Komplexní hry se spoustou komponent jsou sice skvělé, občas ale máte čas, prostor, náladu, nebo herní partu na něco rychlého, malého a zábavného. Těmto hrám se často říká fillery, a pro řadu lidí jde o pojem téměř pejorativní.
Čekání ve frontě, než vás pustí do oblíbeného klubu, může být dost frustrující a někdy i vyústí v pěknou rvačku. Ta může být pěkně ošklivá, obzvlášť když jsou kolem vás samá zvířata, a v této hře doslova.
H. P. Lovecraft za sebou zanechal opravdu velký odkaz. Na motivy jeho děl bylo vytvořeno nejen mnoho filmů a videoher, ale také her deskových, které si můžete zahrát s přáteli nebo v kruhu rodinném.
Zřejmě není moc fanoušků fantasy, kteří by neznali Brandona Sandersona, fenomenálního spisovatele, který zřejmě nikdy nespí. A podle množství knih, které neustále chrlí, ani nejí, nekoupe se a nechodí na procházky.
Zažili jste už někdy ten pocit, kdy jste si strčili deskovou hru do kapsy, prošli s ní řeku, přeplavali oceán, přebrodili bažinu, projeli metro a nakonec ji donesli do svého klubu, vytáhli z kapsy a krabičce se vůbec nic nestalo?
Desková hra Naše osada vás přenese do nedotčené, na zdroje bohaté země, ve které se společnými silami pokusíte postavit novou vesnici. Abyste mohli budovat, je nejprve třeba suroviny vytěžit a vhodné stavby postavit na co nejlepším místě.
Nevím, jak vy, ale já mám už od malička tendenci tíhnout spíše k temné straně. V pohádkách jsem vždy fandila záporákům a princeznám přála, aby své „šťastně až do smrti“ strávily v náručí protagonistů představujících zlo.
Dovolím si zde citovat jednu pohádkovou vačici: „Světlo skomírá, končetiny chladnou…“ To budou dle mého skromného názoru poslední slova filmového a seriálového univerza Marvelu. Nicméně to neznamená, že by byla tato veleznačka mrtvá, rozhodně ne v deskových hrách.
Umění je nesporně důležitou součástí lidského života. A ví to i tvůrci deskových her. Od aukční Modern Art od slovutného Reinera Knizii a bezmála dvacítky různých vydavatelství přes rodinné hry Museum: Pictura (v češtině od Blackfire) a Art Gallery (vydal Piatnik) až po nadmíru komplexní lacerdovku The Gallerist.
Ačkoliv mi hodně záleží na tom, aby moje hry byly vizuálně krásné, nejsem příliš umělecky založený člověk. Zkrátka plebejec. O klasickém umění toho moc nevím a mnohá oslavovaná díla se mi ani nelíbí.
Jak ukazuje obliba cottagecore, ultralight campingu či různých festivalů neopohanů, dnešní lidé tu a tam zakouší potřebu navrátit se k přírodě. Pokud jste však jeden z těch pohodlnějších jedinců, odmítáte treky i zdobení chaloupek a nechcete tančit v lese kolem zvířecí lebky (ne že by na tom bylo něco špatného), můžete se se svými pomyslnými druidskými kořeny spojit […]
Před více než dvaceti lety se v digitálním světě objevil první Zoo Tycoon od Microsoftu, který vám umožnil stát se majitelem a manažerem své vlastní zoo. Tycoony jsou obecně oblíbeným herním žánrem, ve kterém vznikají jak úplně nové, tak inovativní předělávky starších her.
