Fenomén Zaklínače se v našich končinách nedávno rozrostl o nový komiksový přírůstek. Díky nakladatelství Crew tak můžeme být svědky Geraltovy v pořadí již sedmé příhody (nepočítáme-li komiks Zaklínač: Rónin) na nevyzpytatelné Stezce, která ho tentokrát zavedla trochu jiným směrem. Jak to dopadne, když se slavný Gwynbleidd, Bílý vlk či Řezník z Blavikenu zatoulá do tak trochu jiné pohádky O Červené Karkulce? Jak asi tušíte, ne moc dobře.
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Žánr:
Překlad:
Redakce:
Lettering:
Počet stran:
Rozměry:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Bartosz Sztybor
Miki Mantlló
Crew
Fantasy
Stanislav Komárek
Stanislav Komárek
Josef Ládek
116
168 × 258 mm
barevný
brožovaná s chlopněmi
říjen 2023
9788076794498
první
Zdroj: Crew
Šťastné konce existují pouze v pohádkách a písních
Zaklínačské povolání je tuze nevděčná práce, o čemž jsme se ostatně měli možnost přesvědčit v knihách, seriálech i ve videohrách. Zatímco Geralt nastavuje svůj krk pro pár zlaťáků, které se mu chamtiví rolníci kolikrát vůbec zdráhají vyplatit, musí do toho řešit své morální zásady a dilemata. Naštěstí zaklínač na svých cestách v tomto příběhu není úplně tak sám. Ctěný bard Marigold jej doprovází a snaží se zvěčnit jeho hrdinské činy v nové baladě. Když se naše povedená dvojice po nepříliš výnosné zakázce dostane do bývalého důlního městečka Grimmwaldu, vlkodlak sužující jeho obyvatele bude ten nejmenší problém.
Kdo je na vině? Zbohatlé sestry Hoggovy odkupující ve velkém zdejší pozemky, onen vlkodlak s motivy pomsty, přisprostlý poskok, nebo někdo úplně jiný? Když každý hází špínu na toho druhého a odmítá se ke svým činům přiznat, je tu Geralt, aby jako soudce a zároveň kat odhalil skutečného viníka a vynesl spravedlivý rozsudek… jenže ne vždy jde všechno podle plánu a ideály musejí jít stranou. Přece jen šťastné konce existují pouze v pohádkách a písních.
Spravedlnost je jen líbivější slovo pro pomstu
Zaklínač: Balada o dvou vlcích je komiksový kousek, který jsem si užila, i když k němu mám určité výhrady. Příběh díky odkazu na známou pohádku působí povědomým dojmem, ale v kombinaci se zaklínačským světem nabírá úplně jiný rozměr, a to mě na tom baví. Netvrdím, že se v Zaklínači objevily motivy evropských povídek poprvé, ale nyní to není jen okatá zmínka či narážka. Čarodějky, nekkeři, měňavci, vlkodlaci a mnoho dalšího se najednou stalo součástí dětského příběhu, který nám babičky vyprávěly před spaním. Připočtěme navíc všemi opěvovanou dvojici Geralta s Marigoldem a o zábavu nebude nouze.
Oproti poslednímu komiksu série je příběh v Baladě o dvou vlcích trochu komplexnější. Podněcuje mysl k pokládání otázek, k přemýšlení nad motivy jednotlivých postav, k logickým úvahám i k propojování souvislostí. Viník nakonec nemusí být ten, kdo se vám zdá jako nejrozumnější volba, a daleko důležitější je otázka, zda si zaslouží trest. Když si čtenář sám na vlastní kůži vyzkouší morální dilemata, která Geralta sužují na každém kroku, příběh se stává o to napínavější a osobitější.
Skvěle s tím vším koresponduje i zvuková stránka komiksu… tohle není překlep. Přítomnost Marigolda, i když místy kulervoucí, pochopitelně přímo podněcuje k častým rýmům, protože nové dobrodružství si zasluhuje novou baladu. Komiksem jsou tak často protkány verše na uplynulé události, abyste si umění tohoto kouzelníka poezie užili se vším všudy.
„Příšerám a obludám nastanou těžké časy,
když do cesty jim postaví se rek s bílými vlasy.
Neboj se, krásná panno má,
smrt u něj nemá šance,
vyrve se z drápů monster,
bez újmy, bez škrábance.
Ach, to je Geralt z Rivie,
vrah příšer jedinečný…“
Zdroj: Crew
Sekám příšerám hlavy!
Zaklínačská komiksová série od Dark Horse je známá i tím, že nemá jednoho autora, stejně tak ani kreslíře. I když na začátku šla zaznamenat snaha komiksy ponechat ve stejných rukou, dlouho to nevydrželo. Zaklínač: Balada o dvou vlcích však není debutem, nýbrž návratem autora jménem Bartosz Sztybor, který na svém kontě má Blednoucí vzpomínky a Nářek čarodějnice. Potřetí se vrací v dalším napínavém dobrodružství, i když ve společnosti jiného ilustrátora, za což jsem ráda. Kdybyste se vrátili k našim recenzím série, v několika z nich byste našli zmínky o stylu kresby, který nám příliš nepřirostl k srdci. V případě Balady o dvou vlcích je to však trochu jiná písnička.
Pokud jste četli i předešlé komiksy, možná vás na první pohled zarazí, že výtvarné provedení není tolik temné, jak jsme doteď byli zvyklí. Ilustrace sice nehrají křiklavými barvami a volí spíše pastelovější odstíny, ale už i to je velká změna. Zastoupení šedé, tmavě hnědé, černé a dalších pesimističtějších tónů zde najdete jen zřídkakdy. Kresba je zdařilá. Má atmosféru, hloubku i dynamiku, ale celkově na mě v kombinaci s volenými barvami působí, jako by se snažila spadat do kategorie Young adult, což nemusí být nutně špatně, uvážíme-li, že Balada o dvou vlcích je pohádka O Červené Karkulce po zaklínačsku.
Komiks suma sumárum nabízí nenáročný příběh, avšak s poutavou detektivní zápletkou; méně temnou, ale stále hutnou atmosféru; špetku humoru, i když někdy krapet žinantního, a rozuzlení na konci vás nenechá chladnými. Stále čekám na zaklínačský komiks vyvolávající WOW, což Zaklínač: Balada o dvou vlcích není, ale špatné počtení to taky nebylo.
Zdroj: Crew
Zaklínač: Balada o dvou vlcích disponuje zajímavou kombinací zaklínačského světa více protkaného pohádkovými motivy, což přináší nový rozměr do známého prostředí. Příběh čtenáře pobízí k váhání nad morálními dilematy skrze detektivní zápletku, avšak výtvarný styl a atmosféra mohou na zaklínačské poměry působit málo temně. Přesto je to pohodové čtení s několika zábavnými momenty a zajímavým rozuzlením.
