Musím říct, že první svazek mangy Frieren: Když jedna cesta končí 1 mě hodně mile překvapil. Očekával jsem funkční fantasy, které bude držet pohromadě a které si náramně užiju. Že mi ale bude naservírovaná takhle kvalitní podívaná, to jsem opravdu nečekal. Originální příběh, primárně postavený na detailním a pečlivém budování fiktivního světa, propracovaných postavách a nádherném výtvarném zpracování, si mě zcela omotal kolem prstu. Hltal jsem každou stránku, a byť musím uznat, že tempo vyprávění bylo na můj vkus občas pomalé a zbytečně rozvláčné, moje výsledné dojmy byly velice pozitivní. Proto jsem vůbec neváhal a vrhnul jsem se na pokračování Frieren: Když jedna cesta končí 2. Dokázalo navázat na svého předchůdce, nebo došlo k výraznému poklesu v kvalitě?
Autor:
Kresba:
Autor obálky:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Redakce:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
EAN:
Vydání:
Kanehito Jamada
Cukasa Abe
Cukasa Abe
Crew
Frieren
Matěj Vozábal
Markéta Audy Masopustová
204
černobílý
brožovaná
květen 2025
9788076797840
první
Zdroj: Crew
Místo jménem Ende
Frieren: Když jedna cesta končí 2 přímo navazuje na události z předchozího svazku. Elfí kouzelnice Frieren si našla učednici Fern, se kterou se již dokázala sblížit. Společně se vydaly na putování bez žádného konkrétního cíle. Po několika letech se ale všechno změní. Najednou se jejich kroky obrátí k jasnému cíli – k posvátné severní krajině Ende, kde údajně odpočívají duše padlých hrdinů. Právě zde Frieren se svojí hrdinskou družinou svedla vítězný boj s obávaným Králem démonů. Obě hrdinky se tak vydají na místo spjaté s dávnou minulostí, kde je může leccos překvapit. Tentokrát ale nebudou samy. K jejich dobrodružství se totiž nově přidává mladý válečník jménem Stark, který určitě bude skvělou posilou do týmu.
Dějová linka se drží zaběhnutých kolejí. Scenárista Kanehito Jamada nikam zbytečně nespěchá a čtenářům znovu servíruje pomalé vyprávění s důrazem na postupné budování fikčního světa a charakterů ústředních postav. Jak jsem psal již v recenzi na předchozí část, svižnou podívanou s jednoduchým přímočarým vyprávěním rozhodně nečekejte. Pokud naopak patříte mezi trpělivé čtenáře a milujete drobné vypravěčské detaily, pak si během četby přijdete na své.
Sympatičtí hrdinové jsou základ
Obecně musím konstatovat, že pomalé tempo vůbec není na škodu. Přece jenom ústřední skupinka se dostává do neokoukaného prostředí a musí čelit úplně novým hrozbám, s nimiž jsou čtenáři postupně obeznámeni. Právě díky tomu můžeme informace lépe vstřebat a máme dostatek času na to, abychom pochopili motivace různých aktérů přítomných v hlavní dějové lince. Já osobně jsem si třeba naprosto užíval klidné a „zcela obyčejné” pasáže, které sice příběh nijak zásadně neposouvaly kupředu, ale byly důležité, protože jsem v nich hrdiny mohl poznat z trochu jiné, mnohem lidštější stránky. Nebyly to pro mě pouze mocné bytosti bez jakékoli hloubky, ale propracovaní protagonisté, kteří mají své osobité kouzlo, což z pozice čtenáře zaslouží pochvalu. Kvalitní dialogy, které působí organicky, nikoli hloupě či úplně odfláknutě, a interakce, v nichž naplno vynikne osobitost různých postav, jsou prostě základ a Frieren s nimi dokáže výborně pracovat.
Z narativního hlediska rovněž mohu pochválit hned několik aspektů. V prvé řadě oceňuji, že souboje tentokrát hrají mnohem větší roli než v předchozí knize. Akční sekvence jsou dynamické, mají grády a díky úchvatnému vizuálu vás přímo pohltí. Výrazné momenty jako bitva s nebezpečným drakem nebo finální potyčka, která se odehraje úplně v druhé polovině příběhu, vám zaručeně utkví v paměti. Dále musím vyzdvihnout retrospektivní pasáže, které byly do scénáře šikovně implementovány a které funkčně doplňovaly nutný kontext k různým postavám a k důležitým dějovým momentům. Zejména v případě hrdiny Starka lze ocenit, že různé pasáže z minulosti scénář příjemně ozvláštnily a jeho osobitému charakteru dávaly mnohem větší hloubku.
Hlavní dějová linka je navíc kohezní a nerozpadá se jako domeček z karet. Drží pohromadě, má postupnou logickou výstavbu a zejména ve druhé polovině nabídne hned několik překvapivých scén. Mimo to scenárista Kanehito Jamada brilantně balancuje mezi ryze vážnými momenty a odlehčenějšími pasážemi, což jenom umocňuje celkovou vyváženost scénáře. Menší výhrady bych měl akorát k lokacím, které skýtaly obří potenciál, jenž zatím nebyl příliš využit.
Zdroj: Crew
Kvalitní podívaná
Co se týče postav, zbytečně bych se opakoval, protože všechno, co jsem o nich napsal v recenzi na první svazek, bych mohl uvést i v případě Frieren: Když jedna cesta končí 2. Proto jenom krátce shrnu, že se mi líbí, jak se v případě hlavních protagonistů pracuje s jejich charaktery a postupným vývojem. Za zmínku obzvlášť stojí vzájemné pouto mezi kouzelnicí Frieren a mladou učednicí Fern. Jejich vzájemné interakce mají emocionální hloubku a Kanehito Jamada s nimi umí šikovně pracovat. Pozitivně ale také vnímám nováčka Starka, kterého jsem si během četby nesmírně oblíbil. Podle mě se jedná o příjemnou posilu do ústředního ansámblu a časem se z něj nejspíš vyklube hrdina s nesmírně zajímavou osobností.
Samozřejmě nesmím opomenout ani kresbu, která je již tradičně na vysoké úrovni. Cukasa Abe odvádí skvělou práci a dává si záležet s každým panelem. Jeho detailní styl jsem si opět náramně užíval a zejména v různých bojových pasážích dokonale vynikne. A pokud si potrpíte na vizuálně vyobrazenou brutalitu, tak si v některých scénách možná přijdete na své.
Sečteno a podtrženo, Frieren: Když jedna cesta končí 2 se drží zaběhnutých kvalit série. Pokračování opět nabízí partu zajímavých hrdinů, strhující zápletku, která neustále přichází s překvapivými momenty, a bojové scény, jež vám utkví v hlavě. To všechno máte zaobaleno do nádherného vizuálního zpracování, které je hotová pastva pro oči. Pokud vás první díl zaujal, určitě neváhejte a druhou knihu si přečtěte. Nebudete litovat. Já osobně se již nemohu dočkat třetí části, která díky Nakladatelství Crew vyjde již v srpnu. Závěrečná scéna mě totiž solidně navnadila.
Frieren: Když jedna cesta končí 2 stále mohu označit za kvalitní mangu z žánru fantasy. Pokud toužíte po příběhu s kvalitně napsanými protagonisty, prvotřídní kresbou, působivými akčními sekvencemi a scénářem, který drží pohromadě, pak jste na správné adrese. Druhý díl si stále udržuje vysokou laťku a mohu jej vřele doporučit.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Daniel Palička.
