve. Je to prostě terapeutické.
Když se řekne Ninja Gaiden, většina mladších hráčů si asi vybaví brutálně těžkou mlátičku z pohledu třetí osoby, jejíž první díl vyšel v roce 2004. Série ale sahá mnohem dál do minulosti.
Živě si vybavuji tu disketu, na níž byly uloženy pirátské kopie her Lemmings, F-19 a pak ještě něco, co bylo popsáno jako „Skladník (Sokoban)“. Zatímco nálety na Liberec a Karlův most ve fiktivním americkém letounu mě tehdy bavily stejně jako prohánění ovcovitých Lemmingů, Sokoban mě moc nezaujal.
Rjó Saeba je soukromý detektiv, excelentní pistolník, ale taky dosti neomalený sukničkář, jehož nadrženosti by se Vojta Kotek s Jirkou Mádlem nedokázali vyrovnat, ani kdyby snowboardovali a raftovali zároveň.
Víte co je to komfortní hra? Jedná se o digitální přístav, do kterého se vracíme, když si chceme odpočinout, tvořit a sledovat, jak pod našima rukama něco roste. Ať už je to budování farmy, prokopávání se do hlubin země, nebo stavění majestátních hradů.
Nic není krásnějšího než dětství. Ty zlaté časy plné zábavy, pohody a klidu, a především her. Titul Mini Painter mi zpočátku umožnil zavzpomínat na svá mladá léta, kdy můj svět okolo videoher představovaly právě ty, jež jste mohli najít na Facebooku.
Luca Galante, který jako jediný designér stvořil fenomenální hit (a jedno z mých největších prokletí, které zmiňuji snad všude, kudy chodím) Vampire Survivors, se rozhodl využít svůj úspěch k založení vlastní vydavatelské pobočky Poncle Presents.
Miluju taktická RPG. Je v tom něco krásného, když pečlivě plánujete každý tah, posouváte své pixelové panáčky po šachovnici a nakonec dokonale vymetete bojiště. Je to žánr pro přemýšlivé hráče.
Ve světě her, kde se to jen hemží klony Vampire Survivors, je stále těžší přijít s něčím originálním. Většinou to skončí jen jinou grafikou a stejnou hratelností. A pak přijede Choo Choo Survivor a s hlasitým zahoukáním všechna pravidla vykolejí.
Někdy narazíte na hru, která je jako umělecké dílo. Je nádherná, má duši, chytne vás za srdce a vy na ni chcete myslet ještě dlouho po dohrání. A někdy narazíte na hru, která vás tak frustruje svými designovými rozhodnutími, že máte chuť prohodit ovladač oknem.
Indie studio Heavy Lunch připravuje k vydání svou první hru nazvanou Hermit and Pig. Jedná se o dobrodružné tahové RPG s roztomilou pixelovou grafikou, které se nebere příliš vážně a slibuje pořádnou porci humoru.
Drahé dámy, vážení. Dovolte mi, abych byl hned na začátku naprosto upřímný. Vstup do světa BloodRush: Undying Wish v jeho současné podobě není jako otevření dokonale vyleštěné krabičky s novou hrou.
