Fenomén rogue-lite v poslední době pomalu prorůstá herním průmyslem a infikuje vše, na co narazí. Máme proto už například klasické rogue-lite, karetní rogue-lite, strategické rogue-lite, survival rogue-lite, nepovedené rogue-lite, rogue-lite plošinovku, rogue-lite s prvky RPG, rogue-lite auto battler… vskutku široká nabídka na žánr, který až podezřele mnoho lidí ani nedokáže pořádně definovat.
Co se týče žánru FPS rogue-lite, měl jsem tu čest s výbornou hrou Golden Light, která sázela na stísněnou atmosféru a surreální příběh. GTTOD žánr také rámcově zachovává, ale pojímá jej jinak – klíčová je zde naopak vysoká mobilita hráče, pohotové reakce a efektní likvidace hord nepřátel. Namísto tmavých chodeb nabízí prostorné, neonem osvětlené arény a plížení nahrazuje poletováním ve vzduchu. Inu, když dva dělají totéž, není to totéž. To může platit i o výsledné kvalitě.
Titul GTTOD: Get To The Orange Door vydal v květnu roku 2019 vývojář Andrew Smith v režimu předběžného přístupu na platformě Steam.
Rychlý parkour z první osoby
Základní hratelnost vám bude povědomá z jakékoliv jiné FPS – pohybujete se pomocí WASD, mezerníkem skáčete (můžete i dvojitě), shiftem poposkočíte dopředu a Ctrl se skrčíte nebo sklouznete. Myší míříte, levým tlačítkem střílíte a pravým používáte například zaměřovač nebo bajonet. Klávesa F pak slouží pro interakci s objekty a pro boj zblízka. To je vše. Jednoduché, ne?
No, téměř.
Kromě toho hra umožňuje také sbírat a používat předměty, zapnout bullet-time, přiřazovat zbraně pomocí zbraňového kolečka, a dokonce i zastavit čas pro všechny mimo vás. Nečekejte však, že se to z průběžných tutoriálů dozvíte. Pokud na tuto možnost nenarazíte náhodou nebo při nastavování kláves, vůbec nemusíte vědět, že zde něco takového je.
Zvládnutí této hry spočívá právě ve zvládnutí jejího ovládání – běh po zemi už vyšel z módy, místo toho můžete třeba sprintovat po zdi, přeskakovat mezi hrazdami, přitahovat se k okrajům plošin a podobně. Dvojitý skok i dash vám dávají poměrně široký prostor pro manévrování, což kvůli lehce klouzavé setrvačnosti vaší postavy oceníte.
Kromě toho hra umožňuje také sbírat a používat předměty, zapnout bullet-time, přiřazovat zbraně pomocí zbraňového kolečka, a dokonce i zastavit čas pro všechny mimo vás. Nečekejte však, že se to z průběžných tutoriálů dozvíte. Pokud na tuto možnost nenarazíte náhodou nebo při nastavování kláves, vůbec nemusíte vědět, že zde něco takového je.
Zvládnutí této hry spočívá právě ve zvládnutí jejího ovládání – běh po zemi už vyšel z módy, místo toho můžete třeba sprintovat po zdi, přeskakovat mezi hrazdami, přitahovat se k okrajům plošin a podobně. Dvojitý skok i dash vám dávají poměrně široký prostor pro manévrování, což kvůli lehce klouzavé setrvačnosti vaší postavy oceníte.
Křišťálové bytosti vs. neonové kvéry
Nepřátele můžete znát také odjinud. Dočkáte se klasických pěšáků, bojovníků s čepelemi, granátníků, těžkooděnců se štítem, kamikaze a tak dále. S ohledem na zmíněnou rozmanitost pohybu zřejmě nebude žádným překvapením, že většina nepřátel používá relativně pomalé střely, jimž se s trochou praxe naučíte vyhýbat. Pokud přece jen schytáte nějaký ten zásah, vykryje ho štít, který chrání vaše zdraví. Obojí se vám po chvíli začne samo regenerovat.
Drobnou inovací GTTOD je, že nepřátelům se boje vůbec nelíbí a budou pravidelně v textových okénkách nad hlavou žádat o pomoc nebo házet jiné hlášky. Do celkové hry to sice vůbec nezapadá, ale je to úsměvné osvěžení. Likvidací nepřátel získáváte peníze, případně v náhodných intervalech i zdraví nebo munici.
Zbraně jsou opět vcelku generické; pistole, pistole s tlumičem, samopal, brokovnice, útočná puška, opakovací puška, granátomet… na blízko si pak můžete koupit třeba katanu a jízlivou poznámku o těžké originalitě toho všeho si domyslet sami.
Zbraně jsou opět vcelku generické; pistole, pistole s tlumičem, samopal, brokovnice, útočná puška, opakovací puška, granátomet… na blízko si pak můžete koupit třeba katanu a jízlivou poznámku o těžké originalitě toho všeho si domyslet sami.
A kde že jsou ty Oranžové dveře?
Na začátku každé hry se probudíte v klasickém hubu, který však momentálně zeje prázdnotou. Ve velkolepě pojatých prostorách akorát najdete poletující otazníčky s informacemi, co na tomto místě v pozdější verzi bude… a pravda, také jukebox. Nezapomeňme na jukebox.
Prvky rogue-lite se projevují tím, že při každém průchodu se vám vybere jiné pořadí map/arén a odmění vás jiným trvalým vylepšením, jakmile je zdoláte. Na mapách můžete také nalézt různé další náhodné prvky, například obchůdky, truhly, různé svatyně, zamčené bonusové bunkry a podobně. Narazit můžete dokonce i na dungeon, opět vyhazující sympatickou zprávu „V dalším updatu“.
Jak již název hry napovídá, cílem je dostat se k Oranžovým dveřím, které umožňují postup do další úrovně. Po cestě k nim možná párkrát zabloudíte a kvůli nenápadným ukazatelům se párkrát proběhnete (po zdi) v kruhu, ale dřív nebo později na to kápnete.
Prvky rogue-lite se projevují tím, že při každém průchodu se vám vybere jiné pořadí map/arén a odmění vás jiným trvalým vylepšením, jakmile je zdoláte. Na mapách můžete také nalézt různé další náhodné prvky, například obchůdky, truhly, různé svatyně, zamčené bonusové bunkry a podobně. Narazit můžete dokonce i na dungeon, opět vyhazující sympatickou zprávu „V dalším updatu“.
Jak již název hry napovídá, cílem je dostat se k Oranžovým dveřím, které umožňují postup do další úrovně. Po cestě k nim možná párkrát zabloudíte a kvůli nenápadným ukazatelům se párkrát proběhnete (po zdi) v kruhu, ale dřív nebo později na to kápnete.
Předchozí
Další
Jakmile tento cíl najdete, musíte po okolí zabít dostatečné množství nepřátel, abyste nabili portál na 100 %. Na papíře to zní celkem dobře – podobný survival proti hordě je vděčná záležitost – ale bez dobré zbraně to bude spíše zkouška trpělivosti. Ukazatel nabití vám totiž sám zvolna klesá a noví nepřátelé se občas objeví příliš daleko; pak musíte vy za nimi, a i když se vám povede se jich zbavit, sotva tím vynahradíte těch pár procent, o které vám nabití mezitím kleslo. A snad vám ještě přitom nedojdou náboje…
Po dosažení sta procent zbylí nepřátelé zmizí, vy případně dostanete jeden předmět jako trvalý upgrade a můžete postoupit do další úrovně, kde se proces opakuje. Ideálně také mezitím nasbíráte/nakoupíte dostatek další výzbroje, abyste drželi krok s rostoucí obtížností i početností nepřátel.
Po dosažení sta procent zbylí nepřátelé zmizí, vy případně dostanete jeden předmět jako trvalý upgrade a můžete postoupit do další úrovně, kde se proces opakuje. Ideálně také mezitím nasbíráte/nakoupíte dostatek další výzbroje, abyste drželi krok s rostoucí obtížností i početností nepřátel.
Technologická divočina
O grafice si můžete udělat dobrou představu z přiložených screenshotů – černou zem odevšad ozařují pestrá barevná světla, budovy mají osobitou architekturu a kameny či rostlinstvo se mísí s mechanickými prvky. Každá mapa má také své vlastní téma, takže jeden nebo druhý prvek bude střídavě dominovat. Snímky obrazovky sice mohou působit jako jednosměrný lístek směr epilepsie, ale všechna ta světla v pohybu ani příliš neruší a orientovat se budete dobře. S ohledem na vizuál pak nebude žádným překvapením, že soundtrack tvoří synthwave.
Pokud by vás omrzela základní hra, můžete si posloužit workshopem na Steamu. Ten je sice poměrně prázdný, ale nabídne vám pár bonusových map nebo zbraní pro ozvláštnění hratelnosti. Jako poslední se sluší upozornit na prozatím horší optimalizaci; na slabších strojích budete muset něco z efektů obětovat, jinak vám hra poběží rychlostí tekoucí melasy.
