Rovnou vám řeknu, že nejsem příliš velkým příznivcem kooperativních online her, ale zato jsem velkým fanouškem univerza Warhammeru. Ostatně, na našem webu můžete nalézt i recenze na komiksy, jako jsou Marneus Calgar či Sestry bitvy, a slušnou porci her od Blood Bowl 3 až po Warhammer 40 000: Inquisitor – Martyr nebo Warhammer 40 000 Vermintide (jemuž je recenzovaný titul velmi podobný, Darktide prakticky představuje Vermintide, avšak ve vesmíru). Mohu říct, že Warhammer 40 000: Darktide od studia Fatshark mě neuvěřitelně chytl, tedy až poté, co jsem se trošku otrkal a přestal se třást strachy.
Tým se vždy najde
Na počátku časů si vyberete jednu ze čtyř možných hratelných tříd. Můžete hrát za Ogryna, Zealota, Sharpshootera nebo Psykera. Jak si dovedete představit, každá ze tříd má rozličné schopnosti a jinak se do soubojů ze strategického hlediska hodí. Charakter si ale můžete upravit dle svého. Za natolik detailní personalizaci, jakou nabízí Warhammer 40 000: Darktide, by se nemusela stydět polovina RPG.
Postavy se navíc levelují. Nebude překvapením, že čím více toho odehrajete, tím vyšší level získáte. Bohužel, rozdíly ve statistikách, a to především v prvních deseti úrovních, nejsou snad žádné. Respektive nejsou viditelné, stejně jako další schopnosti postav. Musel jsem si je sám zažít a zahrát, jinak bych byl ztracen, což přináší ještě jednu možná menší výtku. Když ztratíte dvacet hodin hraní na expení Zealota a chcete si následně zahrát Ogryna, gratuluji, nic není přenositelné, čeká vás dalších dvacet hodin.
Warhammer 40 000: Darktide vás uvítá tutoriálovou misí, v níž se snažíte dostat z vězení. Byli jste totiž obviněni ze zrady Impéria. Naštěstí pro vás zařízení atakují nakažení a vy získáte jedinečnou příležitost dostat se ven. Během útěku pomůžete imperiálním jednotkám, jež vás za odměnu nechají se přidat k armádě. Tím se dostáváte do online režimu. V něm si následně vybíráte jednotlivé mise, které se většinou týkají zajišťování či vyčišťování daných oblastí. Prakticky skočíte se svým čtyřčlenným týmem do jedné obrovské bitvy, jako tomu svět Warhammeru chce.
Výhodou je, že ten tým vám hra poskládá. Jste sám bez přátel? Žádný problém, stačí vstoupit do jednoho z volných serverů a velice brzy se vám dá tým dohromady. Až jsem byl překvapený, jak rychle jsem si našel spoluhráče. Nikdy se mi nestalo, že bych čekal déle než pět minut. Asi nepřekvapí, že větší herní účast je ve večerních hodinách. Nutno podotknout, že nejlepší týmy obsahují všechny čtyři herní třídy. To není vždy pravidlem, takže když máte smůlu a skončíte v týmu s dalšími třemi Sharpshootery, čeká vás krutá bitva o přežití.
Čtyři proti tisícům
Warhammer 40 000: Darktide je prakticky jeden velký bitevní simulátor, kde se váš čtyřčlenný tým setká s hromadou, ale skutečně s hromadou soupeřů, které je nutné zlikvidovat. Povětšinou se jedná o nakažené nepřátele podobné zombíkům. Chovají se, běhají i vřeští jako oni, jen umí držet zbraně a občas zapojit mozek. Nehledě na to, že se objeví i nějaký ten nepřátelský boss, jenž vám velice znepříjemní zážitek z mise.
Bojovat můžete dvěma způsoby, překvapivě je to nablízko a na dálku. Osobně pro ty kurážnější doporučím rozsekávat nepřátele s nožem v ruce nablízko. Je to paráda, kosíte je jako smrtka a nepřátelské mrtvoly vám doslova padají pod nohy. Je to neuvěřitelná zábava, jenom se Sharpshooterem si moc boj zblízka skutečně neužijete. Proto je přítomný i boj na dálku. Ten je ovlivněn vašimi schopnostmi. Já jsem zjistil, že mám nadpřirozený talent plýtvat municí, tudíž mi stejně nezbylo nic jiného než bojovat z očí do očí. V mnoha ohledech hra připomíná Vermintide, především u několika nepřátel, konkrétně u útočných psů. Není to škoda, naopak, když to funguje a je to z jednoho univerza, proč to nevyužít.
Když nebojuji, nakupuji
Mezi vstupy do různých misí trávíte svůj čas v domovském hubu. V něm můžete samozřejmě trénovat své schopnosti a snažit se zlepšit dovednosti. Tou nejdůležitější činností jsou nákupy. Kosmetické úpravy za lepší zbroj jsou sice často k ničemu, nicméně získávání zbrojního arzenálu, v němž silnější zbraně mají lepší kadenci, se hodí. Určité zbraně mají navíc i speciální útoky, jež často stačí aktivovat jenom kliknutím myši, takže nic šíleného. Jen jde o to, si na to zvyknout.
V hubu můžete zkusit poznávat ostatní hráče, ale jinak v něm nic moc jiného neuděláte. Většina konverzací se zestruční na jednoduché GG na začátku každé mise. Ostatně, jak jsem výše zmínil, spoluhráče vám hra vždycky najde a vy jen můžete doufat, že vše skončí, jak má, tedy vaší výhrou. Na stranu druhou, i když jsem jednu hru napůl sabotoval (omlouvám se kluci, fakt moc, bylo to z akademických důvodů), uhráli ji i ve třech.
Naznačuji tím, že obtížnost není přehnaná, ale dostatečně vyvážená, aby zabavila. Momentálně hra funguje totiž skvěle. Plynulost je neuvěřitelná, jednu věc přesto musím vytknout. Stále zlobí technická stránka hry. Z nějakého neznámého důvodu nejde nikde vycítit žádný problém, ale najednou běžíte a nevidíte svou postavu, zasekne se vám střílení, nebo můj nejoblíbenější, seknete se v hořícím barelu. Ohromná škoda. Čekal jsem, že už skoro půl roku od vypuštění titulu tyto záležitosti budou vychytány.
Když už jsem začal kritizovat, rovnou si rýpnu do několika dalších problémů. Mise jsou všechny víceméně stejné. Běhat, zabít, postřílet, odletět. Skutečně nízká variabilita. Mapy jsou si podobné, dokonce mám i pocit, že jsem ve dvou misích hrál dvě stejné, jen jsem běžel tam a zpět. Podobnost tam je, což je škoda, protože vizuál je jinak skvostný.
Warhammer 40 000: Darktide je doslova epický
Grafické stránce hry nemohu vytknout vůbec nic. Dystopické industriální mapy vás donutí nechat pusu otevřenou a pohltí vás každý jednotlivý pohled. Nehledě i na to, že u nepřátel můžete spočítat i jejich puchýře, jak jsou odporní a děsiví, a tím myslím skutečně hororově děsiví. Nemrtví z Days Gone mě v tomto případě nechávají až podivně chladnými.
Tím se nenápadně dostáváme i k hodnocení audia. Zvuk zvládli vývojáři na výbornou. Vychytali perfektně 3D audio. I když nikoho nevidíte, přesně poznáte, z jaké strany se na vás horda valí. Střelba navíc zní vzdáleně realisticky, stejně jako další zvuky. Metalový soundtrack, který doplňuje laciné techno, ještě k tomu ozdobují hlášky mezi postavami. Není nad to, když střelec trolí psycha. Dokonalé, skvělé a dává to do světa Warhammeru smysl.
