Nejlepší hry roku 2025 - výběr redakce

Nejlepší hry roku 2025 – výběr redakce

31. 12. 2025
 

Naše TOP videohry

Nikola Mrázová Erlebachová    

Již tradičně při těchto souhrnech doufám, že další rok bude ten, kdy budu mít na hraní více času… a každý rok mi realita s lehkým úsměvem podkopne nohy. Rok 2025 nebyl výjimkou, spíše naopak. Má už tak skromná herní bilance se opět o něco smrskla jako přehřátý párek v mikrovlnce. Na druhou stranu jsem stihla skoro všechno, na co jsem měla políčeno. Těch pár chybějících her snad dostane prostor v povánočním volnu, až se s pupkem napraným bramborovým salátem nedosoukám dál než k počítači. Nezbývá mi nic jiného než opět tradičně a zcela upřímně doufat, že už to může být jen lepší.

  1. Stellar Blade (PC)
  2. The Alters
  3. DOOM: The Dark Ages 
  4. Lies of P: Overture
  5. Keeper

Zdroj: igdb.com

Patrik Klicman    

Můj rok 2025? Představte si to jako hledání lanýžů v minovém poli. Z čisté profesionální zvědavosti (a možná z lehkého masochismu) jsem se dobrovolně proklikával tituly, které měly zůstat navždy pohřbené ve složce ‚Nepovedené koncepty‘. Můj hardware trpěl, mé oči krvácely a má víra v herní průmysl dostala několikrát pěstí (mluvím o tobě, La QUIMERO!). Ale! I v tomhle toxickém rybníčku průměrnosti se mi nakonec podařilo vylovit pět perel. Pět her, které nejenže fungovaly, ale donutily mě přestat si na chvíli stěžovat a uznale pokývat hlavou. Tady jsou ti vyvolení, kteří prošli mým neúprosným sítem.

  1. Stronghold Crusader: Definitive Edition
  2. Steel Seed
  3. Titan Quest II
  4. Eriksholm: The Stolen Dream
  5. Hell Is Us

Zdroj: Rogue Factor

Petr Polák    

Rok 2025 byl na hry opravdu velmi plodný. Na svět přišlo několik skvělých AAA titulů, které si získaly srdce hráčů napříč herními žánry. Já jsem se letos soustředil spíše na menší tituly, kterým se bohužel nedostalo tolik mediální pozornosti, přestože si své hráče zcela jistě najdou.

  1. Cronos: The New Dawn
  2. Sector Unknown
  3. Alien: Rogue Incursion Evolved Edition
  4. Tempest Rising
  5. Sins of a Solar Empire II

Zdroj: Bloober Team

Zdeněk Samec    

V roce 2025 jsem se těšil hlavně na jednu hru, která si však získala již před vydáním řadu odpůrců: Vampire: The Masquerade – Bloodlines 2. Prý jde o obstojný titul, který se ale měl jmenovat jinak, protože se odlišuje od Bloodlines. Přesto jsem s ním z letos vydaných her strávil nejvíce času. Vlastně s jednou výjimkou. Clair Obscur: Expedition 33 se líbilo skoro všem a mně se podařilo získat v něm všechny achievementy.

  1. Vampire: The Masquerade – Bloodlines 2
  2. Clair Obscur: Expedition 33
  3. Death Stranding 2
  4. Tomb Raider IV–VI Remastered
  5. Half-Life 2 RTX demo

Zdroj: The Chinese Room

Miroslav Libicher    

V uplynulém roce jsem pro Gaming Professors recenzoval přes padesát (!) her, takže si asi dovedete představit, kolik času mi zbylo na hraní těch, o nichž jsem nic nepsal. Na oceňované Clair Obscur jsem se stále nevrhnul, takže u mě jasně vyhrává v mnohém odvážné a vybroušené Kingdom Come: Deliverance II. Velkým překvapením pro mne bylo Assetto Corsa Rally, jehož si velmi cením navzdory tomu, že mi strašlivým způsobem nejde. Strhující Neon Inferno vybírám jako zástupce mnoha povedených her v retro stylu, které v roce 2025 vyšly. Ghost of Yōtei ničím nepřekvapuje, ale dokazuje, že schéma “cinematické akční adventury od Sony”, na které rád nadávám, je přece jen stále funkční. Marvel's Deadpool VR je další výborná exkluzivita pro Meta Quest a baví mě víc, než falešně rebelské deadpoolovské filmy.  Jsou samozřejmě i hry, které se mi do TOPky nevešly, ale zmínit je musím. Patří tam například překvapivě výborná skákačka Nikoderiko: The Magical World, excelentní shmup Earthion, jednoduchý a přitom strhující Tokyo Xtreme Racer a trojice vydařených stříleček: RoboCop: Rogue City - Unfinished Business dokázal, že dříve vysmívané studio Teyon už musíme brát zcela vážně. Doom: The Dark Ages mě nadchnul méně, než zcela bravurní Doom Eternal, ale oceňuji, jak tato série stále dovede inovovat místo přešlapování na místě. Brutal John 2 pak patří mezi nejvýraznější boomer shootery roku.

  1. Kingdom Come: Deliverance II
  2. Assetto Corsa Rally
  3. Neon Inferno
  4. Ghost of Yōtei
  5. Marvel's Deadpool VR

Zdroj: igdb.com

Petra Svobodová    

Každoročně při podobných souhrnech doufám, že nadcházející rok bude tím, kdy budu mít na hraní více prostoru. Realita mi však pokaždé tuto představu s lehkým úsměvem vezme. Ani rok 2025 nebyl výjimkou, ba právě naopak. Přesto jsem si ale herní chvilky nenechala úplně vzít a většinu z nich jsem strávila v temnějších vodách. Ať už šlo o tísnivý atmosférický příběh z loňských vánoc Go Home Annie, ambiciózní Stygian: Outer Gods, karetní Deck of Haunts, kooperativní zábavu v titulu Underward, hraní si na boha ve Worshipper of Cthulhu nebo atmosférické dílo South of Midnight. Skoro všechno, co jsem letos zapnula, mi nabídlo přesně ten typ nálady a lovecraftovského neklidu, kvůli kterému se ke hrám pořád vracím. Těch pár titulů, na které se letos nedostalo, snad dostane šanci v povánočním volnu. Nezbývá mi nic jiného než zcela upřímně doufat, že to příští rok může být ještě lepší.

  1. South of Midnight
  2. Dead Format
  3. One - Eyed Likho
  4. Nice Day for Fishing
  5. Atelier Resleriana: The Red Alchemist and the White Guardian

Zdroj: Compulsion Games

Bára Pešková    

Ač by to podle výsledků letošních The Game Awards skoro vypadalo, že jedinou zajímavou hrou roku byla Clair Obscur: Expedition 33, objevilo se na trhu mnoho dalších titulů stojících za pozornost. Umístění Kingdom Come: Deliverance 2 se u mě, jakožto milovníka prvního dílu, dalo očekávat, ale zbytek mého žebříčku představují samá příjemná překvapení.

  1. Kingdom Come: Deliverance II
  2. Where Winds Meet
  3. Dispatch
  4. Consume Me
  5. Date Everything

Zdroj: igdb.com

Martin Nutter    

Abych byl upřímný, letošních herních novinek jsem nehrál mnoho. Většinu roku jsem totiž věnoval jiným aktivitám a koníčkům, které mi na hraní nechaly jen málo času. To ale neznamená, že bych se her úplně vzdal. Právě naopak. Letos toho vyšlo opravdu hodně, a i když jsem nestihl všechny pecky, padlo mi do oka několik titulů, jež zkrátka nešlo ignorovat.

  1. Kingdom Come: Deliverance II
  2. Dispatch
  3. The Drifter
  4. Blue Prince
  5. The Alters

Zdroj: 11 Bit Studios

Matěj Pejsar    

Musím říct, že letošní rok byl opět velmi bohatý na skvělé videohry. Ačkoliv jsem v letošním roce zvládl odehrát spoustu her a dohnal i několik restů z předešlých let, moje knihovna a seznam přání se opět rozrostly více, než se mi podařilo dohrát. Podobné je to bohužel i u knih, deskovek a seriálů. Musím říct, že skvělých her bylo více než těch zklamání. Vybrat pět nejlepších her pro mě bylo obtížné, zatímco pět letošních zklamání bych dal dohromady jen stěží.

Co mě těší, jsou i vyhlídky na rok 2026, kdy má vyjít opravdu plejáda zajímavých titulů, na které se opravdu těším, jako jsou Marvel’s Wolverine, Grand Theft Auto VI, Blood of the Dawnwalker, Tomb Raider: Legacy of Atlantis, Crimson Desert, nebo Marvel 1943: Rise of Hydra. Otázkou je, zda se v roce 2026 podaří těmto či jiným hrám podaří překonat tuto pětici.

  1. Kingdom Come: Deliverance II
  2. Battlefield 6
  3. Ghost of Yōtei
  4. Death Stranding 2: On the Beach
  5. Mafia: Domovina

Zdroj: Electronic Arts

Na jaké videohry se v roce 2026 nejvíce těšíme?

Reanimal,
The Blood of Dawnwalker,
Tides of Tomorrow,
Aniimo,
Mortal Shell 2,
Planet of Lana 2,
Pragmata,
Light no Fire,
Cthulhu: The Cosmic Abyss,
Resident Evil: Requiem,
Fatal Frame 2: Crimson Butterfly,
Pathologic 3,
The Occultist,
Drowned Lake.

Naše TOP deskové hry

Simona Rex    

Rok 2025 pro mě byl rokem spíše menších rodinných deskových her (ale jednu velkou eurovku si přece jen neodpustím) a mezi mechanismy vládla jednoznačně dedukce. Zatímco v předchozích letech jsme se trochu přejedli kooperaček, letos se na náš stůl vrátily v plné síle. Jen už nejde o tituly typu Pandemic, ale vedou karetní a dedukční tituly, které nabourávají onen nadužívaný přístup  „hráč provede něco dobrého, hra něco špatného, další hráč provede něco dobrého…”. Největším překvapením letošního roku se ale stal Středověk, a to nejen proto, že obvykle je téma středověku naším nejméně oblíbeným. Pokud bych si měla něco přát do roku 2026, nebylo by to více času na hraní (protože to se asi nestane), ale více návratů starých miláčků, na které teď přes všechny žhavé novinky často sedá prach.

  1. Rodozář
  2. Jedeme bomby!
  3. Pán prstenů: Společenstvo prstenu - Štychová karetní hra
  4. Andromeda: Na hranici galaxie
  5. Středověk

Aneta Řezníková a Tereza Seidlová    

Rok 2025 byl v našem deskovkářském světě zase trochu jiný, ale vlastně přesně takový, jaký máme rády. Protože většinu her hrajeme spolu, rozhodly jsme se letos sestavit společný žebříček pěti her, které nás během roku nejvíc bavily a ke kterým jsme se opakovaně vracely.

Už tradičně u nás převažovaly menší a rychlejší hry. Když se nad tím ale člověk zamyslí, hrajeme je tak často a tak dlouho, že by klidně vydaly za jednu velkou a několikahodinovou strategickou hru. Každopádně i tak naše první dvě příčky obsadily právě rychlé a jednoduché karetní tituly, které máme doslova ohrané. Jsou to přesně ty hry, po kterých sáhnete bez přemýšlení, když máte jen chvilku času, a najednou zjistíte, že už hrajete několikátou partii za večer.

Navíc se mění i naše herní okolí. Většina „pařících“ přátel zakládá rodiny a dlouhé večery plné hlučných a střelených párty her jsou spíš vzpomínkou než realitou. Přesto se do našeho seznamu jedna párty hra dostala. A ne ledajaká. Krásná, vymazlená a taková, kterou si i maminky a tatínci od rodin stále rádi zahrají. Právě té patří třetí místo.

Nemohly jsme si ovšem dovolit vynechat v seznamu TOP 5 jednu větší deskovku. Nabídla nám nádhernou grafiku, funkční a zábavný rondelový mechanismus, a navíc v ní hraje roli i naše lehce vlastenecké srdce. Jsme totiž hrdé, že jde o hru českého autora Tomáše Holka.

Poslední místo patří hře, která nás okouzlila především kostkovou věží. Není to žádná přelomová záležitost a náhoda v ní hraje hlavní roli. Právě proto je ale naprosto ideální pro hraní s našimi rodiči. A někdy je přesně taková hra tím nejlepším zakončením herního roku.

  1. Kostnice Sedlec: rozšířené vydání
  2. Hradní devatero 
  3. Pekelná jízda: Vendeta
  4. Galileo Galilei
  5. Po stopách Marie Curie

Na jaké deskové hry se v roce 2026 nejvíce těšíme?

Dewan,
Emberleaf,
L E D,
Hot Streak.

Nikola Mrázová Erlebachová

Indie a RPG videohry jsou její slabostí a rozhodně se tím netají. Jako prcek nakoukla do pootevřených dveří herního světa díky Mariovi na žlutých TV kazetách. Dovnitř ji úplně vtáhla až její druhá polovička a od té doby si svět bez her neumí představit. Umělecká duše, která nevyhledává jen nejnovější kousky, ale občas sáhne také po starších titulech, nejlépe s pořádným metalovým soundtrackem. Když zrovna nebojuje s bossy, nejspíše se ztrácí mezi stránkami knížek, nebo mazlí svou milovanou kočkovitou šelmu… ideálně obojí zároveň.

Patrik Klicman

Milovník her s pořádným příběhem už od prvního releasu Age of Mythology, ke kterému se dostal náhodou jako malý devítiletý kluk. Nyní je to spíš herní konzerva, která má dilema u každé nové hry, jestli ji vůbec má spustit. Jinak se jedná o vášnivého čtenáře knih a komiksů, hráče Dračího doupěte, duševního sběratele herních figurek a milovníka grilování.

Petr Polák

Hry hraje již přes 30 let, začínal na jednom z prvních NES v České republice. Postupem času se přesunul na PC, kde hraní her naprosto podlehl. Má rád hry všeho druhu, které představují i určitou výzvu. Achievement hunter.

Zdeněk Samec

Zdeněk rád hrál hry už od dětství. Na gymnáziu spolu se spolužáky vytvářel vlastní hry v GameMakeru. Po menší přestávce se ke hraní vrátil a teď je to jeho hlavní koníček. Jeho vášní jsou hlavně AAA hry s propracovanou grafikou. Rád se vrací i ke starším hrám. Za nejlepší hru všech dob považuje sérii Half-Life, má slabost i pro hry od Blizzardu. V GP by rád pokrýval hardwarovou sekci a přispíval recenzemi a úvahami. Jeho zájmem je i zvláště západní filosofie, klasická řečtina a latina, které studoval na Filozofické fakultě UK.

Miroslav Libicher

S videohrami má zkušenosti už více než čtvrt století. Začínal u klasik pro DOS a arkádových automatů na poutích. Ačkoli se dlouho vyhýbal konzolím, preferuje spíše akčnější druhy her a příliš si nerozumí s multiplayerovými a kompetitivními tituly. Zajímá ho herní historie v různých světových regionech. Na hry přitom nahlíží především jako na kulturní artefakty, jejichž hlavním cílem je poskytovat hráčům nové zkušenosti a vyvolávat emoce.

Petra Svobodová

Ke hraní se dostala jako malá, když s tatínkem hráli na TV konzoli Maria a tanky. Na střední začala hrát s nejlepší kamarádkou wowko a už u hraní zůstala. Nejoblíbenější herní sérií je Dragon Age (dohraná snad milionkrát). Převážně hraje hororovky a příběhové hry. Ráda si přečte dobrou knihu, sleduje horory a miluje kávu.

Bára Pešková

Narodila se s počítačovou myší v jedné ruce a knihou v ruce druhé. Pro její matku to byl náročný porod, ale pořád asi snazší než ta léta, co přišla potom. Bára si nejvíc libuje v příběhových RPG a fantasy a sci-fi příbězích všeho druhu (pokud tam zrovna nejsou extrémní násilí, obří pavouci nebo romantika).

Martin Nutter

S videohrami přišel poprvé do styku díky bratrovi, který ho seznámil nejen s klasikami jako Posel Smrti, Mafia, ale i s Lego hrami. Jeho herní kroky začaly ale na konzoli PS2, kde nejvíce času trávil hraním God of War či sérií Harry Potter. Dodnes rád hraje hry, které formovaly herní průmysl a nejraději tráví čas u starších titulů než těch novějších. Mimo jiné nemá rád kompetitivní hry, mainstream a Netflix. Rád čte knížky a komiksy všeho druhu a zajímá se o kinematografii 20. století.

Simona Rex

Mládí propařila ve společnosti her Diablo, Fallout a MMORPG Ragnarok Online. Na vysoké se prohloubila její láska k deskovkám. Přes fázi hraní pouze párty her a fillerů se dostala k hrám atmosférickým a odmítání čehokoliv, co jen vzdáleně připomínalo euro hru. Nakonec vzala na milost i ty a dnes je deskoherní „omnigamer“. Mezi její největší lásky patří Glorantha: The Gods War, Mars: Teraformace, série Evolution, 51st State, Studená válka a Milostný dopis.

Aneta Řezníková

V dětství ji od počítače neodtrhl ani hlad. Buď ujížděla v Need for Speed, plnila mise v GTA San Andreas, nebo budovala mafiánské impérium v Mafii. Na vysoké ale vyměnila monitor za stůl plný přátel a propadla kouzlu deskových her. Od prvních partií Osadníků z Katanu a Carcassonne se ponořila do světa hraní naživo, kde se místo klikání hází kostkami a vyjednává se tváří v tvář. Jakmile ale herní doba přesáhne tři hodiny, mizí rychleji než tah v real-time strategii. Jinak se ale nezalekne téměř žádné partie.

Tereza Seidlová

Ubongo a Catan jsou hry, díky kterým kdysi propadla do světa deskových her. Dnes už se její sbírka rozšířila o komplexnější kousky jako Kutná Hora či Ztracený ostrov Arnak. U vystudované rybářky není žádným překvapením, že má slabost pro hry se zvířátky a přírodovědeckou tematikou. Na základní škole trávila spoustu hodin hraním videoher World of Tanks a War Thunder. Nyní se k PC hrám snaží opět najít cestu.

Sledujte nás:

© 2025 Gaming Professors, Všechna práva vyhrazena.