Není tomu ani rok, co se v nedaleké budoucnosti vypravila česká armáda napůl vyzbrojena, napůl připravena a na sto procent posraná až za ušima na planetu tak nebezpečnou, že smrtonosnější snad může být už jen víkendová návštěva tchýně.
Přátelé, je to tady! Konečně stojíme na prahu před branami finále, které rozhodne o osudu lidského pokolení. Budou se pozemšťané stále klanět k plochým nohám vesmírných švestek, nebo Kapitán Bouchač ukáže, že jeho přezdívka není pouhým výplodem choré mysli ruského poručíka?
Na dobré věci je třeba čekat. Své o tom bude vědět ruský vývojář Ivan Valerjevič Suvorov, který se v roce 2017 rozhodl vytvořit si vlastní run and gun hru odkazující na žánrové klasiky z osmibitové a šestnáctibitové éry.
Fanoušci Duny si budou muset na příchod MMO survival hry Dune: Awakening ještě počkat. Studio Funcom oznámilo odklad vydání s odvoláním na technické problémy a potřebu doladit hru do stavu, který odpovídá jejich ambiciózní vizi.
Válka je čekání – na rozkaz, na ránu z milosti, na naději, která vzplane jen proto, aby ji realita roztrhala na kusy. Na vesmírné frontě je to pořád stejné. Kdo chvíli stál, už stojí opodál, obvykle v kaluži vlastní krve.
Jan Dolski to konečně zvládl! Úspěšně přistál na nehostinné planetě, aby zjistil, že zbytek výpravy tragicky zahynul. Spojit se se Zemí a dostat se domů snad nebude takový problém, jenže to musí stihnout, než úroveň radiace dosáhne kritické hodnoty.
Je rok 2114 a vy jste se vzbudili z kryospánku na lodi UNN Von Braun daleko ve vesmíru. Nic si nepamatujete a tíží vás fakt, že jste nejspíš jediná živá duše na lodi a společníky vám dělají znetvoření mutanti lačnící po krvi.
Když jsem naposledy odkládala osmý díl české knižní série Legie, byla jsem jako na trní, co za další eskapády posádku Kraksny potká. Jakmile jsem však vzala devátý svazek do rukou, začalo ve mě hlodat zmatení.
Omlouvám se, že začnu neoriginálně: Moons of Darsalon je v zásadě křížencem slavné logické série Lemmings a plošinovky typu Oddworld: Abe's Oddysee. Pravděpodobně už jste na toto přirovnání narazili mnohokrát, ale je natolik výstižné, že se mu nechci vyhýbat jen proto, abych působil neotřele.
Konečně je tu pokračování filmu Duna, který osobně označuji za jedno z předních sci-fi dékady, byť ne každý se mnou souhlasí. Pomalé tempo leckoho odradí a leckdo namítne, že je Duna nabubřelá a působí jako velký trailer na pokračování.
Film Duna, na motivy jedné z nejvíce ikonických knižních sci-fi sérií, je tady. Po dlouhé době čekání se objevil snímek, který nejen, že dokáže překvapit, ale díky kterému si po zhlédnutí odnesete zvláštní naplňující pocit, jenž vám už nikdo a nikdy jen tak nesebere.
Nezastavujeme, máme zpoždění! Možná ani ne tak zpoždění, jako žízeň po krvi. Ano, přátelé, konečně je to tady. Kraksní parta dorazila tam, kam už od prvního dílu směřuje její letová dráha, ale všichni dobře víme, že bez těch pár odboček by to bylo až moc snadné.
