Vzhledem k velkému množství vydávaných deskových her se o nich často mluví měsíc okolo vydání a pak trochu zapadnou. Jsou ale hry, které v myslích hráčů přetrvají. Právě takovou jsou Útulná doupata, která do češtiny lokalizovalo vydavatelství vydavatelství BoardBros.
Poetika 19. století láká hráče i čtenáře po celém světě. Šlo o období plné vizionářských myšlenek a touhy posunout lidské vědomosti a dovednosti co nejdál, po světě se proháněli praví gentlemeni, stejně jako sličné dámy, a rozmach parních strojů umožnil dosud nevídané objevy.
Vydavatelství TLAMA games si pro nás chystá další velkou komplexní euro hru. Tou nebude nic menšího než jeden z hitů letošního veletrhu deskových her v Essenu, Krysy z Wistaru. Ještě předtím, než to TLAMA games stihli oznámit, se zpráva objevila na sociálních sítích původního vydavatele, kterým je studio Cranio Creations (Barrage, Moje knihovnička, Golem nebo Newton).
Mladé deskoherní vydavatelství TTGames letos debutovalo povedenými deskovkami Abyss a Zahradní říše. Na rok 2024 chystají ještě Ecos: První kontinent. V jejich přání všeho nejlepšího do nového roku jsme však mohli vidět hry čtyři.
Zatímco v uplynulých dnech nás vydavatelství Blackfire zásobilo oznámením chystaných her o kočičkách, na Silvestra přišlo s oznámením hry, která udělá radost milovníkům té uštěkanější a věrnější části domácích mazlíčků.
Ve vydavatelství Blackfire mají zřejmě moc rádi kočičky. Ty se totiž v jejich hrách často vyskytují, ať již jde o různé verze Výbušných koťátek, hlavolam Ulož svoje knihy nebo rodinnou Moji knihovničku.
REXhry letos zabodovaly s malou hlavolamovou karetní hrou Velkoměsto, určenou především pro jednoho hráče. V říjnu oznámily chystané pokračování Velkostatek zasazené na venkov. A na 1. svátek vánoční potvrdily, že to není vše a Velkosérie bude do češtiny přeložena kompletně.
Mýtus Cthulhu vládne (deskohernímu) světu. Tento ikonický vesmír plný Prastarých a nepředstavitelného zla byl vytvořený H. P. Lovecraftem a stal se jedním ze základních děl moderního hororu.
Máte rádi únikové hry? Já je zbožňuji a v mém rodném Brně jsem v době předcovidové obešla všechny. S většími i menšími úspěchy a s větším i menším nadšením po odehrání.
Občas bych si přála být opět dítětem. Toulat se s kamarády, objevovat všechny drobné zajímavosti světa, do setmění být doma na večeři, kterou nemusím vařit, a vyspat se v posteli, kterou nemusím povlékat.
Hraní s nejmenšími dětmi je velký oříšek. Ať chceme a snažíme se sebevíc, nedokáží ještě pojmout pravidla, která se nedají vysvětlit za několik vteřin v průběhu hraní.
Zažili jste už někdy ten pocit, kdy jste si strčili deskovou hru do kapsy, prošli s ní řeku, přeplavali oceán, přebrodili bažinu, projeli metro a nakonec ji donesli do svého klubu, vytáhli z kapsy a krabičce se vůbec nic nestalo?
