Pokud jste příznivci JRPG, asi znáte běžný postup. Vyjdete do světa na quest, pobijete pár příšer, porazíte bosse, získáte zkušenosti a vylootujete truhly. Poté se vrátíte do města, prodáte poklady, nakoupíte nové vybavení a nakonec celou svou partu necháte přespat v hostinci, aby si dobila životy i manu.
Od vývojářů Pyxeralia jsem již v minulosti recenzoval RPG Mists of Noyah a moje zkušenosti nebyly přehnaně pozitivní. Jeho největším problémem byla přemíra repetitivního obsahu, což také vedlo k záhubě ne obzvlášť originálního, ale přesto zajímavého nápadu.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak to, že vždy, když přijdete do nového obchodu ve vaší oblíbené hře, před sebou máte pořádnou nabídku itemů? Vývojáři z Digital Sun se rozhodli na tuto otázku odpovědět.
„I s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo“, tak zní jeden z nejznámějších a muži nejpoužívanějších citátů. Pokud ho však vztáhnete na videohry, můžete se dostat k tvrzení, že i nízkorozpočtové produkce nezávislých vývojářů mohou v hráčských srdcích zanechat stejně silný, ne-li silnější zážitek.
Ara Fell kombinuje to nejlepší z RPG a japonských her, jedná se o velké dobrodružství plné vizuálních požitků, jimiž je tento žánr proslulý. Připomeňme si například tituly Hero King Quest: Peacemaker Prologue, Helen´s Mysterious Castle nebo Cosmic Star Heroine.
Autor Vampire Survivors Luca Galante nemá ponětí, proč se hra na Steamu stala tak populární. Dle jeho slov bylo neuvěřitelné být nominován na The Game Awards po uvedení prvního DLC pro Vampire Survivors.
Zemědělství je jedním z nejnáročnějších odvětví na celém světě. Obnáší totiž dlouhé hodiny tvrdé dřiny, boj s počasím, škůdci v podobě mandelinky bramborové neboli amerického brouka, nespokojené zaměstnance a mnoho dalších nesnází.
Pro hráče, kteří vyrůstali v 90. letech, by na začátku hry Mighty Goose mělo být varování, že její hraní může oživit dávná dětská traumata a potlačené vzpomínky. Třeba ty na lýtka poštípaná od babiččiných hus.
Přebíhám nekonečnou ulici nakaženou hlubokou tmou. Žaludek se vzpouzí a na jídlo nemohu ani pomyslet. Přesto mi chybí energie a sotva už někam doběhnu. Za okny nemocnice se jako na stráži strojeně vznáší démonické oko.
Čas od času se někteří vracíme k filmovým ikonám, jako je Terminátor, Rambo nebo třeba Robocop, abychom pocítili euforii minulosti a návrat k populárním hrdinům, kteří dnes jen okrajově zaplňují televizní program.
Když se řekne brutální střílečka, mnozí si jistě vybaví legendární pařbu jménem DOOM. Ta je stále považována za jeden z nejlepších kousků tohoto žánru, a proto není divu, že se tolik tvůrců snaží ji napodobit.
Pokud jste četli zářijové číslo jistého českého videoherního periodika, mohli jste narazit na povedenou esej o tom, jak se kyberpunk už nějakou dobu hroutí sám do sebe. Její argumenty byly velice přesvědčivé, a přesto se tvůrci neustále vracejí k příběhům osamělých vyvrženců (případně koček) zápasících s nástrahami různých počítačových systémů.
