Určitě znáte ten pocit, že byste mohli proběhnout zdí nebo konfrontovat souseda za to, že nad vámi o půlnoci křičí. Je to druh čisté agrese, kterou lze využít mnoha způsoby. Protože jsme hráči, kde jinde bychom mohli tento instinkt využít, když ne ve videohrách? Takových her je přece spousta, například Doom, MADNESS: Project Nexus, Elden Ring, GunGrave G.O.R.E, Drunkn Bar Fight a další. Všechny tyto zmíněné tituly jsem pokořil, a proto jsem se rozhodl vydat do neznáma a najít projekt, jenž by zahanbil i samotného boha války, Krata.
Tato adventura je natolik brutální a divoká, plná chlupatých ocásků, které řehtají na všechno možné, že je vhodná jen pro ty nejotrlejší z nás. Vážení čtenáři, představuji vám nejdrsnější hru letošního roku: Horse Tales: Emerald Valley Ranch. Za tímto skvostem stojí studio, které není v herním průmyslu žádným nováčkem a získalo již tři různá ocenění. Studio Aesir Interactive můžete znát z jejich předchozích titulů, jako je například Police Simulator: Patrol Officers, Windstorm: An Unexpected Arrival a MEET THE MINER VR.
Kde je farma mé tety?
Horse Tales: Emerald Valley Ranch je díky své grafice projekt jako z pohádky. Mohlo by se snadno zdát, že se jedná o odpočinkový titul, v němž se staráte o koně a o nic jiného. To však nemůže být dále od pravdy. Příběh začíná tím, že se plavíte na ostrov Cape Emerald, kde se nachází rodinná farma vaší tety. Když dorazíte k pobřeží, přivítá vás Gabriel, syn místního starosty. Mně připadal díky svému komickému zjevu spíše jako klaun, nicméně vám nabídne, že vás na farmu zavede.
Před cestou vás požádá, abyste si vybrali jednoho ze tří koní stojících v nedaleké stáji. Jakmile si vyberete koně, vydáte se na dlouhou cestu. Tato jízda poslouží také jako instruktážní cvičení, při kterém se naučíte skákat, driftovat, sprintovat a přikrčit se. Jakmile dorazíte do cíle, tedy na rodinnou farmu své tety, zjistíte, že tam nic není, protože teta toto místo před lety opustila. Místo toho, abyste si užili tolik potřebnou dovolenou, si musíte vyhrnout rukávy a celý pozemek zrenovovat.
Josef Váňa ze mě asi nebude
Než budete moci postavit farmu, musíte nasbírat dostatek slávy. Většina vašich pozemků je totiž uzamčena a nebudete je moci otevřít, dokud nenasbíráte dostatek věhlasu, abyste je odemkli. Nestačí, že musíte sbírat suroviny – dřevo, kamení a vzácnější nerosty – na stavbu svých budov; slávu si naštěstí můžete vydobýt poměrně snadno. Ve skutečnosti to ovšem není tak jednoduché, jak se může zdát, protože samotné ovládání hry je poměrně neohrabané a kamera tomu také příliš nepomáhá. Slávu získáte závoděním nebo prodejem dobře vycvičených koní.
Zkoušet soutěžit v samotných závodech není žádná výzva, protože jediné, co musíte udělat, je dojet do cíle, abyste získali nějakou tu popularitu. Obtížnost nastává, pokud usilujete o první umístění. Na trati jsou překážky, kterým musíte čelit, a to buď přeskočením, nebo podlézáním, a právě v tom spočívá hlavní náročnost. Jak jsem již zmínil, ovládání hry Horse Tales: Emerald Valley Ranch je opravdu těžkopádné a může být docela k vzteku. Navíc kromě toho všeho musíte sbírat mince, abyste získali body. Co se prodeje koní týče, neměl jsem na to srdíčko. Další koně potom budete zajišťovat jejich chycením na pastvinách.
Já chci minimapu!!!!
Při hraní Horse Tales: Emerald Valley Ranch jsem zjistil, že absence minimapy opravdu ovlivnila můj zážitek ze hry. Ostrov, který procházíte, je poměrně velký a z nějakého důvodu se často vydáváte na jeho opačný konec nebo co nejdál od vaší farmy. Zejména na začátku to může být docela frustrující, protože vidíte pouze ukazatel na obrazovce, podle nějž poznáte, jak daleko nebo blízko jste, nikoliv kam máte jít. Máte sice možnost použít normální mapu, jenže ta je zpočátku skrytá a odhaluje se až postupem cestování. Neměl bych s tím takový problém, kdyby okolní svět působil trochu živěji, kdybychom mohli vidět pobíhající koně a divokou zvěř nebo lidi ve městech, kteří vykonávají určité činnosti. Tady ale nic takového není, a když už na pár obyvatel narazíte, většinou jen postávají a nic nedělají.
I koně mají své dny
Nejvíce se mi líbili koně, což není překvapivé, vzhledem k tomu, že Horse Tales: Emerald Valley Ranch je celý o nich. Zpočátku jsem se obával, že všichni koně budou mít stejné statistiky, respektive že budou mít stejný model, protože když se podíváte zblízka, všichni vypadají stejně. Ať už se jedná o lidi, nebo zvířata, liší se od sebe jen kosmeticky. Proto mě příjemně překvapilo, že vaši koňští přátelé mají odlišné osobnosti. Můžete potkat jednoho, který absolutně nesnáší skákání, jiného, co se bojí tmy, ale je ochoten se svým strachem bojovat, pokud vám dostatečně důvěřuje, třetího, co miluje běhání po pláži, a dalšího, jenž nesnese stát na místě.
Nejenže si můžete prohlížet jejich statistiky, ale můžete s nimi také komunikovat. Abyste například získali svého prvního koně, musíte si ho ochočit, a řekl bych, že je to možná mnohem těžší než u žen. Nejprve si musíte získat důvěru koně tím, že ho jednoduše pohladíte. Doteky fungují jako minihra, ve které musíte správně zvolit tři sekvence, abyste svého vytrvalého koňského přítele pohladili. Pokud se trefíte do místa, jež kůň miluje, objeví se srdíčko. Pokud narazíte do neutrálního místa, objeví se zelená fajfka. Pokud do oblasti, která se mu nelíbí, nebo vám dostatečně nedůvěřuje, minihra končí a musíte začít znovu.
Pokud vás nyní zajímá, jak zjistit, zda vám důvěřuje – položili jste správnou otázku. Ve spodní části obrazovky se objeví popisky částí koně, které je možné pohladit, a zároveň se začne plnit lišta v horní části uprostřed obrazovky. Jakmile se zcela zaplní, kůň vám začne důvěřovat. Nakonec to bude možná jednodušší než u žen, které občas též stačí podrbat na hlavě nebo na hřbetě. Můžete je taky samozřejmě krmit nebo koupat… myslím ty koně.
Spider-Horse!!
Nebojte se, neznamená to, že by mohli střílet rakety, vyvolávat meteory nebo létat. Pro pochopení, hra Horse Tales: Emerald Valley Ranch má příšernou optimalizaci a spousty chyb, a právě kvůli těmto nedostatkům se čas od času objeví vtipné momenty. Několikrát se mi stalo, že jsem skončil v domě, do kterého se normálně nedostanete, nebo se můj kůň proměnil ve Spider-Horse a začal šplhat po vstupní bráně. Nemůžu mu to mít za zlé, asi mi chtěl udělat radost, a po pravdě, kdo by nechtěl jen tak vylézt na bránu?
Přestože tyto chyby beru s humorem, najdou se i takové, co titulu ubírají body, jako například dvakrát zmíněné ovládací prvky. Nejhorší je, když skáčete přes překážky a musíte dokonale zmáčknout tlačítko pro skok, poněvadž pokud to neuděláte, jednoduše spadnete. Problém je, že pokud se vám to na milisekundu podaří, můžete být také odhozeni. Co se týče kamery, s tou jsem měl největší problémy. Z nějakého důvodu není v nastavení hry možnost snížit rychlost. Proto někdy stačí jen trochu pohnout myší a kamera se prudce pohne, což můžete odvrátit snížením DPI vaší myši.
