Nejlepší hry roku 2022 – úvodka

Nejlepší hry roku 2022 – výběr redakce

31. 12. 2022
 

Michal Mráz    

Nechci říct, že rok 2022 byl podobným zklamáním jako ten předchozí, protože i když byl plný odkladů, přesto nám přinesl několik dobrých her, ať už šlo o triple-A tituly, nebo malé nezávislé projekty. Zároveň se našemu webu podařilo vybudovat silné jádro, které vás dokáže denně vtáhnout do světa videoher a nyní i knih, deskových her a seriálů. Když píšu tyto řádky, spíše mě napadá, že tento rok, který se pro nás pomalu chýlí ke konci, byl pro mě osobně v duchu našeho magazínu. Doufám, že příští rok touto dobou už budu moci napsat, že to byl dobrý rok jak ve světě videoher, tak pro náš magazín. Prozatím vám přináším mých pět nejlepších her uplynulého roku.

  • 1. God of War: Ragnarok
  • 2. Syberia: The World Before
  • 3. Sifu
  • 4. Evil Dead: The Game
  • 5. Metal: Hellsinger
  • 6. Bonusová šestka je Gungrave G.O.R.E či Bayonetta 3 😀

Zdroj: Sony

Jan Pinc    

Slovy Mei Ling v prvním Metal Gear Solidu, „Dokud můžeš, holduj kráse / tu čas chvátá s sebou vzít / a květ, jenž dnes krásným zdá se / již nazítří bude mřít. […] Měl bys být rád, že máš dost volného času na hraní her.“

Buďme i my rádi, že máme čas hrát hry a že také tento rok nám nabídl množství kvalitních možností eskapismu.

  • 1. Who's Lila?
  • 2. Patrick's Parabox
  • 3. High On Life
  • 4. LEGO Star Wars: The Skywalker Saga
  • 5. Melody’s Escape 2

Nikola Erlebachová    

Možná se budu opakovat, ale při shrnutí roku 2022 musím opět napsat, že šlo o to nejplodnější a pro mě nejzáživnější období z pohledu hráčky. Vloni jsem se dočkala mnoha odkladů, díky kterým mi však letošní rok přichystal nadupaný seznam mnou tolika očekávaných kousků. Z toho důvodu je pro mě těžké si vybrat pouze TOP 5, protože bych svůj výčet s klidným svědomím rozšířila nejméně na dvojnásobek a stále bych z rukávu mohla tahat další a neméně zajímavé tituly. Doufám, že za rok touto dobou budu moct opět napsat, že za sebou mám další povedenou etapu svého hráčského života, protože už teď se nemohu dočkat nejen ohlášených her, ale i stále populárnějších seriálových či filmových adaptací. Je skvělé sledovat, jak se videohry pomalu, ale jistě dostávají do povědomí každého člověka a ukazují i nezainteresovaným lidem, že nejsou pouhou záminkou k podnícení násilí, ale mohou hrdě stát bok po boku dalším umělecko-technickým odvětvím.

  • 1. Stray
  • 2. Sonic Frontiers
  • 3. Cult of the Lamb
  • 4. Slime Rancher 2
  • 5. Endling - Extinction is Forever / Steelrising (protože se nemůžu rozhodnout 😂 typická žena)

Zdroj: BlueTwelve Studio

Patrik Klicman    

Rok 2022 byl na hry více než plodný, přesto ukázal, že se herní studia rozhodla přijít s novým trendem, odkládáním her. Nedokážu snad ani spočítat, kolik titulů bylo z jakéhokoliv důvodu odloženo, a nebudu lhát, děsně mě to štve. Přesto jsme se dočkali hromady kousků, které budou hráče ještě pěkně dlouho bavit. Bohužel musím také konstatovat, že ty nejlepší si pro sebe uzurpovalo Sony se svými exkluzivitami, které už jenom tím, že existují, ovlivňují celou TOP 5 nejlepších her vydaných v uplynulém roce. Rozhodl jsem se tak je do seznamu nezařadit. Na druhou stranu, vzestupný trend snažit se převést hry na filmová plátna přináší ještě další zajímavý pohled. Ostatně Uncharted v hlavní roli s Tomem Hollandem ukazuje spoustu prostoru v této oblasti a příští rok vycházející The Last of Us na HBO bude snad jedním velkým otvírákem pro všechny ostatní projekty, jež filmová studia chystají.

  • 1. Elden Ring
  • 2. Sifu
  • 3. Vampire Hunters
  • 4. Soul Hackers 2
  • 5. A Plague Tale: Requiem

Zdroj: FromSoftware Inc.

Petr Polák    

Budu se opakovat, stejně jako předešlý rok by se i 2022 dal charakterizovat slovem „chaos“. Svět se určitým způsobem snažil vypořádat s následky covidu a na východu propukla již delší dobu gradující agrese, která ovlivnila i herní průmysl. Důkazem tomu může být vývoj hry S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl a další tituly vývojářů z východních oblastí. To však neznamená, že by rok 2022 nebyl plodný na kvalitní tituly. Za tento rok jsem měl tu čest recenzovat mnoho skvělých her s tím, že některé mě na první pohled nezaujaly, ale o to více překvapily. Důkazem může být například Against the Storm, Rollerdrome apod., pak tu byly ale také tituly, které měly moje velké očekávání a nedosáhly ani z poloviny jeho naplnění. Rozhodně si však tento rok po herní stránce zaslouží nálepku jako velmi úspěšného a plodného. Mých TOP 5 zahrnuje tituly z předběžného přístupu, které jsou plně hratelné. Vývojáři vydávají pravidelné aktualizace a mají aktivní přístup ke komunitě.

  • 1. Colony Ship / Wartales
  • 2. Against the Storm
  • 3. Rollerdrome
  • 4. Expeditions: Rome / King Arthur: Knight's Tale
  • 5. Ghostwire: Tokyo

Miroslav Libicher    

Postupem času se stále více utvrzuji v přesvědčení o pravdivosti bonmotu, který říká, že nakupování videoher a hraní videoher jsou dva zcela samostatné koníčky. Letos jsem se tedy snažil odolávat pokušení zkoušet všechny potenciálně zajímavé novinky a místo toho jsem raději provětral své dlouhodobé resty. Nakonec jsem skončil hlavně u konzolových her z šestnáctibitové éry, které jsou pro mě v mnohém fascinující, neb reprezentují už vlastně docela vyspělý výsek herní historie, který jsem však neměl příležitost prožít na vlastní gamepad. A to žel nikoli kvůli věku, ale vinou prostého faktu, že v Česku se v dané době hrálo především na počítačích, kde se hry daly snadno kopírovat od kamarádů, zatímco těch pár konzolistů muselo extrémně drahé cartridge usilovně vyškemrávat na rodičích. Moje topka tak víc než o čemkoliv jiném vypovídá o tom, co jsem z letošní nabídky stihl dohrát. Proto raději rovnou přiznávám, že do God of War: Ragnarök se teprve pouštím v těchto dnech a Elden Ring, High on Life ani Sifu jsem zatím nehrál. Naopak Horizon Forbidden West jsem zdárně prošel a nezařazuji jej záměrně. Vyzdvihuji hlavně hry, které mi přišly v něčem zajímavé, byť třeba nejsou zcela dokonale odjehlené. U pátého místa se nemohu rozhodnout, jestli upřednostnit konceptuálně funkční, byť notně nedokonalou hru malého studia, nebo zástupce elitní franšízy, který hodně čerpá z předchozího dílu.

  • 1. Stray
  • 2. Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder's Revenge
  • 3. Scorn
  • 4. Dying Light 2: Stay Human
  • 5. Trail Out / Need for Speed Unbound

Zdroj: Ebb Software

Nikola Erlebachová

Indie a RPG hry jsou její slabostí a rozhodně se tím netají. Jako prcek nakoukla do pootevřených dveří herního světa díky Mariovi na starých žlutých kazetách. Dovnitř ji úplně vtáhla až její druhá polovička a od té doby si svět bez her neumí představit. Umělecká duše, která nevyhledává jen nejnovější kousky, ale občas sáhne také pro starší tituly, nejlépe s pořádným metalovým soundtrackem.

Michal Mráz

Hraní her podlehl už jako malý kluk díky svým retro srdcovkám jako byl Doom, Quake, Wolf a Duke Nukem. Skoro žádný žánr mu není cizí, ale nejraději má RPG, FPS a TPS hry. Jeho seznam dohraných her je delší než účtenka nákupu za doby korony. Jakmile vyjde nějaká nová hra jeho gusta, ihned se po ní sápe.

Jan Pinc

Korektor, kterého občas políbí múza. Jeho specialitou jsou hry příliš staré, nudné, obskurní nebo bizarní na to, aby kohokoliv zajímaly. Je vášnivým lovcem achievementů a rád vše dohrává na 100 %. Zbožňuje české lokalizace, alespoň tedy ty povedené. Po nocích stále ještě oplakává Adobe Flash Player a svoje stařičké PSP.

Patrik Klicman

Milovník her s pořádným příběhem už od prvního releasu Age of Mythology, ke kterému se dostal náhodou jako malý devítiletý kluk. Nyní je to spíš herní konzerva, která má dilema u každé nové hry, jestli ji vůbec má spustit. Jinak se jedná o vášnivého čtenáře knih a komiksů, hráče Dračího doupěte, duševního sběratele herních figurek a milovníka grilování.

Petr Polák

Hry hraje již přes 25 let, začínal na jednom z prvních NES v České republice. Postupem času se přesunul na PC, kde hraní her naprosto podlehl. Má rád hry všeho druhu, které představují i určitou výzvu. Achievement hunter.

Miroslav Libicher

S videohrami má zkušenosti už více než čtvrt století. Začínal u klasik pro DOS a arkádových automatů na poutích. Ačkoli se dlouho vyhýbal konzolím, preferuje spíše akčnější druhy her a příliš si nerozumí s multiplayerovými a kompetitivními tituly. Zajímá ho herní historie v různých světových regionech. Na hry přitom nahlíží především jako na kulturní artefakty, jejichž hlavním cílem je poskytovat hráčům nové zkušenosti a vyvolávat emoce.

Sledujte nás:

© 2024 Gaming Professors, Všechna práva vyhrazena.